Onemocnění oběhového aparátu

Počet pulsů je u kočky 100–140 za minutu, podle stáří a případného vzrušení. Puls kočky je pravidelný ( na rozdíl od nepravidelného u psů) a je možno ho nahmatat na levé straně hrudníku v dolní třetině nebo na vnitřní straně stehna.Počet pulsů je u kočky 100–140 za minutu, podle stáří a případného vzrušení. Puls kočky je pravidelný ( na rozdíl od nepravidelného u psů) a je možno ho nahmatat na levé straně hrudníku v dolní třetině nebo na vnitřní straně stehna.

Srdeční nedostatečnost

Srdeční nedostatečnost se zjišťuje většinou při jiných závažných onemocněních, jako samostatné onemocnění jen výjimečně u starých koček. Projevuje se nechutí k pohybu, případně i namáhavým dechem, až ztrátou vědomí při vzrušení a náhle zvýšené potřebě kyslíku.. Je možno provést elektrokardiografické vyšetření a upřesnit patologický stav. Potom je vhodné dlouhodobě podávat preparáty posilující práci srdce, ale vždy pod kontrolou lékaře, protože lehce může dojít ke kumulaci a předávkování.

Chlopňové vady

Chlopňové vady vrozené nebo získané nebývají diagnostikovány, protože často kočky nijak neomezují a nemusí se klinicky vůbec projevit. Srdce a krevní oběh mají velkou schopnost kompenzace. Zvířata, která mají srdeční vadu nebo kde se vada projevila u potomků, není vhodné rozmnožovat.

Kardiomyopatie

Kardiomyopatie – postižení srdečního svalu může být důsledkem zbytnění srdečního svalu nebo nezávisle vzniklého rozšíření srdce. Druhotně vzniká následkem nedostatku taurinu, při metabolických poruchách, zvýšené činnosti štítné žlázy, infiltrací při nádorech nebo amyloidóze, zánětu při infekcích nebo poruše imunity nebo působením jedů (těžké kovy). Geneticky je podmíněna u mainských mývalích koček, u některých plemen je zjišťován rodinný výskyt – ragdol, britská krátkosrstá, rexi. Prakticky je naděje na vyléčení jen v tom případě, pokud onemocnění vzniklo z nedostatku taurinu. V ostatních případech jde jen o zlepšení na určitou dobu.

Při předávkování preparátů obsahujících vitamíny A nebo D, dochází k ukládání kostní tkáně v srdečním svalu. Tento stav je nevratný a vede k těžkému postižení kočky, až ke smrti.

HCM  (hypertrofická kardiální myopatie)

HCM  (hypertrofická kardiální myopatie) je dysfunkce srdce, při které dochází ke změně velikosti srdečních komor i síní zbytněním srdečního svalu současně se změněnou jeho stažitelnosti. U koček je nejčastější příčinou selhání oběhového aparátu, vzniku krevních sraženin, v případně náhlého kolapsu i smrti.Vyskytuje se u všech plemen koček včetně domácích, i když může vznikat dojem, že je jen u čistokrevných, nejčastěji chovaných plemen, která jsou častěji a pečlivěji sledována. Genetický původ onemocnění je dosud možno detekovat jen u britských a mainských mývalích koček. Problémy se mohou projevit v jakémkoliv stáří. Koťata narozená s genetickou chybou se zpočátku vyvíjí zcela bezproblematicky,ale podle velikosti postižení se onemocnění může projevit až při vyšší zátěži v dalším životě, obvykle po druhém roce života. Prvními příznaky bývá zvýšená unavitelnost, nechuť k pohybu, dušnost s obtížným dýcháním s otevřenou tlamkou. Může dojít k náhlému ochrnutí pánevních končetin a neschopnosti pohybu při vmetku trombu do břišní aorty nebo i k náhlému úhynu bez předchozích příznaků z důvodu ruptury srdečního svalu a tamponády krví v osrdečníku. Proto je nutné preventivní vyšetření i mladých koček, zvláště před zařazením do chovu. HCM je nevyléčitelné onemocnění, lze jen včas potlačovat symptomy, kočku neúměrné nezatěžovat, udržovat klid a pohodu. I kočka s touto nemocí se jako kastrát může dožít vyššího věku.

Ani negativní genetické vyšetření není 100%. Uvažuje se, že hereditární kardiomyopatie je podmíněna více geny, které zatím neumíme detekovat. Seriózní chovatel nejen pravidelně nechá provést kardiologické vyšetření chovných koček a kocourů (cca každé dva roky do ukončení chovnosti) a sleduje dlouho nebo krátkověkost nejen svých odchovů, ale i předků a jejich potomků. Tím je možno vyloučit z chovu některé linie, které toto onemocnění nesou i bez přesného genetického testu.

Infarkty srdečního svalu

Infarkty srdečního svalu jsou zjišťovány u velmi obézních koček, většinou však až při pitvě, jako příčina náhlé smrti.

Zánět osrdečníku

Zánět osrdečníku bývá doprovodným zjevem při celkovém septickém onemocnění, zvláště těžkém zápalu plic. Terapie spočívá v odstranění vyvolávajícího onemocnění a podpoře srdeční činnosti. Tekutina v osrdečníku je následkem FIP, při srdeční nebo ledvinové nedostatečnosti.

Parazité

V srdci mohou parazitovat červi ( dirofilarie, mikrofilarie), ale ve střední Evropě se zatím běžně nevyskytují. Je možno dovézt kočku takto postiženou, kočka kašle, je dušná, zvrací a při akutním respiračním selhání hyne. Terapie je problematická, v zemích, kde se tito parazité vyskytují, se preventivně aplikují kočkám, které mají možnost se infikovat ( venkovní), speciální preparáty.

Srdeční selhání

Všechny uvedené skutečnosti mohou být příčinou klinického stavu zvaného srdeční selhání. To se projevuje kašlem, dušností, neochotou k pohybu, případně zvětšením břicha, náhlým bezvědomím, smrtí. Při prvních příznacích je nutno stanovit diagnózu a nasadit adekvátní léčbu, která usnadní a prodlouží kočce život.

Klinické příznaky trombózy a embolie se různí podle lokalizace postižení. Většinou se projeví jako částečné nebo úplné bolestivé ochrnutí končetin nebo částí těla. Vyskytuje se spíše vzácně.

Anémie – chudokrevnost je klinický obraz, doprovázející jiná onemocnění. Nastává při dlouhotrvajícím i drobném krvácení- poranění, krvácení do střeva nebo moči při zánětech a otravách. Také při infekčních chorobách dochází k narušení krvetvorby. Pokud lze odstranit vyvolávající příčinu, obvykle se při plnohodnotné výživě krvetvorba obnoví. Anemie v důsledku nedostatku železa není u koček známá, preparáty železa mají spíše negativní vedlejší účinky.