U vchodu do arény stojí policejní kůň, má na hlavě ochranný plexisklový kryt, maják a na hřbetě příslušnici speciálního oddílu s pendrekem v ruce. Vedle nich se roztéká bílá barva z tváře smrtky i srsti koně alias kostlivce. Kleopatra v dlouhých černých šatech si raději poodstoupila k bílému jednorožci s půvabnou vílou. Mezi nimi se proplétá jézeďačka na malotraktoru, co má místo čtyř kol čtyři koňské nohy a espézetku u ocasu. Hned za ní si na žlutém oři vykračuje Marfuša s tvářemi červenými jako barva sukně opodál stojící svůdné Karmen. Konkurenci jí dělá snad jen markýza andělů, jejíž zlaté šaty se lesknou v zapadajícím slunci. Všiml si toho i pobřežní hlídkař Mich Bukenan, který by ji moc rád zachránil ze sedla svého „koňského“ člunu. Jeho nápad se ale nelíbí rozverné Pipi punčochaté, která odjela dlouhým rundownem pryč. Přijíždí k nám anděl, ďábel, světluška a indián. Proboha, do jaké podivné pohádky jsme se to dostali? Koho nám jenom ty postavičky připomínají a kde už jsme je viděli? Možná nebyli všichni pohromadě, ale jedno měli určitě společné...
Pokud se o westernovém ježdění hovoří jako o novém, rozmanitém a atraktivním sportu, pak mezi jeho divácky nejatraktivnější disciplíny jistě patří Freestyle reining. Na soutěžích sice bývá vypisován zřídka a ukázkově, ale to proto, že ne každý jej může předvést. Freestyle v sobě totiž kombinuje dvě základní dovednosti – jezdcův smysl pro choreografii a reiningové schopnosti koně. Jezdí se v převleku, za doprovodu hudby, podobně jako při drezurním Küru nebo Volných v krasobruslení.
Jezdec při Freestyle to vůbec nemá jednoduché. Nejprve si musí sám připravit „kreaci“, tedy vlastní choreografii jízdy – jakýsi osobní reiningový pattern. Může přitom kombinovat různé prvky, nesmí však opomenout na dvě důležité věci – dodržení předepsaných manévrů a časového limitu. Je jedno v jakém pořadí, ale jezdec musí někde ve své úloze s koněm předvést čtyři spiny vlevo, (spin – – série obratů o 360 stupňů kolem vnitřní zadní nohy), čtyři spiny vpravo, tři sliding stopy neboli klouzavé zastavení a letmý přeskok vlevo i vpravo. Kromě těchto povinných prvků může samozřejmě do úlohy vložit i jiné manévry, které mohou jízdu zpestřit. Mohou to být např. poloviční překroky v klusu, traverzály ve cvalu, ustupování na holeň a jiné tzv. drezurní prvky, dále také couvání, roll-backy (obraty o 180 stupňů kolem zádi), atd. Důležité je ukázat to, co kůň umí a v čem vyniká a přitom se samozřejmě snažit o preciznost. Jakkoliv „divoká“ se může jízda na dynamickou hudbu zdát, jezdci mají většinou dobře spočítáno kudy a kam pojedou. Hudbu musí vybírat s ohledem na časový limit – jejich show nesmí být kratší než minutu, ani delší než 4 minuty (počítáno i s nástupem). Freestyle není však jenom o hudební choreografii, jezdci většinou ztělesňují nějakou pohádkovou bytost, postavu z filmů, historie či současnosti. Mají možnost předvést sebe i své koně v originálním převleku. Za své nápady také náležitě sklízejí potlesk od diváků i část hodnocení od rozhodčích.
Ačkoliv dobře sestavená volná jízda se skvělým kreativním nápadem masky může diváky uchvátit, rozhodčí musí hledět také na způsob provedení cviků. Za každý provedený cvik totiž dvojice získá ohodnocení: +1,5 bodu excelentní předvedení, +1 bod za velmi dobré, +1/2 bodu za dobré provedení, 0 – korektní, -1/2 bodu za špatné, -1 bod za velmi špatné a – 1,5 bodu za extremně špatné provedení. Pokud jezdec opomene povinný prvek – v báječné euforii z jízdy nebo že mu už nevychází hudba – je bohužel ohodnocen 0 score.
Zdá se, že sportovní dovednosti jsou postaveny výše než ty umělecké, ačkoliv i k nim rozhodčí v hodnocení přihlíží. Nestačí mít pouze dobrý nápad a chuť, ale také koně ochotného nést na sobě onu podivnou maškarádu. Kromě toho by měl umět jezdit reining, protože Freestyle reining o této disciplíně opravdu je. Na rozdíl od tzv. Freestyle kostýmových jízd (vypsaných u JUJU), kde jde více o karneval na koních. Z hodnocení dále vyplývá, že se vyplatí předvést kromě povinných cviků i další – ovšem jen ty, které náš kůň dobře ovládá. Neumí-li precizní rollback, raději se do něj nepouštějme, má-li krásný klus a překroky – doplňme úlohu o tuto pasáž. Stačí jen vybrat si za co pojedeme, na jakou hudbu, pak to s discmanem a sluchátky vyzkoušet doma na nečisto a můžeme vyjet. Ne – tak jednoduché to určitě není – i kulturně-zábavný Freestyle reining je především o matematice. Sestavujete-li tedy svou jízdu, berte v potaz, že běžnou reiningovou úlohu (pattern z pravidel) zajedete asi za 3 minuty. Jsou v ní všechny povinné prvky + navíc krokové pasáže, couvání, rollbacky, run downy. Inspirujte se třeba oblíbeným patternem a vynechejte z nepovinných cviků to, co vašemu koni tak perfektně nejde a přidejte něco „svého“. Hudbu si připravte přesně, v případě kombinace více skladeb v jedné úloze je lépe si vše namixovat předem, aby nebyla zbytečná pauza při výměně CD. Rytmus hudby je vhodnější svižnější, jedete-li razantně a romantičtější, když preferujete pomalejší „drezurní“ prvky. Velmi se osvědčila jak moderní, tak i vážná hudba, písně z muzikálů a pohádek. Je to jen a jen na vás. Držíme vám palce – vzhůru do říše fantazie!