Ahoj všem. Chtěla bych kohokoliv, kdo má zkušenosti, požádat o radu. Mám 21 měsíců starého psa. Nedávno jsem se přestěhovala do nového bytu a nastaly následující problémy: Po mém odchodu z bytu pes vyje, což ve starém bytě nedělal. V bytě má přístup do všech místností, k dispozici hračky a obnošené oblečení (prý to psům pomáhá překonat stesk), ale ničeho si nevšimne. Pro klid sousedů to nyní praktikuji tak, že psa nechám v bytě krátkou dobu (tu prodlužuji), poté mi ho maminka odvádí zpět do starého bytu, kde i bez její přítomnosti je klidný, a poté jej před mým příchodem z práce opět přivede do nového bytu (tuto dobu chci také prodlužovat), kde na mne čeká. Jak se nyní chová v mé nepřítomnosti nevím, ale při příchodu je v domě klid. Po čtyři dny (nejspíš je to málo, ale víc času nebylo) jsem chodila před dům a pokud začal výt, vrátila jsem se, vyhubovala mu a odkázala zpět na pelech, kam ho při odchodu dávám. Nevím, zda tento postup přinese úspěch, myslím však, že pokud bych prodlužovala dopolední i odpolední ponechání v bytě o samotě, mohla bych postupně dospět k tomu, že pes zůstane v klidu až do mého příchodu z práce. Ráda bych znala Váš názor a další zkušenosti. Mockrát děkuju. Iva
Renata:
Tak to je vážně problém. Nepíšeš, jakého plemene je Tvůj pejsek. Pokud většího, zkusila bych vepřovou nožičku nebo nějakou podobnou ohavnost, kterou by se trochu zabavil. Další problém vidím v tom vracení se, když ho slyšíš výt. Určitě už zjistil, že Tě vytím přivolá. Pokus se sehnat knížku Johna Fischera „Pes to chápe jinak”. Hodně trpělivosti a úspěchů.
Iva:
Pes by měl být malého vzrůstu, ale je to kapánek přerostlá šeltie, takže střeďák. Takové „dobrůtky”, jako sušené uši apod. dávám, (i když ne pravidelně), ale to spořádá za pár desítek minut, takže to pomůže jen částečně. Teď je docela dobře možné, že už to pesanovi docvaklo a pochopil, že tam je nové DOMA a začíná být hodný (soudím tak podle telefonátů sousedů, které od určité doby postrádám. Uvidím jak dál. Každopádně děkuju za tip na knížku, určitě se ji pokusím sehnat.
Neznámý autor:
Já osobně jsem se s tímto ještě nesetkala, ale myslím si, že pes se nechce smířit s novým prostředím, ve kterém by měl žít. Váš nápad se mi zdá celkem dobrý a určitě to zkuste, ale pokud to bude pokračovat, můžu Vám poradit jen jedno: pokud máte dost finančních prostředků a průměrné množství času, jděte do útulku, pořiďte si dalšího psa, třeba jen voříška a mohu Vám zaručit, že problémy přestanou. Já mám tři naprosto šťastné psy, a proto vím, o čem mluvím.
Iva:
Děkuji moc za odpověď, nápad s druhým psem už mě taky napadl, ale druhého psa plánuji až za delší dobu a navíc bych se obávala toho, že bych měla v bytě pak dva uštěkané nešťastníky (nemusí to tak dopadnout, ale stát se může i to), a to už si nedokážu představit. Zatím to vypadá, že se věc má k lepšímu, a tak doufám, že se k takovému řešení nebudu muset uchylovat a druhého psa pořídím opravdu až časem.
Neznámý autor:
Sousedi mají voříška. Před pár lety jim umřela babička, která byla se psem přes den doma. Od té doby pes dopoledne, když je doma sám, vyje. Problém byl, když sousedi psa dávali do místnosti hned za mým pokojem. Po týdnu marodění a vytí psa jsem si promluvila se sousedem. Vůbec netušil, že pes dopoledne vyje. Psa dávali na dopoledne do jiné místnosti. Sice vyje pořád, ale aspoň to není hned za zdí. Pokud vím, tak s tím nepřestal. Asi je smutnej, že mu umřela babička. Nám to už tak moc nevadí, asi jsme si na to vytí zvykli.
Iva:
Moc děkuji za příspěvek, ale držím si palce a doufám, že já takhle nedopadnu. Nemám totiž tak tolerantní sousedy, jako jste vy a nevím, jak by to dopadlo. Nechci to zakřiknout, ale zatím to vypadá, že už hafan přišel k rozumu. Telefonáty od sousedů ustaly, a tak pomalu začínám prodlužovat dobu osamocení. Snad to klapne.
Roman:
Vypadá to, že je tvůj pes na tebe velmi silně fixovaný. Zkus se plně soustředit na cvik „odložení”. Nechávej ho odloženého na různých místech, např.na louce, u obchodu, v parku apod.. Dobu odložení postupně prodlužuj a vracej se vždy v okamžiku, když nevyje. Jak začne výt, tak se vzdal. Jak budeš chtít skončit, počkej jak přestane výt a hned k němu běž, ale velmi v klidu. Vůbec se sním nevítej ani neluč. Ani doma. Přeju hodně štěstí.
Eva Nohelová:
Moje odpověď by nyní byla zbytečná, protože bych se opakovala. Lépe než Roman bych to nenapsala. Jen bych dodala, že pokud se budeš vracet k vyjícímu psovi v době vytí (ať už ze soucitu, abys mu vyhubovala, či s ohledem na sousedy) pes velmi rychle zjistí, že vytí „přivolá” svého pána. Tedy tudy by cesta nevedla. Jinak si Ivčo myslím, že jsi to chytla za ten správný konec. I já přeji hodně štěstí a trpělivosti.