Volání divočiny - 4.díl
Weight pulling
Snad vůbec poprvé jsme se o pullingu čili soutěži v tahu břemen psem mohli dočíst, když jsme jako malí kluci hltali romány Jacka Londona. V legendární knize Volání divočiny pes Buck, z lásky k svému pánovi, vyhrál sázku o 1600 dolarů ve zlatém prachu. Před stovkami rozvášněných diváků táhl ulicemi města Dawson plně naložené sáně. Toto, dnes již nikdo neví jestli skutečné či smyšlené klání, se dozajista stalo příkladem pro stovky a tisíce podobných podniků po celém světě. Weight pulling, ať na sněhu se sáněmi nebo na kolečkových vozících, se již několik desetiletí provozuje za obrovského zájmu diváků v USA a Kanadě.
Psi jsou rozděleni do několika kategorií podle tělesné hmotnosti. Jejich úkolem je utáhnout na vzdálenost 8 metrů v časovém limitu 90 sekund co největší náklad. Zátěž se po každém kole zvyšuje, dokud nezůstane v každé kategorii nejsilnější jedinec, který břemeno zvládne. Mimo vítěze kategorií bývá vyhlášen i největší tahoun pullingu. Jedinec, který zdolal největší násobek své tělesné hmotnosti. Majitel (handler) psa může slovně řídit zezadu či jej přivolávat, přičemž musí stát za cílovou čarou. Počet pokusů je omezen a je na strategii handlera, kterou váhu vynechá či na kterou nastoupí.
Měl jsem za to, že vůbec první oficiální weight pulling v Čechách se konal v Lipové – lázních roku 1991 a zvítězil v něm shodou okolností můj aljašský malamut Caltaq Manitoba výkonem 250 kg. V knize Petra Hanzlíka Mush go! jsem však zjistil, že jakýsi předchůdce pullingu – soutěž v tahu na 30 m byla součástí vůbec prvních závodů u nás v Peci pod Sněžkou roku 1985. Zvítězil Ivan Kobr s českým horským psem Gangem výkonem 300 kg.
Historie soutěží v tahu břemenem
Skutečná historie soutěží v tahu břemenem se však začíná psát teprve 9. 5. 1992 prvním ročníkem Valašského pullingu ve Slavičíně. Zde v kategorii aljašští malamuti – psi zvítězil Claus Volání divočiny – 533 kg, AM – feny Bony Hudsonův záliv 406 kg, SH – psi Ford Z úvaláku 470 kg, SH – feny Arissa Moravská brána 406 kg.
Motto: …pomocníci přihazují na vozík několik z posledních kusů betonu. Gigantická hora zátěže se tyčí nad psím závodníkem, jako by jej chtěla zavalit. Poslední pokus – kdo z koho, v sázce je první místo slavného pullingu. Páníček – handler přikleká za cílovou čarou, žíly na čele mu nabíhají a hlas se mu chvěje, když vydává povel:
„Go - vpřed!“ Psí herkules se zkušeně přikrčí, aby snížil těžiště a vší silou se napře do postroje. Za hlasitého vzdechu diváků se masa betonu dává do pohybu. Na pár vteřin, pak se opět zastaví. Silák se ještě několikrát marně pokusí pohnout nákladem vpřed. Handler překvapivě vstává, odepíná psa od tažné šňůry, ač zdaleka neuplynul časový limit. Líbá jej mezi uši a šeptá:
„Díky za vše, co jsi pro mě udělal - stejně jsi nejlepší.'“
Odcházejí středem oba se vztyčenou hlavou jako skuteční vítězové a do uší jim zní nadšený potlesk uznání…
Tehdejší výkony z pohledu dnešních výsledků budí pousmání, ale musíme si uvědomit, že se jednalo o průkopníky tohoto sportu u nás. V dalších letech začalo pullingových soutěží houfně přibývat, organizovali se v Hustopečích, Uherském Ostrohu, v Plumlově, na farmě Bolka Polívky, v Bystřici nad Pernštejnem, Ostravě a dalších místech. Výkony psích siláků však byly těžko srovnatelné a taktizování handlerů bylo velmi obtížné. Jednotlivé závody se totiž značně lišily podmínkami, ať co se týče rozdělení kategorií, časovým limitem, počtem pokusů či především typem vozíku a povrchem (trávou, asfaltem nebo kolejnicemi). Toto se změnilo střetnutím pořadatelů většiny pullingů a založením Asociace pořadatelů ČMPP (Českomoravského pullingového poháru) v roce 2001. Ta stanovila přesná pravidla a začala pořádat „Českomoravský pullingový pohár“'.
Současnost
Podle současného platného znění pravidel je časový limit na zdolání vzdálenosti 6–10 m (dle závodu) 90 vteřin. Počet pokusů je omezen na osm plus jedna možnost opravy. Nejnovější úpravy závodního řádu zakazuje kromě lákání psa na háravou fenu, rukáv či hračku i lákání na pamlsky. Takže je dovoleno psa přivolávat či pobízet pouze slovními povely. Vozík se tahá buď po kolejnicích nebo po zpevněné ploše. Soutěžící se dělí do 6 kategorií:
| psi: | do 28 kg | feny: | do 23 kg |
| 28–40 kg | od 23–31 kg | ||
| nad 40 kg | nad 31 kg |
U weight pullingu se snad nejčastěji setkáváme s laickými dotazy, zda se nejedná o týrání zvířat. Každý, kdo má možnost takovou soutěž alespoň jednou shlédnout, snadno pochopí, že se o týrání v žádném případě nejedná! Jakékoliv donucovací prostředky ze strany handlera jsou zakázány pravidly, které jsou striktně dodržovány. Psi pracují hlavně pro své pobavení, občas i pro svého pána. Přesto, že všichni závodící psi jsou připravováni a trénováni a ví co se po nich chce, některé to baví více, některé méně. Mnohokrát jsem byl svědkem, kdy handler střízlivě uznal, že jeho pes na daný výkon už prostě nemá a vzdal se opravného pokusu či soutěž předčasně ukončil. Vždy byl za férový přístup odměněn potleskem diváků. V případě, že psí závodník váhu nezdolá, doporučuje se mimo soutěž mu pomoci roztlačit vozík (nebo saně) a pokus dokončit, aby neztratil sebevědomí.
Pro pullingový sport se hodí všechna plemena masivních koster, řádně osvalená, především však severská (aljašský malamut, sibiřský husky, grónský pes, samojed). Výborné dispozice a výsledky mají pitbulové, teriéři, úspěšná jsou také pastevecká plemena. Pulling nevyžaduje u handlera příliš vysoké fyzické předpoklady, ty jsou na straně psa. Takže disciplína je vhodná i pro starší lidi či vyložené nesportovce. Kdo má rád vzrušení a napětí, ten se u pullingu opravdu vyžije. Omezením počtu pokusů se dal větší prostor pro taktizování typu: kterou váhu vynechat, kde začít, kolik si nechat pokusů,… I když se (alespoň zatím) nejedná ani o velké peníze či sázky, nervy často „tečou“ a nervozita i vzrušení se mohou přenášet na psa jak v kladném, tak v záporném smyslu.
Vybavení a předpolady
K pullingu potřebujete opravdu minimální vybavení. V zásadě se dá říct, že vám postačí postroj typu sled, pokud to vašeho pejska bude bavit a bude se pravidelně zúčastňovat závodů, je doporučeno pořízení speciálního pullingového postroje. Pro domácí přípravu je ideální postavit si tréninkový vozík, alespoň trochu podobný tomu soutěžnímu. V nouzi postačí pneumatika z automobilu. Osobně jsem užíval paletu opatřenou kolečky. S tréninkem začínáme lehce nejdříve ve stáří 10–12 měsíců, s opravdovou prací od 18 měsíců. Základem je naučit psa plynule zabírat, aby se nebál, že něco táhne za sebou. V žádném případě nesmíte dopustit, aby mu vozík najel na nohu! Cvičíme na povel „vpřed“ v poloze za vozíkem či na přivolání za cílovou čarou. Vždy musí následovat pochvala a pamlsek pro vyvolání motivace. Začínáme základní zátěží, postupně přidáváme. Pokud psovi síly na náklad nestačí, zátěž snížíme či mu lehce pomůžeme potlačením.
Snad ještě důležitější než fyzické předpoklady jsou u psího závodníka technika a srdce. Sebevětší pes ještě neznamená úspěch, pokud neví „jak na to“ a není pro práci zapálený. Je zajímavé sledovat přístup jednotlivých psů. Někteří skáčou do výšky a nesoustředěně cukají (což je špatné) jiní si musí své pracoviště očuchat, označit a pak soustředěně táhnou. Další přebíháním zleva doprava vozík rozhýbají a poté již plynule táhnou. Ti nejtalentovanější (a o talentu to především je) na povel sníží těžiště, doslova se připlácnou k zemi, zaberou tak, že náklad tzv. „utrhnou“ a už se nezastaví. To je velice důležité, protože každým zastavením se ztrácí čas (který může být při shodě hmotnostních výkonů rozhodující) a závodník ztrácí další síly novým rozhýbáním nákladu.
Se zvyšujícími výkony, stávají se jednotlivé disciplíny sportu tažných psů věcí specialistů. Psi věnující se úspěšně pullingu, už kvůli své konstituci a výcviku směřovanému k maximálnímu výkonu na krátkou vzdálenost, se hůře uplatňují např. ve sprintovém mushingu. Pokud chceme dosahovat opravdu špičkových výkonů, měli bychom se podle tělesných dispozic, talentu a chuti svého psa odpovědně rozhodnout, jakému sportu se budeme věnovat (samozřejmě s přihlédnutím ke své fyzičce).
| A | Bill Volání Vysočiny | J. Doležalík Valašské Klobouky | 2260 kg | Burčákový pulling 2002 |
| B | Bering the Chinook of Alaska | K. Trněná, Jiřín | 4630 kg | Schrothův lipovský pulling 2003 |
| C | Norton Norvic z Rontu-Aru | D. Navrátil Lukov u Zlína | 4525 kg | Schrothův lipovský pulling 2003 |
| D | Blondie Siwasch | A. Čermáková Velké Opatovice | 2275 kg | Šoranský pulling 2003 |
| E | Bambulka Crifadi | B. Vojvodíková, Ostrava | 1900 kg | Schrothův lipovský pulling 2002 |
| F | Darja | M. Šídlo, Nedvědice | 2020 kg | Šoranský pulling 2002, 2003 |
Termínova listina ČMPP 2004
JARO
| Datum | Místo | Pořadatel |
| 14.2.2004 nebo 21.2.2004 | Lipová | Mgr. Gejza Sóky, Lipová-lázně 195, PSČ 790 61, tel.: 724 23 65 68 e-mail: g.soky@seznam.cz |
| 3.4.2004 | Hustopeče | Jaroslav Fabiánek, Starovice 333, PSČ 693 01, tel.: 519 413 081, 602 802 732 e-mail: j.fabianek@worldonline.cz |
| 17.4.2004 | Bystřice nad Pernštějnem | Petra Sádecká, Věžná 54, Bystřice n. Pernštejnem, PSČ 593 01, tel.: 607 976 633 |
| Velké Opatovice | Ondřej Špaček, Jevíčská 368, Velké Opatovice, PSČ 679 63, tel.: 724 218 710 e-mail: Spacek.O@seznam.cz |
PODZIM
| Datum | Místo | Pořadatel |
| 5. 9. 2004 | Plumlov | Martina Bradová, Vranovice 88, PSČ 798 08 Kelčice, tel.: 582 371 170, 604 843 922 |
| 10.–11. 9. 2004 | Lukov | Dan Navrátil, Hrušoví 144, Lukov u Zlína, PSČ 763 17, tel.: 737 747 690 |
| 17.–18. 9. 2004 | Uherský Ostroh - Ostrožský tah | Vlastimil Macháň, Rybáře 208, Uherský Ostroh, PSČ 687 24, tel.: 572 591 878 e-mail: vlastik.machan@seznam.cz |
| 25. 9. 2004 | Lipová | Mgr. Gejza Sóky, Lipová-lázně 195, PSČ 790 61, tel.: 724 236 568 e-mail: g.soky@seznam.cz |
Během více než desetileté historie pullingů v Česku se zde objevilo několik famózních psích talentů, kteří se proslavili až neskutečnými výkony. Za všechny mohu jmenovat aljašského malamuta Hudson Amana (majitel M. Krčil a L. Vetešníková), AM Arsan Ledový měsíc (majitel P. Humpolíček), AM Norton Norvick z Rontu Aru („Max“ majitel D. Navrátil), SH Bonny Blue Flake Sivasch Legend (majitel J. Doležalík), SH Brian Blárská dráha (majitel M. Janeček), AM Dafnie Aljašský sen (majitel M. Čermák sen. ) či neporazitelná AM Blondie Siwash (majitelka A. Čermáková). Hrdinou pullingů posledních let je talentovaný drobný černobílý aljašský malamut Bering The chinook of alaska majitelky K. Pártlové – Trněné. Jeho republikový rekord na kolečkách 4630 je zapsán jako nejúspěšnější výkon všech dob! Jeho souboje o tahouna pullingů s Maxem, který je ovšem ve vyšší váhové kategorii, jsou vyhlášené.
Doporučené internetové adresy: http://pulling.zde.cz
