V tisku nedávno proběhla zpráva o „hříčce přírody“ – kočce narozené v Indii, která má jedno oko modré a druhé hnědé. Fotografie „senzační“ kočky od agentury AP obletěla svět.
Barva očí u psů a koček je jedním z důležitých znaků exteriéru, vzhledu zvířete, kterému zpravidla věnuje dost pozornosti i standard každého plemene. U psů je oceňováno zpravidla zbarvení syté nebo co nejtmavší, s ohledem na barvu srsti je u některých plemen, jako je plavý šarpej nebo faraónský chrt, připouštěno zbarvení světlejší nebo zlatavé. Barva očí je často poněkud romanticky srovnávána s jantarem, barvou lískových oříšků, mědi, čokolády nebo kaštanu. U výmarského ohaře, který je znám svým fascinujícím až „fluoreskujícím“ pohledem, mohou být oči dokonce světle jantarové. Peruánský naháč může mít oči zbarvené od žluté po černou.
Pak existují zvláštní případy, jako je bobtail, staroanglický ovčák nebo plemeno Sibiřský husky: u nich je přímo ve standardu povoleno zbarvení modré, tzv. „wall eye“ čili čínské nebo porcelánové oko. Tedy zbarvení, které je obecně nebo v případě výskytu u jiného plemene (Dalmatin) považováno za vadu, která může psa vyřadit z chovu. U sibiřského husky se ale už ve standardu připouští možnost, že každé oko je zbarveno jinak: jedno modře, druhé hnědě.
Barva očí pochopitelně dává celkový výraz zvířeti, například u karelského medvědího psa standard hovoří o „ohnivém“ výrazu. Za nepříjemné a zpravidla nežádoucí je považováno hodně světlé, žlutavé zbarvení, kterému se v angličtině říká „howk eye“, u nás obvykle jestřábí oko. Psi s takto zbarvenýma očima působí na člověka „nedůvěryhodně až podezřele“.
U koček je situace poněkud jiná: žluté, žlutozelené nebo modré oči jsou u mnoha plemen naopak žádoucí a vůbec se nedá říci, že by takové zbarvení kočkám neslušelo nebo jim dodávalo „podezřelý“ výraz. Také různobarevné oči nejsou u koček – například u perských – ničím mimořádným. Intenzivní modř nebo jasně oranžové zbarvení je přímo v názvu některých plemen – ruská modrooká, bílá modrooká perská kočka či bílá perská s oranžovýma očima, obdobně jako bílá perská kočka s nestejně zbarvenýma očima. Nemusíme ale chodit ani k exotickým plemenům. Nestejně zbarvené oči může mít i „obyčejná“ bílá evropská kočka, která se tak dokonce i oficiálně jmenuje. A není třeba za ní cestovat až do Indie: stačí se podívat na přebal českého Atlasu plemen koček Jana Vařejčka. Za nestejně zbarvenýma očima tedy není vcelku nic senzačního. Evropské krátkosrsté kočky jsou sice ušlechtilými plemeny s průkazem původu, ale jak říká atlas: „odpovídají průměrné evropské domácí kočce, která se vyvíjela bez chovatelských zásahů a přikřížení jiných plemen koček“. Nestejné zbarvení způsobuje nejčastěji nerovnoměrné rozdělení pigmentu, melaninu, například v důsledku genetické poruchy, tzv. Waardenbergova syndromu.
Různé zbarvení očí neboli heterochromie se vzácně vyskytuje i u lidí. Pokud si však vzpomenete na Davida Bowieho, všechno je jinak: slavnému zpěvákovi se jedna oční duhovka zbarvila až po úrazu.