„Jak mít koně“ – 16. část
Minule jsme zkoušeli uvázat přirozené hackamore a uvedli jsme si jednu z možností, jak svému koni vysvětlit, že s ním potřebujeme zacouvat. Dnes se dostaneme k neméně důležitému tématu a tím je zpomalení, zastavení, ustupování a cvičení pro prevenci útěku pod sedlem.
Zpomalení a zastavení
V zásadě necháme koníka zpomalovat a zastavit na velmi podobném principu jako jsme použili při couvání. Uchopíme otěže a zkusíme následující cvičení:
1. Určíme si někde libovolný bod a přímo do tohoto bodu se rozjedeme.
2. Sebereme otěže a ze zahozených otěží přejdeme na koncentrované (tzn. pozvolna přitáhneme na kontakt s hubou) tím, že budeme po jednotlivých prstech svírat dlaň (jako u couvání).
3. Otěž udržujeme sebranou dokud se kůň nepřestane pohybovat kupředu a nezačne uhýbat tlaku sebrané otěže couváním.
4. V tomto momentě uvolníme tlak otěže, necháme ji prověšenou.
5. Tohle cvičení pořád opakujeme, přičemž jednou zastavíme z kroku a zacouváme, podruhé třeba z klusu a pokud to jde dobře, cvičíme zpomalení a zastavení se zacouváním i ve cvalu.
Můžeme provádět ještě další malé prověřovací cvičení, abychom koně zjemnili: V zastavení velmi uvolněně sedíme na koni, z této polohy přejdeme do stisknutí nohou (ale předtím je potřeba se opravdu uvolnit, aby kůň cítil rozdíl. Tento stisk projde vaším tělem a nohama až k patám, ale není to žádné kopání! Rozejdeme koně do kroku, sebereme otěž a ruku s otěží vystrčíme až skoro nad hlavu a uvidíme, jestli se již na tento povel pokusí koník zastavit. Pokud na tuto pobídku zastaví a začne couvat, ihned tlak uvolníme a položíme otěž na krk.
Cvičení pro prevenci útěku pod sedlem
Ještě než začneme zkoušet ustupování ze sedla, krátce si bezprostředně předtím se svým koníkem zopakujeme ustupování na tlak prsty (probírali jsme to na začátku cyklu při práci ze země – „Jak mít koně – 3. část“). Tohle musíme dostatečně procvičit, aby koník odpovídal ochotným ustupováním, ať už jej pobízíme kdekoli. Chceme-li ustupovat, musíme se také zaměřit správným směrem (tzn. pohled zaměřený bokem do směru ustupování) a musí být v souladu akce nohou i rukou.
Nejprve pobídneme koníka do kroku a sebereme otěž ze zahozené na koncentrovanou. Budeme-li ustupovat doleva, určíme si libovolný bod někde vlevo ve výšce očí, na který upřeme pohled. Vystrčíme levou ruku a uvolníme levou nohu, pravou otěž použijeme jako podpůrnou a z pravé strany se koně jakoby snažíme mezi nohama přesunout doleva (použijeme tlak pravé holeně zhruba těsně za podbřišníkem). Pokud tohle koník nepochopí, zkusíme z pravé strany přidat k holeni pobídku hůlkou nebo stringem (provázkovým koncem biče) a nebo volným koncem otěže (pokud jsou dělené). Pokud to nepochopí ani s tímto zesílením, měli bychom se vrátit zpět k ustupování ze země (psali jsme o tom v článku „Jak mít koně - 6.část“). Tyto techniky jsou cíleně přehnané, záměrně zesilujeme pohyby a pozice těla při procesu učení a zjemňování koně. Pak, po mnoha opakováních stejného cviku bude jednoho krásného dne váš koník schopen reagovat na pouhý náznak či jemný dotek holeně.
Jak zabránit prchání koně
O tom, jak zabránit prchání koně jsme si již trochu povídali v souvislosti s prací ze země. Učili jsme koníka v klidu stát bez uvázání, zatímco se čistí, nebo hladí, nebo zatímco si s někým povídáte. Nyní bychom po koni chtěli, aby zachovával klid i pod sedlem:
• Určitě po svém koni chceme, aby zůstal klidně stát při nasedání. Můžeme mu při učení pomoci. Zvykněme si na to, že jej nebudeme nutit do tvrdé práce, sotva na něj nasedneme. Zkusme minimálně půl minuty jen tak klidně sedět. Učme sebe i koně trpělivosti a učme se na komunikaci čekat. (Stání při nasedání jsme probrali v části 11.)
• Pak můžeme koně požádat o ohnutí krku (čímž deaktivujeme záď), prověříme tak připravenost k dalším manévrům. Pokud se kůň ohýbá neochotně, zkusíme jej trochu projezdit v klusu kolem jízdárny, aby se více uvolnil. Pokud ale ohnutí nefunguje, měli bychom svoje záměry přehodnotit, vrátíme se k základům ohnutí a přirozeného lonžování, protože venku by jinak mohly nastat problémy. Nezapomeňme, že ohnutí by mělo dobře fungovat na obě strany.
• Prověříme si rovněž, jak jsme schopni řídit předek koně. Vystrčíme loket a podíváme se do směru (už jsme to probírali ve 13. části). Vystrčenou rukou s otěží vlastně ukazujeme koni směr a jeho hlava musí následovat, zrovna jako jeho přední nohy. Jen musíme dát pozor, aby se nám kůň nezkroutil do ohnutí krku, má se otočit předkem a jeho krk zůstane skoro narovnaný.
• Zkusíme ještě párkrát přehodit vodítko přes hlavu koně jako jsme to dělali v části 11., koník by na to měl být zvyklý . Tento test ukáže, jestli nás kůň akceptuje na svém hřbetě a jestli bez otřepání snese, pokud se mu na zádech trochu zavrtíme.
• Pokud pořádku projdeme všemi těmito testy (klid při nasedání a stání, ohnutí krku, pohyb předkem a zádí) jsme připravení si někam s koníkem vyjet.
• Ještě existuje pár cvičení, které nám mohou velmi pomoci. Budeme při nich jezdit na jedné otěži a měli bychom tak zjistit do jaké míry koně umíme ovládat pouze na jedné otěži. Je to ale velmi důležité, protože pokud se naučíme přirozeně používat jednu otěž, bez problémů pak otěže zkombinujeme a můžeme jezdit o to efektivněji. Ale o tom až příště.
