• foto č. 1 - 1.0 pastel V roce 1998 jsem koupil již dvouletého samečka neofémy modrohlavé v pastelové mutaci (foto č. 1), k němu jsem koupil stř...
• foto č. 1 - 1.0 pastel
V roce 1998 jsem koupil již dvouletého samečka
Neofémy modrohlavé v pastelové mutaci (foto č. 1), k němu jsem koupil stříbrnou běloprsou (foto č. 2) samičku. Protože jsem v tu dobu ptáky choval v bytě, byla možnost odchovávat i přes zimní období. Teplota byla dostačující, tak jsem jenom přisvěcoval (postupně na 15 hod. denně). V kleci velikosti 90x50x40 cm (dxvxš) zavěšuji (z důvodu místa) budky zvenku, na zadní straně klece. Velikost budky není podle mne nijak důležitá, ani na tvaru příliš nezáleží. (Velikost budky musí být úměrná velikosti chovaných ptáků). Nyní používám budky všechny stejné velikosti, ve tvaru ležatého hranolu o vnitřních rozměrech 15x15x22 cm a vletový otvor o průměru 5 cm. V období klidu chovám neofémy odděleně, dle pohlaví. Před chovnou sezónou ptáky spáruji a měsíc jim ke klasické směsi zrnin (ve které zvýším podíl semence) přidávám klíčené a míchanici. Po měsíci otevřu budku. V tu dobu jsou samci již v plném toku. Tento způsob se mi osvědčil, hlavně u párů, které už hnízdily. V tomto páru byl chovný samec, který předvedl ukázkově zájem o hnízdění a tak ke konci ledna seděla samička na čtyřech oplozených vajíčkách. Vše šlo hladce a tak jsem mohl odstavit poměrně slušná pastelová mláďata. Druhé hnízdění, v polovině dubna, obsahovalo také čtyři oplozená vajíčka. Bylo to dobré. Odchov byl silný a pár vyvedl opět čtyři pastelová mláďata. Protože se jednalo o mladou samičku, rozhodl jsem se třetí hnízdo nenechat. Po výletu mladých jsem uzavřel vletový otvor a nechal mladé u rodičů. Vše šlo hladce, ale občas byl slyšet veliký rámus, ptáci se plašili, mláďata se mlátila v kleci. Vždy když jsem přišel, tak jsem nic neviděl. Mláďata jsou zbrklá, hned se plaší a často se i zraní, ale co je mohlo plašit doma, kde měla klid? Asi za 3 dny jsem důvod zjistil. Samec, který seděl na bidélku, se z ničeho nic zkroutil, spadl na zem, nohy měl v křeči a v prstech svíral kamínek nebo piškot, co zrovna držel. Oči měl přivřené, těžko dýchal a jedním křídlem plácal o zem, že sebou mlátil po celém dně klece. Zůstal jsem na to koukat, nikdy jsem se s tím nesetkal. Tyto záchvaty se vracely čím dál častěji a doba byla delší (až půl minuty). Volal jsem známým chovatelům, ale nikdo mi nebyl schopen poradit, nikdo se s podobným problémem nesetkal. Nevěděl jsem jak pomoci a pohled to byl žalostný. Nejvíce na tom bylo zarážející, že po skončení záchvatu samec vylétl na bidélko a nic by jste na něm nepoznali. Krásně uhlazené peří, jasné oči, čilý, prozpěvující pták. Přikrmoval mladé, ovšem jen do doby dalšího záchvatu. Jak to z ničeho nic přišlo, tak to asi po 14 dnech zmizelo. Už žádné další křeče, bez jakékoliv léčby. Bylo to divné. Mluvil jsem o tom i s panem J. Šimonem, který mi řekl, že se s tímhle u neofém nesetkal. Poradil mě, ať mladé odstavím a nechám pár v klidu do příští sezóny. Mláďata byla už samostatná, tak jsem je odstavil. Chovný pár jsem krmil pouze směsí zrnin. Jenomže asi po třech týdnech jsem na zemi našel rozbité vejce. Tak co teď - samici vejce snášet nezabráním a samec byl také v pořádku, proto jsem se rozhodl otevřít jim budku. Samice do ní vlezla hned po otevření vletového otvoru a postupně snesla ještě tři vajíčka. V den kdy na ně zasedla, samec padl. Bez jakéhokoliv příznaku nějaké nemoci. Myslel jsem si, že je to s hnízdem jasné, ale samička na vejcích pevně seděla i když byla sama. Všechna tři vajíčka byla oplozená a samice vyvedla tři pastelová mláďata (foto č. 3). Byl to úspěch - odchovat 11 mláďat? Na druhou stranu jsem přišel o velice kvalitního samečka, kterému jsem neuměl pomoci - třeba to ani nebylo možné.
A proto se na závěr ptám: “Je možné, aby měl pták epilepsii?”
• foto č. 2 - 0.1 stříbrná běloprsá
Nechal jsem si po tomto páru pastelového samečka a znovu ho dal do páru se stříbrnou běloprsou samičkou. Odchov byl překrásný, prakticky všechny barvy. V prvním hnízdě všechna čtyři mláďata po osmi dnech uhynula. V druhém hnízdě (foto č. 4) byla 2,0 stříbrný běloprsý, 1,0 modrý běloprsý a 1,0 citrónový. Ve třetím hnízdě byl odchov: 1,0 citrónový, 0,1 pastelová, 0,1 modropastelová a 1,0 stříbrný pastel.
text a foto: Otakar Buldra
• foto č. 3 - 0.1 stříbrné běloprsa, 3ks 5 - 8 dní
• foto č. 4 - mladí ptáci 10 dní po výletu
Poznámka:
Autor článku p. Buldra by uvítal, kdyby se ozval některý chovatel nebo veterinární lékař, který by mohl příčiny poruchy nebo nemoci objasnit a dát ev. tip na provádění prevence.
za čtenáře i redakci Fauny děkuje Rudolf Vít