Kulatá nebo oválná?

kr. 1 - africký racek

kr. 2 - orientální racek

kr. 3 - racek turbit

V letošní FAUNĚ č. 5 a 6 vyšlo pojednání o orientálním racku. Jedna z reakcí na uvedený článek mě přinutila se k tomuto tématu vrátit a reagovat na následný problém. Oslovil mě renomovaný posuzovatel a dlouholetý chovatel tohoto plemene z jižních Čech, který poukazoval na to, že jsem nesprávně označil tvar hlavy. Dle jeho názoru je hlava orientálních racků kulatá a nikoliv jak bylo v článku uvedeno „oválná, mírně protáhlého tvaru“.

Požadavek na kulatou hlavu se s orientálními racky nese minimálně od Vzorníku plemen holubů autorů Čermáka, Župky z roku 1974, kde sice nebyl tento požadavek výslovně uveden, ale z vyjmenovaných vad: delší obličej, poněkud nižší, mírně ploché temeno, úzká, dlouhá, plochá hlava jasně vyplývá, že oválný tvar hlavy byl podle tehdejšího českého vzorníku chybou. Následné roky přinášely články, ve kterých jsme se většinou dozvěděli, že orientální racek má hlavu kulatou, ale současně i vysoké, vypouklé, plné čelo. A podobný popis hlavy orientálního racka nalézáme i v novodobé české publikaci Holubi autorů Petržílky, Tyllera z roku 1995.

Přesto zásadní změnu ve vnímání utváření hlavy „orientálců“ vystihuje Vzorník plemen holubů autorů Havlína, Petržílky z roku 1993. Vzorník orientálního racka v tomto sborníku je v podstatě kopií vzorníku německého, jehož překlad části věnované utváření hlavy je následný: „Tvar hlavy není oválný jako u racka turbita ani kulatý jako u jednobarevného/afrického racka, nýbrž leží mezitím, se zvláštním důrazem na šířku a plnost čela. Proto neleží nejvyšší bod hlavy nad očima, ale více vpředu.“ S tímto výkladem lze bezvýhradně souhlasit. Je nutno jej respektovat a uvědomit si, že skutečně kulatou hlavu má příbuzný racek africký, či jednobarevný(kr. 1), při nejvyšším bodu hlavy nad okem. Oproti němu má racek orientální(kr. 2) nejvyšší bod hlavy nad nasazením zobáku, tedy nikoliv nad okem a jeho čelo je mimořádně plné, široké a vysoké. Oválným, výrazně prodlouženým tvarem hlavy se vyznačuje zmíněný racek turbit(kr. 3). Z otištěných kreseb, kde skutečný tvar hlavy zdůrazňuje vmalovaná kružnice, je patrno, že:

- africký racek má hlavu kulatou
- orientální racek má hlavu oválnou, mírně protáhlého tvaru
- turbit má hlavu oválného, výrazně protáhlého tvaru
 

Pro úplnost uvádím, že chovatele orientálních racků v SRN sdružuje Klub chovatelů racků založený již v předminulém století, v roce 1894. V roce 1997 se na německém sněmu „peří“(sloučený svaz holubářů a drůbežářů SRN, králíkáři mají svaz samostatný) usnesli, že budou každý rok volit jedno plemeno drůbeže či holubů jako „plemeno roku“. Tomuto plemeni bude pak onen rok věnována náležitá pozornost, dostane se mu značný prostor v časopisech a je hlavním tématem při odborných diskusích. V roce 1999 byl vyhlášen tímto plemenem roku právě orientální racek. O rok předtím to však byla slepice japonka(chabo) a např. v roce letošním pak brněnský voláč.

Vyhlášení plemenem roku 1999 přineslo chovatelům orientálních racků v Německu a sousedních zemích mimořádný obdiv široké chovatelské veřejnosti, za který se milovníkům holubů odvděčili slavnostně - uspořádáním sloučené speciálky Evropského klubu racků (založen 1975) a Německého klubu racků. Tato významná událost se konala ve dnech 19.-21.11.1999 v Kolíně/SRN. Je velkou škodou, že se prakticky současně uskutečnila v Nizozemí velká výstava, která znamenala faktickou neúčast holandských špičkových chovatelů (zejména satinet) na této akci. Přesto se dostalo i holandskému chovu racků na Evropské speciálce v Kolíně velkého uznání - nestor chovu satinet, pan Theo Rijks v Kolíně nejen posuzoval, ale předvedl zde i ukázkové voliéry satinet modrých šupkatých, z jejichž dokonalého zbarvení se znalcům racků doslova tajil dech.

V Kolíně bylo vystaveno slušných 310 krátkozobých racků, které posuzovali přední odborníci z Dánska, Nizozemí, Francie a domácí země. Obecně bylo zástupcům deseti plemen předvedených v Kolíně nejvíce vytýkáno uvolněné peří, útlé, dlouhé postavy, vodorovné držení, dlouhé ocasy, nedostatky barvy, kresby a v neposlední řadě i v utváření hlav. Posuzovatelé kladli na všechna plemena racků tyto společné požadavky: široké, plné hrudě, krátké, utažené peří, krátké postavy a plná, široká čela. Nejlepším jedincům jednotlivých plemen byl udělován titul Grand Champion (v dalším textu zkr. šampion).

Expozici zahajovalo 56 jednobarevných/afrických racků, vystavených v rázech bílém (šampion D. Stühlmacher/SRN) i černém, přičemž se bílí typově blížili antverpským rackům, kdežto černí anglickým Long - Faced. Z dalších rázů byli zastoupeni dun špičkového typu, dále červení, modří - těm bylo vytýkáno vodorovné držení těla, modří kapratí a červenoplaví. I druhý titul šampion obdržel D. Stühlmacher/SRN a sice na modrého bělouše. Tomuto rázu byla nejvíce vytýkána tmavá barva způsobená předchozím křížením s modrými jedinci.

Němečtí racci štítníci se předvedli v neuspokojivém počtu 24 jedinců v rázech černém - zde získal titul šampion G. Roggmann/SRN, červeném a žlutém. Naprostou raritou byli 4 vystavení modří se špičatou chocholkou chovatele E.D.Heineho.

Německý barevnoocasý racek se stále potýká s malým zájmem chovatelů, o čemž svědčí jen 9 vystavených exemplářů v rázu černém, titul šampion zde udělen nebyl.

I dalších racků - turbitů, anglických soviček a anatolských bylo vystaveno jen jako šafránu. Turbitů bylo vystaveno sedm - v rázech modrém, stříbřitém, červenoplavém a žlutěplavém. Titul šampion obdržel J. Frindel / Francie na červenoplavého jedince. Rozhodně lepší turbiti byli vystaveni na Dánské národní výstavě v roce 2000 (vyst. A. Dahl).

Anglický racek sovička předvedený ve dvou jedincích v černém rázů nesl zřetelné znaky předchozího křížení s africkým rackem.

Anatolský racek se představil jako černý, dun a modrý. Byli zde vystaveni, především mezi černými, špičkoví jedinci, mezi kterými vynikl 97 b. šampion Dr. Erdose / SRN.

Počet v Kolíně vystavených blondinet se přehoupl přes hranici 100 jedinců, což je velmi potěšitelné. Obecně orientálním rackům (blondinetám a satinetám) byly vytýkány nedostatky v šířce a plnosti čela, hrubost ozobí, příliš světlé oči, užší zobáky, malé hlavy, třepenité peří, dlouhé ocasy a příliš vodorovné držení těla. Rovněž se u nich projevovala špatná předvýstavní drezůra, když mnoho vystavovaných jedinců předvádělo typické figury až druhý, či třetí den výstavy a nikoli již při posuzování. Blondinety byly vystaveny v rázech modrém bělopruhém, stříbřitém bělopruhém, modrém šupkatém, žlutém šupkatém a hnědě šupkatém. Z lemovaných rázů byly vystaveni černí, dun (hnědí), červení a v poslední době mimořádně oblíbení žlutí. Titul šampion obdrželi B.Demski / SRN na modré šupkaté a D. Hornbostel / SRN na černé lemované.

Satinet bylo předvedeno při neúčasti holandské špičky slušných 67. Byly zde vystaveny bluety, silverety, brunety, modré šupkaté a lemované (šupinaté) satinety v barvě černé a dun. Čest zemí Beneluxu hájil J.Jacobs z Belgie, který získal titul šampion na černého lemovaného jedince, druhý titul šampion získal na silveretu C. Schädle ze SRN.

Turbitýni, vystavovaní v počtu 16 jedinců dokazovali, že se jedná o racky s extrémně náročnou kresbou, která byla u mnohých jedinců nepravidelná, objevovali se barevné zákresy na krku i hrudi. Vystaveni byli černí jak s chocholkou, tak i hladkohlaví, kde byl mladé holubičce H. Dondera / SRN udělen titul šampion. Z dalších rázů turbitýnů byly v Kolíně zastoupeni již jen skutečné rarity - a sice červení a žlutí chocholatí.

Skupinu krátkozobých racků uzavírali hladkohlaví racci domino, bohužel vystavení jen v černém rázu v počtu deseti jedinců. Náročnost jejich kresby, především nedostatky v kresbě hlavy - na čele a lících, rovněž i slabší postavy, utváření hlav a typu vedly k tomu, že titul šampion získal jedinec L. Bahna oceněný pouze 95 body. Přesto je nutno snahu chovatelů méně kvalitních rázů a plemen racků vyzdvihnout a náležitě je v jejich nelehké práci ocenit.

Expozice Evropské výstavy racků ukončovali miniaturní racci figurity, které řadíme již mezi plemena středozobá. O jejich propagaci se v Kolíně prosadil H. Fuhr, který zde prezentoval celkem deset figurit v rázech modrém, modrém kapratém, bílém a modré bělouše.

Použ. materiály: DAMME R., Geflügel - Börse 18/2000