Jsou ovce a kozy ohroženy nemocí šílených krav?

Bovinní spongiformní encefalitida (BSE), známa jako nemoc šílených krav, je v současnosti jedním z nejpalčivějších problémů zemědělství.

BSE v České republice 

 V České republice zatím nebyl zaznamenán výskyt tohoto onemocnění, nicméně reakce spotřebitelů je velmi znatelná. Podle odhadů spotřeba hovězího masa u nás poklesla v důsledku obavy před onemocněním BSE zhruba o 40%. Pro srovnání konzumace hovězího masa ve Velké Británií (tedy v zemi daleko nejvíce postižené) má v současnosti rostoucí tendenci. V prosinci 2000 byla zhruba o 4% vyšší v porovnání se stejným obdobím v roce 1999 a pouze o 4% nižší v porovnání s rokem 1995, tedy s dobou před vypuknutím krize. Je evidentní, že strach z nemoci šílených krav je v naší republice výrazně podporován mediální kampaní, která se kolem tohoto problému rozpoutala. Nicméně vzhledem k závažnosti tohoto onemocnění je třeba opatrný přístup konzumentů plně chápat a zachovávat co největší stupeň ostražitosti a ochrany spotřebitelů před tímto nebezpečím. Jenom viditelná snaha státních orgánů i zemědělských prvovýrobců minimalizovat riziko zavlečení BSE a zajistit bezpečnost potravin, může pomoci znovu získat větší důvěru trhu.

Přenosné spongiformní encefalopatie (TSE)

BSE patří do skupiny přenosných spongiformních encefalopatií (TSE), které se vyznačují dlouhou inkubační dobou několika let a působí vakuolizaci nervové tkáně, která pak přijímá charakteristickou houbovitou strukturu. Nemoc šílených krav byla objevena v roce 1986 u skotu ve Velké Británii. O deset let později v březnu 1996 byla zjištěna spojitost mezi BSE a novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, která je charakteristická tím, že se projevuje i u mladších pacientů, než klasická forma této humánní spongiformní encefalopatie a má i relativně delší průběh (v průměru 14 měsíců oproti 4,5 měsíce). Nemoc vede k demenci pacientů a následné smrti.

Kolem původců TSE existuje zatím řada nejasností. V současnosti nejrozšířenější teorie předpokládá, že infekční částicí je prion, tedy pozměněný protein působící jako jakási šablona, podle které dojde ke změně struktury normálních bílkovin do infekční formy, která nepodléhá přirozené degradaci v organizmu. Další možností, která by vysvětlovala schopnost určitých mutací a tvorby různých kmenů infekčních částic, je neobvyklý nebo neúplný vir (virino), úsek holé DNA chráněné hostitelskou bílkovinou. Původce je velmi odolný vůči vysokým teplotám, ultrafialovému záření, ionizovanému záření a běžným dezinfekčním prostředkům, které obvykle inaktivují viry nebo bakterie. Napadený organizmus neprojevuje žádnou imunologickou reakci vůči původcům TSE, kteří navíc zatím nebyli ani pozorováni pod mikroskopem. Přenos onemocnění BSE byl potvrzen potravní cestou při zkrmování masokostních mouček vytvořených z nakažených zvířat.

Nelze strkat hlavu do písku

Ani chovatelé ovcí a koz nemohou před problematikou BSE schovávat hlavu do písku. Ovce byly experimentálně nakaženy v laboratorních podmínkách, když jim v krmivu byly podávány rozemleté mozky krav nakažených BSE. U ovcí byla rovněž prokázána možnost nakažení zdravého jedince transfůzí krve zvířete nemocného. Nicméně mimo laboratoř, tedy v normálně chované populaci ovcí, nebyl zatím výskyt BSE zaznamenán. Ovšem situace je v tomto případě komplikovaná výskytem onemocnění Scrapie (svrbivka), které podobně jako BSE patří do skupiny nemocí TSE, má tedy velmi podobné příznaky. Oproti BSE byl přenos Scrapie potvrzen i přes dělohu z matky na potomstvo a je možný i přenos mezi zvířaty ve stádě a to právě v období bahnění, kdy zdrojem nákazy jsou zejména placenty.

Scrapie

Scrapie je známa již asi 300 let a doposud nebyl zaznamenán žádný nepříznivý dopad tohoto onemocnění na zdraví lidí. V současnosti však existuje obava, že Scrapie díky stejným příznakům by mohla “maskovat” výskyt BSE u ovcí. Z tohoto důvodu ve Velké Británií od roku 1996 maso zvířat s onemocněním Scrapie podléhá konfiskaci a zničení. Podle článku otištěném v prestižním vědeckém časopise Nature (vol. 406, 2000, s. 584) vlna epidemie BSE u skotu ve Velké Británií nebyla doprovázená zvýšením výskytu Scrapie či obecně TSE u ovcí. Ročně bylo v minulém desetiletí ve Velké Británií zaznamenáváno od 235 do 906 případů Scrapie, kdežto počty hovězího dobytka s potvrzeným výskytem BSE dosahovaly až 36680 v roce 1992 (viz graf). Přičemž celkový počet chovaných ovcí je v VB asi 20 milionů, kdežto hovězího dobytka je tam chováno zhruba 4,7 milionu kusů. Na základě těchto čísel samozřejmě nelze s absolutní jistotou vyloučit možnost výskytu BSE v populaci ovcí, v každém případě je však evidentní, že zde nedošlo k epidemii jakékoliv TSE v takovém rozsahu jako u skotu. Ovce, které jsou ve Velké Británií v převážné většině chovány pastevním způsobem a byly v mnohem menší míře vystaveny nebezpečí požití kontaminované masokostní moučky než dojný skot, u něhož byla detekována naprostá většina výskytu BSE.

Mnoho nezodpovězených otázek

Na druhé straně pro chovatelé ovcí je nepříznivý poznatek, že u ovcí uměle infikovaných BSE, jsou infekční částice přítomny v daleko větším spektru orgánů než je tomu u skotu. Pravděpodobně jsou roznášeny lymfatickým oběhem. Nicméně za nejnebezpečnější tkáně je nutno považovat mozek, míchu, oči a slezinu. Experimentální studie týkající se BSE u ovcí rovněž naznačují, že někteří jedinci mohou mít geneticky podmíněnou odolnost vůči tomuto onemocnění podobně, jak je tomu v případě Scrapie. Zatím trvá diskuse, zda se jedná o odolnost v pravém slova smyslu, nebo o prodloužení inkubační doby onemocnění a zda odolná zvířata mohou být přenašeči infekčních částic.

Kolem onemocnění BSE obecně a zvláště kolem vztahu BSE a malých přežvýkavců je stále mnoho nezodpovězených otázek. V tomto období nejistoty bude jistě vhodné zachovávat zvýšený stupeň ostražitosti. Pokud jsou ovcím podávány krmné směsi, měly by mít zcela jistý původ a složení. Na čas asi bude žádoucí zříci se dovozu plemenných zvířat ze zemí s výskytem BSE a zcela vyloučit z lidského potravinového řetězce hlavy (ochrana některých národnostních menšin) a sleziny ovcí i jehňat. Ačkoliv je riziko výskytu BSE v naší populaci ovcí a koz pouze teoretické, v sázce je velmi mnoho - prosperita chovu malých přežvýkavců a zejména lidské zdraví.