Nemohu se nepřipojit k diskusi o zimním přikrmování ptactva. Domnívám se, že ptáci v přírodě jsou schopni konzumovat olejnatá semena jako prakticky jediné krmivo po celou dobu, kdy ho mají k dispozici. Důkazem jsou obrovská hejna ptáků na polích s dozrávající slunečnicí, konopím, makem, ostropestřecem atd. Nevěřím, že to má negativní dopad na jejich zdraví (není-li potrava žluklá či plesnivá). Důvodem bude nepochybně dokonale fungující metabolismus díky dostatku pohybu, slunce, čerstvého vzduchu atd. U ptáků v zajetí by takové krmení (zejména slunečnicí) jejich zdraví poškodilo.
V dosavadních příspěvcích postrádám zohlednění skutečnosti, že nejčastější návštěvníci krmítek – sýkory (týká se to však i jiných druhů) nejsou ptáky stálými, jak je běžně uváděno. Kroužkovací výsledky prokazují, že stálí jsou pouze staří ptáci, zatímco mladé sýkory, kterých je většina, táhnou stovky kilometrů na jihozápad a na jaře se vracejí. Jejich tažný pud je však natolik slabý, že může být předčasnou nabídkou krmiva utlumen, takže zůstávají na místě. Místní zimní populace je pak tvořena nejen domácími starými ptáky, k nimž pravidelně přibudou zimující mladí jedinci ze severovýchodu, ale i místními mladými ptáky, kteří by za normálních okolností zimovali v místech s příznivějším klimatem.
Krmíme v Praze na okně v prvním patře rodinného domku a v automatickém krmítku na vesnici. Před lety jsme začínali krmit předčasně a počet strávníků a spotřeba krmiva pak byly za nepříznivého počasí na hranici únosnosti. Nemusím dodávat, že v takovém případě za sněhu a mrazu by delší přestávka v krmení mohla být pro mnoho ptáků osudná, protože nejsou schopni vytvořit si v organismu dostatečné energetické zásoby. Dnes krmíme jen za sněhu a mrazu – hlavně slunečnicí a syrovým hovězím lojem. Krmení je vždy brzy objeveno. Našim sýkorkám samozřejmě nehrozí, že by zapomněly krmit svá mláďata hmyzem…
Na závěr bych jen pochválil redakci, že dává prostor i ochraně volně žijících živočichů. Je dobré diskutovat a tříbit názory a ne vždy krmení ptákům prospívá.