Očekáváme narození hříběte
Každý chovatel s velkým napětím očekává den porodu své klisny. Určit termín ohřebení klisny není vůbec jednoduché. Nezbytné je pečlivé sledování zvířete a vyvážená výživa.
Příprava na porod
Teoreticky si termín porodu stanovíme od data připuštění připočtením 333 dnů. Tedy termín porodu by měl být za 11 měsíců od data posledního připuštění nebo inseminace. Protože se však doba březosti pohybuje v rozmezí 310 - 355 dnů, je třeba se na porod připravit již před tímto termínem. Důležitá je příprava boxu pro ohřebení. Porodní box - místo by měl mít minimálně plochu 12 m , aby měla klisna dostatek prostoru pro lehání a vstávání. Před tím, než klisnu do boxu přivedeme, měli bychom box mechanicky očistit, omýt a poté vystříkat nebo natřít desinfekčním roztokem proti bakteriím a plísním ( Chloramin, Virkon aj.) Pro porod si potom připravíme následující předměty: kbelík se studenou a teplou vodou, dezinfekční mýdlo, ručníky, porodní provázky, alkoholový roztok jodu pro dezinfekci pupku, parafinový olej pro případný nálev k usnadnění odchodu střevní smolky hříběte, nůžky, sterilní motouz k eventuálnímu podvázání pupku a svázání plodových obalů, napájecí láhev se zamraženým mlezivem. Krmné komponenty pro zhotovení matche , který podáme klisně k podpoře laktace po porodu.
Krmení klisen
Od devátého měsíce březosti klisny vykazují nárůst nutričních požadavků. Ačkoliv jsou klisny své nutriční požadavky schopny pokrýt pastvou, nejsou schopny pokrýt požadavky ostatních živin. To co klisna nedostane v krmné dávce, nemůže se dostat ke hříběti. Podle této zásady musí být klisna před a po porodu krmena. V posledním stádiu březosti a v době laktace mají klisny nejvyšší požadavky ze všech kategorií koní. Krmnou dávku je potřeba doplnit nejlépe doplňkovou směsí pro vysokobřezí klisny s obsahem asi 25 % NL k vyrovnání potřeb živin. V době laktace se produkce mléka pohybuje okolo 3 % živé hmotnosti a 2 % v poslední fázi laktace. Přísun doplňkové směsi s vysokým obsahem minerálních látek a hlavně vitaminu A a E podpoří výstavbu sliznice dělohy, složení a kvalitu mleziva a tím zabezpečíme dostatečnou ochranu hříběte před infekcí po porodu.
Porod a ošetření po porodu
Jak jsem již uvedl, přesnou dobu (čas) porodu je u klisen velmi těžko stanovit. Zvláště u prvniček (klisna rodící po prvé), kdy ještě neznáme individuální chování a průběh předporodní fáze, je to pro chovatele komplikované. Nejčastěji blížící se termín porodu určujeme podle stavu vemínka klisny. Mléčná žláza u klisen je mnohem menší ve srovnání s mléčnou žlázou krav. Vemeno je rozděleno na dvě poloviny, které jsou uloženy laterálně vedle sebe a jsou konického tvaru. Na každé straně vemínka se nachází struk, na jehož vrcholu ústí 2 - 3, zřídka 4 strukové kanálky, na rozdíl od skotu , kde je pouze jeden. Strukový kanálek ústí do mlékojemu, do kterého je mléko přiváděno mléčnými kanálky. Každá polovina vlastní mléčné žlázy je tedy oddělena. Kapacita vemínka klisny je stanovena na 2 litry. Klisna dosahuje největší produkce mléka 4 - 6 týdnů po porodu, kdy denní laktace dosahuje 12 - 17 l mléka.
Před porodem se vemínko rychle zvětšuje a blížící se doba porodu je charakterizována vytvářením tzv. “jantarové kapky” na hrotu struku. Charakter sekretu ze zkušebního odstřiku nám potom napoví na připravenost klisny k laktaci. Těsně před porodem se sekret ze sérově-čajového vzhledu mění na žluto - bílý, husté konzistence, charakteru vlastního mleziva (kolostra). Rychlé zvětšování vemínka před porodem je u klisen charakteristické a bývá někdy doprovázeno tvořením edému (otoku) táhnoucím se k pupku klisny. Ostatní projevy blížícího se porodu, jako je uvolnění pánevních vazů, výtok poševního hlenu je u klisen velmi málo výrazné. Bezprostřední nástup porodních bolestí je spíše charakterizován příznaky podobné kolice. Neklid , pocení, ulehání, vstávání, ohlížení se po dutině břišní je někdy provázeno vrzáním a skřípáním zubů. Bolesti se však mohou uklidnit a klisna může porodit třeba následný den. Vlastní průběh porodu a poporodní dobu jsme popsali v článku: “Etologie klisen během porodu a puerperia” ve Fauně č. 21/2000.
Klisna je většinou po porodu vyčerpána a zájem o krmivo projevuje do 1. - 3. hodiny po porodu. Proto doporučuji podat krmnou dávkou v množství 2 - 3 kg, která je obohacena o 50 % energie nad záchovnou dávku. Osobně míchám směs složenou z 50 % mačkaného ovsa, 10 % pšeničných otrub, 10% sušeného mléka, 10 % vojtěškového úsušku, 7 % sojového extrahovaného šrotu, 7 % melasy , 2 % slunečnicového oleje, 2 % mačkané kukuřice, 1 % lněného semene a 1 % minerálně vit. doplňku.
Pokud je počasí příznivé a hříbě po porodu zdravé, může již 2. -3.den po porodu jít na první krátký pobyt s klisnou na pastvu. Pro rozvoj laktace je ideální pobyt klisny na pastvě, kde může přijmout denně až 12 kg zelené píce. Zde musíme však být opatrní při přechodu ze zimní krmné dávky a množství zeleného krmiva dávkovat časem tráveným na pastvě. Zelená píce je ideálním zdrojem karotinu, fosforu, vápníku, bílkovin a energie. V jarním pastevním období většinou chybí hořčík a vápník. Tyto a další prvky (NaCl, CA-- CO3 , Se,) je možné doplnit ve formě volně přístupného minerálního lizu. K prevenci eventuálních průjmů z čerstvé jarní píce, která je bohatá na energii a bílkovinu, ale chudá na vlákninu, doporučuji klisnu -y před odchodem na pastvu částečně zakrmit senem a slámou. Množství koncentrovaného krmiva se řídí na základě délky pobytu na pastvě a množství přijatého pastevního porostu a přírůstku na váze hříběte. Klisna by měla dostávat kompletní krmnou směs pro laktující v dávce 0,2 - 0,5 kg/100kg ž.hm. a den.
Je třeba si uvědomit, že klisna není schopna přijmout dostatečné množství energie z píce. Proto doplňkové krmné směsi by měly obsahovat asi 14 % NL. O množství přijatého krmiva a jeho nutriční hodnotě nám mnoho napoví sledování tělesné kondice a v závislosti na ní rozumně regulovat krmnou dávku. V příštím čísle se budeme zabývat přikrmováním a krmením hříbat, protože toto období je jedním z nejsložitějších a nejvíce ovlivňující budoucí fundament a zdravotní stav pohybového aparátu.
