Výživa papoušíčků rodu Forpus není jednoduché téma, píše v časopise AZN 10/03 D. Lemster. Osobně mám na papoušíčky bohaté vzpomínky, také p. Zd. Veger ve své knize „Atlas cizokrajných ptáků“. O jejich výživě si řekněme teď více.
D. L. krmí papoušíčky směsí zrnin pro velké papoušky bez slunečnice. Podíl olejnatých semen by měl být pod hranici 10 %. Ve směsi by měly být obilné zrniny bez plevelů, vysoké kvality. Chovatelé nahrazují dosud hojně používanou slunečnici semenem bodláku kardi, který je bohatší na olej. Je velmi důležité, aby namíchané směsi měly vždy totožné složení, protože časté změny nejsou rozhodně pro ptáky přínosem. Uvedu směs semen, kterou chovatel D. L. připravuje pro své papoušíčky a je s ní velice spokojen: 40 % lesknice, 20 % bílé proso, 10 % senegalské proso, 5 % proso La Plata, 5 % proso mana, 5 % proso japonské, 5 % kardi, 5 % neloupaný oves, 3 % proso dari a 2 % nigru. Navíc přidává senegalské proso v klasech a v letní sezóně zralé a polozralé trávy. V množství alespoň 0,4 % (raději 0,8 %) má být obsaženo ovoce a zelenina. Široký sortiment jídelníčku se doporučuje dodržovat. Známý německý chovatel ukládá přes zimu do chladničky jeřabiny a do druhé ještě šípky. Jako směrné hodnoty lze doporučit 40 % ovoce a zeleniny, 40 % směs zrnin, zbytek tvoří zelené krmivo. Během zimních měsíců, kdy je zeleného krmení nedostatek, je můžeme nahradit zvýšením dávek ovoce. Na doplnění je možno ovoce, případně zeleninu, poprášit přípravkem KORVIMIN – obsahuje minerálie a životně důležité vitamíny, stopové prvky a aminokyseliny. Nyní byl Korvimin uveden na trh v kvalitnějším provedení, obohacen o cholinchlorid, L – Carnitin, vitamin K 1, vitamin A+D. V době odchovu mladých se má papoušíčkům přidávat živočišné krmivo, např. čerstvé mravenčí kukly lučních mravenců. Papoušíčkové berou rádi také malé sušené mušličky.
A. RUTGERS (1970) doporučuje krmit papoušíčky střídavě jablky, hruškami, jahodami, švestkami ap. Ze zrnin oves, semenec, proso, lesknice a slunečnice. Nesmějí chybět čerstvé větve na oštipování. To papoušíčky zaměstnává, ale především poslouží při obrušování zobáku a získaná šťáva přispívá zdraví ptáčků.
Z. VEGER (1973) uvádí tyto zrniny: proso, lesknici, oves, pohanku, slunečnici, hojně ovoce a zeleniny. Na doplnění doporučuje bobule jeřábu, nezralé klasy kukuřice a mrkev karotku. V době krmení mladých doporučuje kromě vaječné směsi také různý hmyz, např. mravenčí kukly a moučné červy.
R. Vít (1970): já jsem choval papoušíčky před dlouhými lety a zažil jsem s nimi mnoho příjemných chvil. Krmení jsem se snažil sestavovat vždy tak, aby přinášelo ptákům zdraví a mě slušné odchovy. Ovšem ne vždy to vycházelo a mladých bývalo střídavě. Složení směsi zrnin: proso, mohár a drobnozrnná slunečnice. Ta ve směsi tvořila max. 10 %. Papoušíčkové mají slunečnici velice rádi, ale nesmíme se dát zlákat a uvedených 10 % zvýšit. Zrniny jsem dával také naklíčené. V dřívější době doporučovali autoři a chovatelé přidávání rybího tuku do zrnin nebo do míchanice. Tato „móda“ se ale změnila a rybí tuk se soustavně nedává, protože není záruka kvality a nezávadnosti. Nedávno (2003) jsem četl v odborné literatuře doporučení přidávat do míchanice na jednu dávku 3 kapky slunečnicového oleje. Osobně s tímto druhem nemám zkušenosti. Jakmile se papoušíčkům vylíhnou mláďata, měli bychom jim dávat živočišnou potravu. Mně se nejvíce osvědčily čerstvé mravenčí kukly lučních mravenců. Dával jsem si čerstvé posílat pravidelně každý týden ze Slovenska. Papoušíčkové je brali velice rádi. Musím dodat, že jakmile opustili mladí papoušíčkové hnízdní budku, zájem o kukly skončil.
Pro srovnání ještě uvedu jídelníček doporučovaný chovatelem O. Šnajdrem z Hradce Králové: naklíčené proso, oves, lesknice, zelené (salát, ptačinec žabinec, špenát, smetánka lékařská) a větvičky na oštipování.