Je to tak?
Po přečtení článku ve Fauně č. 1 (15 ročník) jsem musel zareagovat na „Rozloučení s vrabcem“ od pana Podpěry. Vím, že je to uznávaný odborník, ale některým jeho pasážím musím oponovat.
Proč oponuji?
Že ptáků ubývá, na tom se shodneme, i když třeba jen krajově, avšak s tím, že vrabec nežere celou tvrdou pšenici, nemohu souhlasit. Jak dříve na vesnici, tak i teď ve městě nás navštěvují velká hejna vrabců. Lezou do kurníku a vždy nám spořádají velké množství právě této tvrdé pšenice, protože tam nic jiného nenajdou a to nejen v zimě, ale i v létě, kdy mají dostatek potravy v přírodě. Po jejich "nájezdech" je miska s pšenicí skoro prázdná, protože jich tam bývá i přes dvacet kusů. Kam jinam by se tedy to krmení podělo? Jednou jsem byl v kůlně, kde je kurník zabudován a pozoroval jsem jejich hodování skleněnými dvířky. U misky s krmivem nejsou nikdy všichni najednou, ale v určitém intervalu se střídají, protože by se tam všichni najednou nevešli. Jsou-li uvnitř v takovémto množství, mají venku jakousi hlídku a když ta vidí, že se někdo blíží, ihned opouštějí kurník na jejich varovné zavolání. Jsou-li tam však v malém počtu nebo jednotlivě a nikdo venku nehlídá, můžeme je tam i překvapit. Je pravda, že mají-li možnost, loupou nabobtnalou pšenici, kterou dávám slepicím venku. Dále si vzpomínám, že když jsem před léty dělal zásobovače v JZD, mívali jsme plné sýpky vrabců hlavně v zimě. Nic jiného než tvrdé obilí tam nebylo, tak proč by tam chodili? V současné době, kdy mnoho družstev již skončilo (i to naše se zmenšilo), hejna vrabců se přestěhovala, protože zde již nemají takové podmínky jako dřív a jsou někde u stodol nebo skládek. I u zbylých kravínů se to vrabci stále hemží, mají tu vždy něco do zobáku. Prostě žijí dnes trochu jiným způsobem a jinde.
Hodně se toho změnilo
Ono se toho vůbec hodně změnilo. Dříve JZD rozorali meze, remízky, úvozy se zavezly a pole zcelila v ohromné lány, kde zvěř i ptactvo ztrácelo orientaci i prostory pro hnízdění. Proto ty velké úbytky zvěře, koroptví a bažantů. Také chemizace a mechanizace jejich stavy velmi decimovala, i když se dělaly různé akce k jejich záchraně, vesměs neúčinné. Po přestěhování z vesnice do městečka jsem tam prodal domek, ale nechal si tam takový menší kousek lesa a pole. Pole užívá ZD jako pastvinu, z lesa je v současné době kousek panenské přírody a ráj pro zvěř i ptáky. Je to taková roklina, která se, co ji znám, moc nezměnila. Pozoruji zde několik zajíců, kterých je už velmi málo, bažanty, srny a má tu také své hnízdiště datel černý. Staré stromy jsou v průměru i přes metr, bývají samá díra (až 8 v jednom) a v létě jsou všechny obsazené. Několik stromů si zabraly veverky a divím se, že je již nezlikvidovaly kuny, kterých zde také pár žije. Tyto staré stromy však občas vyvrátí vítr, protože jsou již chatrné a tak i zde ubývá přirozených hnízdišť a za pár let tu bude ubývat i zvěře.
