Anatomie a fyziologické hodnoty zdravé kočky

Tělo kočky je přizpůsobeno k lovu. Dokonale vyvinuté smyslové orgány umožňují kočce zaznamenat kořist již na větší vzdálenost a obratně ji chytit. Toto tělo, plné síly, přesto elegantní, s možností vyvinutí velké rychlosti a vysokých skoků, s ostrými zuby a drápy, dovede jednou uchopenou kořist rychle zabít.

Kostra dává v podstatě rámec tvaru zvířete a chrání vnitřní, životně důležité orgány, proti zevním vlivům. Její stavba umožňuje svalům a šlachám ekonomicky využívat sílu k pohybu. Pákovitá stavba pánevních končetin a silné hřbetní svaly dávají kočce schopnost okamžitého vyvinutí rychlosti a skoku. Tato rychlost je jen krátkodobá, déle trvající vysoký výkon není pro kočku fyziologický. Také je možná značná rotace hrudních končetin, takže kočka může končetinu natáhnout daleko od sebe a do miskovitě sevřené tlapky uchopit kořist.

Kočka je prstochodec. Na hrudních končetinách má pět prstů, na pánevních čtyři. Na všech prstech jsou ostré, zatažitelné drápy. Prstní polštářky jsou elastické a umožňují kočce elegantní, tichou chůzi.

Kočičí chrup má v dospělosti 3O zubů. Koťatům se do stáří 8 týdnů prořezává mléčný chrup. Od třetího měsíce nastává jeho výměna za trvalý, která by měla být ukončena do 9 měsíců. První se obvykle vyměňují řezáky. Kotě, které má již některý řezák odlišný od ostatních, širší a s intenzivnější bílou barvou, je starší tří měsíců. Jako poslední se vyměňují špičáky a dorůstají stoličky. V trvalém chrupu kočky je v horní čelisti 6 řezáků, 2 špičáky, 6 třenových zubů a 2 stoličky, v dolní čelisti 6 řezáků, 2 špičáky, 4 třenové zuby a 2 stoličky. Celkem je v horní čelisti 16 a v dolní 14 zubů.

Rohovité papily na jazyku způsobují jeho značnou drsnost a umožňují nejen olizování masa z kostí ulovených zvířat, ale i dokonalou očistu srsti a kůže. Malá koťata mají zpočátku vyvinuté papily na okrajích jazyka, které umožňují stočení jazyka do kornoutku a pevné přichycení k mléčné bradavce při sání. Pokud kočka přijímá potravu v klidu, kouše ji pomalu a důkladně rozmělňuje. V případě nutnosti rychle spolkne i větší kusy a silné žaludeční kyseliny dokážou trávit nejen rozkousanou potravu, ale i drobné kostičky a ničit bakterie, přijaté potravou.V poměrně krátkých střevech jsou žaludečními kyselinami a enzymy rozložené živiny vstřebávány, výživné látky jsou předány do krevního oběhu. Nestrávené zbytky potravy jsou střevem zahuštěny a zformovány do pevné stolice. Doba trávení, tj. čas od přijetí krmiva do vyloučení jeho zbytků, je zhruba 24 hod. Tato intenzivní látková výměna vyžaduje u malých koťat častější krmení v menších dávkách. Kočičí organizmus, přesto, že jsou kočky pohodlné, musí být trvale připraven k bleskové reakci a schopen ihned skočit a lovit.

Srst chrání kočky proti nepřízni vnějšího prostředí, a to nejen proti zimě a horku, ale i proti vlhkosti. Srst volně žijících koček je dokonale přizpůsobena vnějším podmínkám, v létě je srst řidší, v zimě velmi hustá, takže chrání kočku i před mrazem. Proto dokážou žít kočky celoročně venku i v severských zemích, stačí, když mají k dispozici suchý, klidný a závětrný koutek. Kočky s extremně dlouhou srstí nebo s extremně krátkou, případně kočky bezsrsté vznikly cíleným výběrem náhodných mutací člověkem a proto by mimo ochranu člověka ve volném prostředí nemohly vůbec přežít.

I když ocas hraje u kočky velkou úlohu při udržování rovnováhy při skocích a vyjadřuje rozdílné nálady kočky, přesto mohou kočky s vrozeně zkráceným ocasem nebo po ztrátě ocasu následkem úrazu bez problémů žít.

U malých koťat je často problematické určit pohlaví. Nejsnazší je zjišťování hned po narození, dokud není příliš vyvinuta srst. Pod ocasem je vidět vyústění konečníku a u kočky je hned pod ním vyústění močového a pohlavního orgánu. Takže jsou zde dvě „dírky“ blízko sebe. U kocourů se mezi ně musí ještě vejít šourek s varlaty, takže dvě „dírky“ jsou dále od sebe. Rozlišení dospělých zvířat nemusí činit potíže, protože plně vyvinutí jedinci mají již na první pohled typický kocouří -samčí nebo kočičí - samičí výraz. U kastrátů kocourů nebo kryptorchidů (ti nemají varlata v šourku) se musíme orientovat podle vzdálenosti „dírek“, případně se dá vyhmatat penis. U koťat, kocourků, dochází k sestupu varlat v prvních dnech až týdnech po porodu, ve 12 týdnech by měla být obě varlata v šourku bez tendence vracení se do tříselného kanálu. Kočky i kocouři mají vyvinuté prsní bradavky, tři až pět párů. Dále na břiše nahmatáme pupeční jizvu. Po odhojení se a odpadnutí pupeční šňůry se jeví jako malé místečko ve střední části břicha, které je bez srsti a kůže má jizvovitou strukturu. Pupík není ani vyklenutý, ani vpadlý.

Smyslové orgány koček jsou uzpůsobeny tak, aby vyhovovaly původnímu účelu, lovu. Kočky mají vysoce citlivý sluch. Ušní boltce jsou značně pohyblivé a proto mohou zachytit i jemné pískání myší a drobné šramoty při hryzání přicházející z kterékoliv strany. Kočky slyší až do frekvence 6O kHz (člověk 2O kHz), proto slyší a reagují na zvuky, které člověk nevnímá. Zhoršování sluchu u starých koček není výrazné, spíše není zjišťované. Volně žijící kočka se špatným sluchem nepřežije, v domácnosti chovaná nepotřebuje velmi citlivý sluch a drobné zhoršení je nepostřehnutelné.

Také zrak mají kočky výborný, aby dobře zaměřily skok na kořist. Jejich zornice silně reagují, dokážou se doširoka rozevřít a proto kočce stačí i nepatrné osvětlení.

Naproti tomu čich není tak dobře vyvinut jako třeba u psa. Vysoce citlivé hmatové vousy na horním pysku a pod očima umožňují kočce dokonalou orientaci v prostoru. Kudy projdou vousy, tudy projde celá kočka. I zkroucené vousy u rexů mají stejnou funkci. Často kočky-matky okusují koťatům jejich hmatové vousy a tím omezují jejich pohyb ve volném prostoru.