S chovem těchto nádherných ptáčků jsem začal víceméně náhodně. Výměnou za andulku se v mé voliérce objevil první zástupce tohoto rodu, krásný žlutozeleně strakatý samec. Psal se rok 1998. Popisem druhu se nebudu blíže zabývat, je k mání v drtivé většině „papouščích“ publikací a periodik. Popíšu barevné varianty, které jsem od jednotlivých párů odchoval. Prosím, berte označení jednotlivých barevných odstínů s rezervou. „Praví“ chovatelé mutací agapornisů nechť jsou shovívaví.
Svému prvnímu samci jsem v září 1999 zakoupil na výstavě v Petrově kroužkovanou šedomodrou pastelovou bělolící samici. Pocházela z jarního odchovu tr. Jelikož jsem počítal s rozšířením chovu agapornisů, pro evidenci jsem si pár označil kódem 1/1999. Od tohoto páru 1,0 žlutozelený strakatý (80 % žluté) a 0,1 šedomodrá pastelová bělolící jsem v roce 2000 odchoval:
dubnové hnízdění – snůška 5 vajec (5 mláďat)
2 zelené (klasicky přírodně zbarvené)
2 šedomodré bělolící (jako samice)
1 mutace světlá šedomodrá straka se žlutavou hlavou
Druhé hnízdění v červenci – snůška 5 vajec (5 mláďat, ale 1. se udusilo ihned po vylíhnutí přiklopením skořápky jiného vajíčka)
1 zelené (přírodní)
2 šedomodré bělolící (jako samice)
1 mutace světlá šedomodrá straka (50 % žlutých skvrn)
Třetí hnízdění přerušeno v září po snůšce 6 vajec.
V roce 2001:
Hnízdění v dubnu – snůška šest vajec, do 9.5. 2001 se vylíhlo 5 mladých, jedno vejce čisté.
1 zelené přírodní
1 šedomodrý bělolící
1 mutace světlá šedomodrá straka se žlutavou hlavou
2 žlutozelená straka (jako samec pouze žlutá cca 60%)
Hnízdění v červnu – červenci snůška 7 vajec (3 mladí, čtyři vejce čistá).
3 světle šedí bělolící se světlými (žlutavými) hlavami a křídly
Třetí hnízdění v srpnu – počet vajec je 7 (mladých vyletělo 13. 10. 2001 pět)
1 zelenožlutá straka 60% (jak samec)
1 zelený světlý – mírná straka 30%
2 tmavě šedomodrý se světlou maskou
1 zelený (přírodní)
Toto je poslední hnízdění od páru 1/1999. Samec v roce 2002 již nebyl schopen samici oplodnit i přes jeho slibné (a časté) pokusy. Všechna vejce byl v tomto roce čistá. Při pátrání po původu samce jsem se dozvěděl jeho věk – 8 let.
Druhý pár jsem zakoupil také v roce 1999. Označení bylo v tomto případě 2/1999. Oba ptáci byli zakoupeni na burze v Hodoníně od jednoho chovatele. 1,0 přírodní zelený, nekroužkovaný a 0,1 žlutozelená straka (60 % strakatost), nekroužkovaná.
Odchovy mláďata v roce 2000:
duben 02 snůška 6 vajec (1 neoplozené, 1 umřelo v zárodku, 1 zabito neodborným rozbitím skořápky chovatelem)
1 žluté
2 zelené (přírodní)
Druhé hnízdění červenec: snůška 6 vajec (1 neoplozené, 1 umřelo v zárodku).
1 žluté
1 zelené (přírodní)
1 modrošedé tmavé – bělolící
Třetí hnízdění přerušeno v záři po snůšce 4 vajec (další dvě vejce nalezena v následujících 2 dnech snesena na zemi).
Odchovy v roce 2001
První hnízdění v dubnu: šest vajec (4 mladé, dvě vejce čistá).
1 zelené (přírodní)
2 žluto – zelené straky (každý jiné % žluté)
1 špinavě žluté se zeleným (!!!) kostřecem
Druhé hnízdění v červnu – červenci: vajec 8 (šest mladých, dvě čisté).
3 zelené přírodní
2 tmavé modrošedé – bělolící
1 žlutozelený (jak samice)
Třetí hnízdění v srpnu: vajec je 6 (vylíhly se tři, přežily pouze dvě).
1 zelenožlutá straka
1 pastelový šedý s žlutým (straka), světlá maska
Odchovy v roce 2002
První hnízdění v červnu: snůška 7 vajec (5 mladých).
3 zelené (přírodní)
2 žlutozelené straky
Druhé hnízdění v srpnu – září: snůška vajec 6 (6 mladých).
5 ks žlutozelené straky
1 ks zelený (přírodní)
Všechny výše popsané odchovy proběhly v zahradní voliéře (rozměrů 200d×160š×180v), při společném chovu obou párů.
Přes občasnou hašteřivost nebylo zpozorováno napadání ptáků. Avšak je možné přesně zjistit hierarchii ptáků. Jako dominantní je možno označit samici chovného páru č. 2/1999. Následuje samice páru č.1/1999, její samec a až poté samec páru č. 2/1999. Při prvním hnízdění napadal pár č. 2 jedno své mládě (žluté a škubal mu zádová a kostřecová pera). Po opuštění budky bylo mládě separováno a za několik dní se zcela uzdravilo. Na léčení per byla použita Septonex – prášek. V hejnu mláďat odstavených spolu napadali ostatní jedno zelené mládě páru č. 2 a kousali jej do temene hlavy. Po separaci a použití práškového Septonexu se začalo léčit. Bylo umístěno s léčícím se žlutým agapornisem (výletky z jednoho hnízda) přesto došlo k napadení zraněného zeleného již zcela zdravým žlutým ptákem a dalším poraněním. Po oddělení se za několik dní zelené uzdravilo. Pokud chováme větší počet agapornisů v jedné kleci (voliéře), je nutno instalovat tolik bidel, kolik je párů. Přes den nedochází téměř k žádným rozbrojům, pouze při přípravě na nocování si každý pár obsadí své bidlo a to brání „do krve“. Velkou roli hraje i výška bidel. Pokud je některé z bidel výš, „tlačí“ se na ně všichni ptáci. Podobně i misky se zrním, zde jsem vypozoroval větší toleranci, pokud byli misky na zemi a větší (používám plastové misky pod květináč), než plastové pověšené na pletivu (klasické barevné za cca 40 Kč/ks). Při netolerantnosti mohou někteří jedinci i hladovět! Příklad z 21. 11. 2002: předložena metlička prosa (brali velmi intenzivně). Dokonce pozorována šarvátka o jedinou předloženou metličku – zdvojením dávky se všechno uklidnilo. 12. 3. 2001 – oba páry vypuštěny do zahradní voliéry. Stav normální. Asi po jedné hodině od vypuštění ihned navštěvovali budky. Stejné pro každý pár jako loni. Přes noc nocují v budkách, někdy venku. Předloženy vrbové a javorové větve k okusování. Při hnízdění v červenci 2002 se náhle začal sám sebezraňovat samec páru 2/1999. 10. 7. 2002 jsem samce odchytil a septonexem ve sprayi a práškovým jsem mu ošetřil poraněné levé křídlo. Zranění není viditelné žádné, ale pták si zobákem stále oždibuje (pp. svědící) strup a okusuje ztvrdlá krvavá pírka v kloubu křídla. Jeho stav se podle mě stále mírně zhoršoval. Již velmi špatné létal. Instaloval jsem jej do malé klece a tu jsem postavil do voliéry. Samice sedí u něho a švitoří spolu. Doufám, že samice stihne nakrmit mláďata. Druhý den se samec o něco zlepšil. Křídlo je suché a pohyb je již velmi čilý. Nemohl jsem jej odchytit i přes malou klec. Ráno opět aplikován sprejový septonex přímo na ránu, potom zasypáno práškovým septonexem. Mladí od 2/1999 se jeví spokojení. Samice to zvládala. 16. 7. 2002 – samec 2/1999 stále v léčení. Samice 2/1999 krmí poctivě, mladí stále žijí. 18.7. 2002 – samec 2/1999 má křídlo stále ne v pořádku. Samice krmí vzorově, mladí jsou krásně opeřeni. 21. 7. 2002 – samec 2/1999 vypuštěn k mláďatům, jeho stav se nijak nezlepšil. Mladí 2/1999 prosperují velice dobře. 23. 7. 2002 – všichni ptáci beze změny. Samec 2/1999 moc nelétá, většinou šplhá po pletivu. Jeho stav se nelepší. Opět přemístěn do karanténní klece. Aplikován septonex – spray a prášek. 24. 7. 2002 – na křídlo poraněného samce 2/1999 aplikován ráno septonex. Křídlo znatelně teplejší (na pohmat). Do pití podáno malé množství acylpirinu. Dána na krk plastová zástěra. Tuto si bohužel za několik málo hodin sám rozkousal. 25. 7. 2002 – opět použit septonex (2/1999). 26. 7. 2002 – venku z budky pozorován žlutý a šedý mladý od páru č. 2/1999. 29. 7. 2002 – pár č. 2/1999 má z budky venku 4 mladé. Samec se po vyhnízdění mladých sám uzdravil. Při dalším hnízdění se všechno opakovalo se stejným scénářem. Nutno poznamenat, že agapornisové snesou poměrně těžká zranění.
Jako potravu berou doslova všechno. Poslední dva roky krmím přes sezónu máčeným zrnín. Směs (různé druhy zrnin – bez pevně stanoveného poměru a druhu) máčím v nových plastových kýblech (10 l) 24 hodin. Důkladně každý den jednou propláchnu (spotřeba vody na jeden kýbl cca 15 l). Jako přídavek dávám do voliér smetanku lékařskou, salát, prášek vaječnou míchanici All Pet, vaječnou míchanici (dom. výroby z kopřivy, vojtěšky, vejce a tvarohu), mléčnou kukuřici, klasické zrniny v klasech, jablka, jeřabiny atd. Ze zrnin konzumují malé množství červeného prosa – nechutná jim (asi). Sépiovou kost (umělou) a jódovou kostku okusují v malém množství. Pář č. 1/1999 se velice nerad koupe v umělé mlze. Mlhu intenzivně vyhledává pouze pár č. 2/1999. Ptáci přilétají na krátkou vzdálenost a nechávají se smáčet. Pozorováno též koupání v miskách vody.
Ke stavbě hnízda nejraději olupují vrbu, částečně větve černého bezu, topolu a břízy. Olupují a ke stavbě taktéž používají předložené listy pampelišky, případně jiných trav. Staví pouze samice, nikdy jsem nepozoroval samce (snad pouze jednou při oloupnutí kousků kůry z vrby, ale nestavěl). Velké procento přenášených větviček jim padá na zem. Intenzivní loupání kůry samcem jsem zaznamenal v roce 2003 u páru č. 2/1999. Samec si proužky kůry zastrkoval i do kostřece, ale do budky nikdy nevletěl. Do zimní ubikace jsem ptáky stěhoval v roce 2000 až 11. 11., kdy bylo celý den kolem 0 °C.
Nákup nových ptáků
4. 8. 2002 – zakoupen (burza Hodonín) samec, kroužkován 2000, jde o velmi hezkou straku ( 70 %) a samice tmavě šedomodrá. Nekroužkovaná. 6. 8. 2002 – oba agapornisové nalezli cestu z provizorní voliéry ven a uletěli. Samec byl odchycen, šedá samice seděla dlouhou dobu na pletivu, posléze uletěla do vesnice. 7. 8. 2002 – naštěstí odchycena i samice. 18. 8. 2002 – na burze v Uherském Hradišti zakoupena lutino samice 2000, kroužek, krémové lutino samice 2001, kroužek a mladý kus tmavě šedý 2002, bez kroužku. 19. 8. 2002 – lutino samice snesla vejce. 1. 9. 2002 – koupil jsem lutino (pp. samce) – burza Hodonín. Jde o silný kus, kroužkován. 15. 9. 2002 – na burze v Uh. Hradišti jsem koupil 2 mladé lutino ptáky. Jeden je velmi hezky vybarven červeně, druhý je mladý a teprve přepeřuje. Několik dní poté nalezena lutino samice č. 2 (Uh.H.) na dně voliéry s užranou nožičkou (kočka). Ihned byla utracena (i kočka). 3. 11. 2002 – na burze v Hodoníně jsem koupil zeleného agapornise. 5. 11. 2002 – ptáci přestěhováni do vnitřní ubikace. Jeden lutino je při večerní kontrole poměrně netečný. 6. 11. 2002 – lutino uhynul. Při podrobném zkoumání jsem nalezl podlitinu na hlavě. Po přestěhování do nové voliéry jsem zapomněl zapnout noční osvětlení a pták s největší pravděpodobností narazil dezorientovaný do pletiva.
Páry pro tento rok jsem sestavil z následujících ptáků a nechal je utvořit přirozeným výběrem. Vzniklo toto:
(Písmena abecedy na konci řádku označují příbuznost jednotlivých ptáků.)
(pár č. 1/2003 – 5,6)
5. šedá bělolící (moje 2002 od 2/1999) samec DL
6. šedá bělolící (Hodonín 2002) samice E
(pár č. 2/2003 – 1,8)
1. krémové albino (Uh.H. 2001) samice A
8. straka tmavá (Hodonín 2000) samec F
(pár č. 3/2003 – 13,14)
13. straka světlá (Uh.H. 10/2002) samec J
14. sv. skořicová zelená (Uh.H. 10/2002) samice K
(pár č. 4/2003 – 3,11)
3. pastel sv. šedá bělolící 1/1999) samice C
11. žlutý (Uh.H. 2002) samec H
(pár č. 5/2003 – 4,2)
4. žlutý (moje 2002 od 2/1999) samec DL
2. zelený (11/2002) samice M
7. straka (2/1999) samice D
9. zelený (2/1999) samec L
10. žlutý (Hodonín 2002) samice G
Hnízdění rok 2003
První hnízdění proběhlo ve vnitřní ubikaci. Všechny samice nakladly hodně po šesti vejcích. Páru č. 1, č. 2, č. 3, č. 5/2003 a 2/1999 se vylíhlo po 1 mláděti. Pár 4/2003 měl 4 mladé. Od pára č. 1, č. 2 a č. 5/2003 jsem jejich mladé odebral a podložil pár 2/1999. Všechny vyletěly bez problémů. Bohužel jsem neměl podchyceno, které mládě patří komu. Barvy vyletěných mláďat byly: 1 ks zelené (světlý a tmavý), šedomodrá bělolící tmavá a žlutozelená straka (50 %). Pár č. 5/2003 měl 3 mladé lutino (červenooké) a jedno pastelově šedé bělolící (jako samice).
Po tomto „debaklu“ jsem páry č. 1, č. 2 a č. 3 umístil do venkovní voliéry. Zde snesly samice opět po šesti vejcích. Odchov byl u všech párů taktéž stejný – 5 ks na budku.
(pár č. 1/2003 – 5,6)
Šedomodrá bělolící (moje 2002 od 2/1999) samec DL
Šedomodrá bělolící (Hodonín 2002) samice E
4 mladé tmavé šedomodré bělolící
1 mladé světlé šedomodré bělolící
(pár č. 2/2003 – 1,8)
Krémové albino (UHH 2001) samice A
Straka žlutozelená tmavá (Hodonín 2000) samec F
3 lutino (červenooké)
2 krémové albina (červenooké)
(pár č. 3/2003 – 13, 14)
Straka žlutozelená světlá (UHH 10/2002) samec J
Světlá skořicová zelená (UHH 10/2002) samice K
1 lutino (červenooký)
3 straky žlutozelené světlé (50 % strakatost)
1 tmavé bělolící šedomodré
Jedno mládě v barvě lutino odchovala i samostatná samice č. 10 lutino G. Některý ze samců si „odskočil“. Pár 2/1999 zahnízdil podruhé ve vnitřní voliéře (190 délka×130 šířka×260 výška) z 5 vajec má v budce 4 mladé. Pár 4/2003 má nyní v budce 4 mladé (6 vajec): 1 lutino, 2 tmavé bělolící šedomodré a zelené.
20. 7. 2003 – na burze v Uherském Hradišti jsem koupil dva agapornisy. Pro rok 2004:
15. pastel sv. šedá bělolící samice N
16. skořicový samec O
Ze svého chvou jsem si pro rok 2003 nechal:
17. světlezelená straka (03 od 3/2003) ? JK
18. krémové albino (03 od 2/03) ? AF
19. lutino (03 od 5/2003) ? DLM