Astrild běločelý Estrilda charmosyna

Již v úvodu jsem poněkud na rozpacích, jak vlastně tohoto astrilda nazvat, neboť někteří chovatelé pokládají tohoto astrilda za poddruh astrilda rudobřichého, jiní za samostatný druh. 

Nejasné zařazení?

Svým zjevem je evidentně kopií astrilda rudobřichého, nutno však uznat, že vybarvením se výrazně liší. Přikláním se tedy k názoru, že se jedná o samostatný druh, v čemž mne trochu i utvrdily poněkud odlišné potravní nároky. Pokud je mi známo, vyskytuje se tento druh astrilda pouze v chovu mém a v chovu přítele Mejtského. Astrildi byli dovezeni firmou ZOO Import Plzeň z Tanzánie a jednalo se o velmi omezenou zásilku v počtu 60-ti kusů. Původ z Tanzánie však ještě neznamená, že se skutečně jedná o ptáky v Tanzánii odchycené! Nesmíme naše středoevropské zkušenosti přenášet na Afriku, kde prakticky hranice tak jak je známe u nás v Evropě neexistují a potřebuje-li importér určitý druh exota, prostě si pro něj zajede tam, kde ví že se vyskytuje, aniž by se zajímal, zda přejel jakési hranice. Z uvedené zásilky 60-ti kusů přežilo zhruba 10 jedinců, nebylo u nich nikdy zjištěno žádné onemocnění, žádní parazité, prostě nic a přesto téměř celá zásilka uhynula. Dle mého názoru se jedná o exoty s poněkud jinými potravními nároky, než jsme běžně u importovaných exotů zvyklí a k úhynu došlo, protože se nepodařilo zajistit odpovídající potravu.

Krmení

Přes tyto zkušenosti není u přeživších několika jedinců krmení nijak náročné. Základ v mém chovu tvoří směs pro drobné exoty PRESTIGE PREMIUM, stejná směs i v nabobtnalém stavu s příměsí suché směsi ALL PET (žluté), k tomu nějaký ten moučný červ na vyvolání hnízdní aktivity, z ovoce vyzobávají granátové jablko, plátky normálního jablka a ve značné oblibě je salátová okurka, překrojený pomeranč, fíky, banán a hlavně veškeré dostupné květy čehokoliv. Ke směsi nabobtnalých zrnin po smíchání se směsí ALL PET přidávám ještě drobná zrnka jedné trávy (nepodařilo se mi zjistit o jaký druh se jedná a neví to ani prodávající) a semena laskavce (Amaranthus retroflexus), kdy zejména odstavená mláďata tato drobná semínka vyhledávají.

Můj chov

Původně byli umístěni samostatně v kleci 90×90×50 cm, kde v horní části klece byl kovový rošt vyplněný suchou trávou, vedle toho kulová kukaň o průměru 30 cm (původ výroby někde z Asie). V této kukaňce započali se stavbou hnízda, které však nedokončili a zřetelně neměli chuť pokračovat ve stavbě. Zhruba po dvou týdnech jsem jejich klec spojil s dalšími dvěma klecemi, ve kterých byli dva páry rudoušků karmínových, tři panenky Nevermannovy, po páru zvonohlíků sírožlutých a žlutoprsých a pár oliváčků běločelých. Při zachování hloubky a výšky se velikost klece prodloužila na 360 cm. Chování se ihned změnilo, astrildi rudobřiší byli daleko aktivnější a propojení klecí evidentně přišlo vhod i rudouškům karmínovým. Astrildi počali ihned se stavbou hnízda, ale v jiné kukaňce než původně. Vnitřek kukaňky vystlali změkčeným sisálem zhruba délky 15 cm a velbloudí srstí. Krátce poté se samička počala zdržovat v hnízdě, zatímco sameček od něj odháněl ostatní ptáky. Z hnízdění však opět nic nebylo, hnízdní kukaňku prostě opustili. Poté jsem radikálně změnil vnitřek klece! Po celé délce klece byly umístěny trsy vršků rákosu, v jednotlivých trsech byly podložky pod hnízda, zároveň byla do roštů v horní části klece nacpána nová suchá tráva. Celá klec se stala značně nepřehlednou, ale ptáci, včetně astrildů rudobřichých, to uvítali. V krátkém čase astrildi rudobřiší postavili nové hnízdo v jednom z roštů, na stavbu použili měkčený sisál a kokosové vlákno. Během dvou dnů, tj. od 11. dubna, se samička již trvale zdržovala v hnízdě, ve kterém seděla velmi pevně. Na rozdíl od prvních dvou pokusů o zahnízdění se nyní sameček choval velmi nenápadně, bylo to dáno asi i tím, že hnízdo postavili v místě, kde nebyla žádná bidélka a tak se k jejich hnízdu žádný ze spolubydlících nepřibližoval. Délka sezení na snůšce se dala pouze odhadnout, po jejím uplynutí však nic nenasvědčovalo, že by v hnízdě byla mláďata. Samička se stále zdržovala v hnízdě, po jeho občasném opuštění nic v jejím chování nenasvědčovalo, že by v hnízdě byla mláďata. V jedné chvíli, kdy byla opět mimo hnízdo, jsem provedl kontrolu, vletový otvor jsem rozšířil tak, aby do hnízda bylo možno vsunout teleskopické hrtanové zrcátko a pomocí baterky jsem prohlédl vnitřek hnízda. Zjistil jsem v něm raneček tělíček, starých odhadem 10 dnů, počet mláďat se nedal zjistit. Hnízdo jsem alespoň trochu uvedl do původního stavu, krmnou dávku do té doby omezenou na nabobtnalou směs zrnin smíchanou se žlutou směsí ALL PET a zhruba lžící moučných červů ráno a večer jsem rozšířil o mandarinku, pomeranč, salátovou okurku a sušené fíky, to vše rozkrojené, o doporučované dětské piškoty pokapané medem nebyl zájem a po dvou dnech jsem je přestal nabízet. Ze všech produktů byla zcela na prvním místě salátová okurka, z jejíhož asi centimetr silného kolečka vždy do druhého dne vždy zůstal pouze kroužek tvořený slupkou. Zkusil jsem mravenčí kukly a vajíčka, ovšem bez zájmu astrildů a stejně tak jsem dopadl se smýkaným hmyzem. Jediný výsledek byl, že jsem měl v bytě mravence a smýkaný hmyz jsem ráno vypouštěl oknem. V následujících dvou dnech krmili velmi dobře (z mého pohledu pozorovatele), v dalších dvou dnech jsem si byl jist, že mláďata byla opuštěna (oba rodiče seděli na nejvzdálenějším místě od hnízda, sameček se občas s nalezenou snítkou kokosu a nebo sisálu snažil jakoby o stavbu nového hnízda a to hned vedle starého a vůbec jim nevadilo, že do jejich hnízda občas nahlédl sameček oliváčka běločelého). Proto jsem opět za použití baterky a teleskopického hrtanového zrcátka (obyčejné hrtanové zrcátko z prodejny zdravotních potřeb nasazené na teleskopické anténě z kteréhokoliv radiopřijímače) zkontroloval hnízdo, bylo v něm vidět několik nespočitatelných těl mláďat. Další den v ranních hodinách jsem poprvé uslyšel hlasité žadonění mláďat (dle odhadu starých asi 14 dnů, nutno ale vzít v úvahu naprostou nemožnost stanovení termínu líhnutí, což ale výsledek chovu nijak neovlivňuje) a protože jsem doplnil zásoby moučných červů, dostávali od tohoto dne vždy ráno a odpoledne 20 kusů bílých moučňáků, Další součástí potravní nabídky byly kvetoucí větvičky jak ovocných stromů, tak různých okrasných keřů, dále v té době již dozrávající pastuší tobolky a vydrolená polozralá semena pampelišky. V této době jsem též změnil druh nabobtnalého krmiva, přešel jsem na směs PRESTIGE STANDARD, k čemuž mne vedlo to, že u směsi PRESTIGE PREMIUM při nabobtnávání granule v ní obsaženy byly znehodnoceny. Ještě pár slov ke granulím, obsaženým ve směsi PRESTIGE PREMIUM. Tyto granule ve směsi zrnin přijímají všichni mnou chovaní exoti a nemusel jsem je to ani nijak učit, protože tvar krmítek exotům neumožňuje vybírat si pouze zrniny jimi oblíbené. Tím, že moji exoti přijímají tyto granule spolu se zrním, mám zajištěno, že dostanou potřebnou dávku vitamínů, bílkovin, minerálních látek a stopových prvků. Žádné vitamínové a ani jiné preparáty do vody nedostávají, veškeré jejich potřeba je pokryta směsí PRESTIGE PREMIUM a ALL PET! Jsem naopak přesvědčen, že těmi všemi možnými preparáty do vody se nadělá více škody jak užitku. Zcela nedávno jsem jen tak ze zvědavosti zakoupil „osvědčený“ preparát na přepeření a jak se ukázalo, jednalo se o obyčejný, nadrobno rozemletý B Komplex. V této souvislosti mne napadá trochu kacířská myšlenka, že o mravenčí kukly a ani smýkaný hmyz nebyl zájem z toho jednoduchého důvodu, že již v základní krmné dávce byly všechny potřebné látky a tak nebyl důvod je doplňovat. Někdy mám dojem, jestli to s tím smýkaným hmyzem a mravenčími kuklami trochu nepřeháníme! S určitostí ale mohu konstatovat, že bílí mouční červi byli astrildy přijímáni a podle mých zkušeností a to nejenom z chovu těchto astrildů, to bohatě stačí.

Zpět k chovu. Jednoho dne a vzhledem k naprosté nemožnosti jakékoliv kontroly ani nevím kolikátý, se v kleci objevila dvě mláďata, od rodičů se lišila pouze kratšími ocásky, jinak byla vybarvena úplně stejně. První den po vylétnutí rodiče krmili pouze v době mé nepřítomnosti, ale v dalších dnech jsem měl možnost pozorovat krmení mláďat „in natura“. Mláďata byla zdárně odchována a astrildi započali se stavbou nového hnízda, k zahnízdění však nedošlo zřejmě z důvodu, že jsem v té době započal s rekonstrukcí chovatelského zařízení a ptáci asi neměli potřebný klid.

Vzhledem k početným odchovům přítele Mejtského a snad i mých je zde určitý předpoklad, že by se v našich chovech mohl udržet druh astrilda, který se asi v Evropě běžně nevyskytuje a mohli by jsme si dokonce připsat i jisté prvenství. Jsou zde sice trochu potíže s určením, zda se skutečně jedná o ten a ten určitý druh, tyto starosti bych však ponechal osobám v oboru zainteresovaným, jako chovateli se mi to zdá podružné.

Literatura:

Robiller Franz, Astrildovité vtáky – Príroda, Bratislava 1981
Vít Rudolf, Cizokrajní ptáci v klecích – astrildovití pěvci, SZN Praha 1978
Kavina Karel Dr., Botanika zemědělská, díl II Botanika speciální, Praha 1925