Naučte se o nás starat
Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem
•pokračování z Fauny č. 10
Zdravotní poškození způsobené potravou
Pštrosi mají nepříjemný zvyk polykat všechno, co je zaujme, včetně nestravitelných předmětů. Vzácností nejsou perforace žaludku dráty, hřebíky, střepy, ale i větvičkami nebo tvrdými lodyhami bylin. Pštrosi bývají také velice konzervativní v uspořádání svého prostředí. Koryto, posunuté o několik metrů nemusí najít a nenajedí se. Také samec, sedící na hnízdě, často vůbec nevstane a krmivo je mu třeba předkládat na dosah. O kvalitě vyklubaných kuřat se rozhoduje dávno před snesením vajec. Krmná dávka dospělých pštrosů musí být alespoň dva měsíce před tokem dostatečně saturovaná vitaminy a minerálními látkami, včetně stopových prvků, což ale platí i pro všechny ostatní ptáky.
Nekrmiví ptáci
Potřeba vitaminů a minerálních látek u mláďat nekrmivých ptáků (vrubozobých a hrabavých) je mimořádně vysoká. Nedostatek vyvolává pohybové potíže a pozná se pohmatem na lýtkách a stehnech mláďat. Nahmatáme pouze šlachy. Podáváme asi pětinásobek vitaminů a minerálií, než je dávka určená podle návodu pro dospělé ptáky.
Některé ryby obsahují ferment thiaminázu, rozkládající vitamin B 1 - thiamin. Při výhradním krmení těmito rybami dochází k nevratným obrnám nervů. Je nutné přidávat do krmné dávky vitaminy skupiny B nebo sortiment ryb měnit. Z našich běžných ryb se jedná o kapra, karase, okouna a tlouště. Tento problém se netýká pouze rybožravých ptáků, ale i savců (např. vyder).
U krmivých ptáků včetně papoušků je v době krmení mláďat nežádoucí podávání směsí příliš bohatých na živočišnou bílkovinu. Přilepšování třeba vajíčky se v těchto případech skutečně nevyplácí a může se odrazit na pohybových potížích mláďat, které jsou pak velice těžko ovlivnitelné.
Zrnožraví ptáci
Zrnožraví ptáci, opět včetně papoušků, potřebují pro zpracování potravy grit, což jsou vytříděná větší zrnka písku. Lze jej také nahradit netříděným říčním pískem, z něhož si ptáci správnou velikost vyberou. Nevhodný je kopaný písek, neboť obsahuje jílovité příměsi a má zrnka příliš malá. Ptáci nemusí mít písek k dispozici neustále, ale stačí jim ho v misce jednou za týden nabídnout. Malé množství písku neznámého původu lze vysterilizovat upečením v troubě. Při zkrmování masa, přechovávaného v mrazáku, jej musíme před předložením zvířatům nechat zahřát na pokojovou teplotu a to i v hloubce tkáně. Opominutí způsobí akutní žaludeční katar. Jedná se jak o masožravé ptáky (dravce, sovy), tak savce (šelmy, hmyzožravce).
Papoušci
Papouškům podáváme větvičky jako okus, sloužící k obrušování zobáku. Protože kůra některých dřevin může být jedovatá, omezíme se na bezpečné větvičky ovocných stromů. Stejnou službu poskytne minerální přísada, předkládaná v pevné formě, kterou ptáci oždibují. Doma se dá připravit smícháním vody, Plastinu a malého množství sádry po nalití do formy. Výborná je také sepiová kost.
Ptákům nepodáváme semena neznámého původu, plesnivá nebo žluklá. U plesnivých krmiv nepomůže omytí. Existují plísně vylučující do podkladu, na kterém rostou, silný toxin. Žluklost se vyskytuje u olejnatých krmiv (slunečnice, semenec, ořechy) a snadno ji poznáme čichem.
•pokračování ve Fauně č. 12
(Výňatek z knihy Naučte se o nás starat,
připravované k vydání v nakladatelství DONA)
