Estetika, etika a praktičnost

„Ó, jak primitivní zařízení máte!“ – zvolal jeden z mých zákazníků, mladý a perspektivní chovatel a podnikatel, jenž mě před několika lety navštívil, při prvním pohledu na moje klece. Částečně měl i pravdu. Později, při kávě, když sledoval spokojený život mých ptáků, jejich vitalitu, sytost vybarvení, pohodu v každém jejich projevu, nejen, že svůj názor poopravil, ale dokonce se mi ještě omlouval. A mně jeho věta zní v hlavě dodnes, aby dala vzniknout tomuto článku.

Klec vlastnoručně vyrobená

Ano, tak jako většina chovatelů, mám i já většinu klecí podomácku vyrobených. Ačkoli vím, že budou umístěny v bytě, nekladu důraz na estetickou, nýbrž na praktickou stránku. Pro mně není důležité, aby se klec líbila případným zákazníkům nebo mně, ale ptákům, kteří v ní budou umístěni a budou zde muset strávit většinu svého života. Již při stavbě a výrobě přihlížím k tomu, jaké jsou potřeby druhu ptáků, který do ní umístím, aby mu funkčně a pokud možno i prostorově vyhovovala. Ptáci se musí „zabydlet“, to znamená, že se musí cítit v daném prostředí přirozeně, volně a spokojeně. Pak od nich může chovatel něco očekávat.

Vím, dnes není problém koupit klec v obchodě, zoomarkety nabízejí přebohatý výběr, ovšem... Většina těchto klecí má kolmé mřížky, na nichž se ptáci neudrží a za další – většina jich je všelijak „estetizována“. Klece se vyrábí ve tvaru různých hradů, domečků dokonce i srdcí, mají spoustu záhybů, různě vypouklé stěny apod. Ano, na pohled jsou sice hezké a líbivé (dokonce hezčí, než jejich ceny), ale pro chovatele absolutně bezcenné. Pro nepraktické tvary se špatně a těžko čistí, manipulace s ptáky v nich je nemožná, nehledě na to, že na ně není kam a jak zavěsit budku.

Proč jednoduchá klec?

Já osobně upřednostňuji klece jednoduché, třeba až primitivní, bednového typu. Oproti klasickým mají velkou spoustu předností. Ptáci nejsou rušeni podněty z okolního prostředí, cítí se bezpečněji a spolehlivěji hnízdní. Zároveň jsou chráněni před nebezpečím průvanu na balkóně (bydlím v panelovém domě) i před sálavým sluncem. Umístění hnízdní budky na čelní, pletivové stěně umožňuje jejich snadnou kontrolu. Ovšem největší výhodou bednových klecí je, že při umístění v bytě je možnost různě je sestavovat na sebe. Pro městského chovatele, který nemá prostoru nazbyt, jsou bezkonkurenční. Za všechna ta léta, co ptáky chovám, s nimi mám ty nejlepší zkušenosti. Stovek, možná tisíců mláďat, která mi v nich moji ptáci vyvedli, bych se po letech nedopočítal... Od zebřiček přes rýžovníky, amady, stříbrozobky, pásovníky až po astrildy a spoustu dalších druhů. Prostě se v nich cítili dobře a přirozeně... A to byl vždy důvod a příčina toho, že můj chov byl přemnožen natolik, až nebylo mláďata kam odstavovat. Mnoho však záleží i na chovateli. Víc než mnoho. Chovanec, trávící celý svůj život v kleci, nemůže nic. Je proto morální povinností každého chovatele zajistit mu vhodné prostorové podmínky, hnízdiště, dostatek hnízdního materiálu, kvalitní výživu a péči. Stačí ptáka dobře sledovat a on nám svým chováním a svými projevy sám řekne, co chce a potřebuje, podle výsledků pozorování pak jednat. Každý, kdo je ochoten toto akceptovat, má naději stát se úspěšným chovatelem.

A čím více času a pozornosti ptákům věnujeme, tím bohatěji se nám odmění. Krásou, zpěvem, počty mláďat..., prostě radostí z chovu. Pro ten krásný, povznášející pocit je každý chovatel ochoten udělat vše. Pocit sounáležitosti se svým chovem, svými svěřenci a zodpovědnosti za ně, pak činí chovatele chovatelem...