Pokusím se o jiné pojetí problému, než se kterým se setkáváme v literatuře dostupné laické veřejnosti.
Hormonální změny v těle feny jsou po hárání stejné, ať je nakryta nebo není, ať zabřezne nebo nikoliv. Většinou v důsledku zvýšení progesteronu v krvi a následných hormonálních a metabolických reakcí, se sníží slizniční imunita a fena má výtok z pochvy. Výtoky jsou velmi pravidelné, infekční už několik let u spousty fen, u bulteriéra snad v 90 % případů. Před asi 7 lety měly výtok převážně březí feny, 3 týdny po nakrytí a samovolně ustal během 3–7 dnů. Dnes se výtok dostaví od 7 dnů po ukončení hárání do asi 21 dnů, trvá neomezeně dlouho, neboť bez léčby se nezastaví. V Rakousku používají paušálně antibiotika vždy po krytí, někteří naši chovatelé také. Já čekám do první kapky mezi pysky a podle vzhledu a konzistence určuji homeopatika a byliny. Kultivaci už řadu let neprovádím, neboť výsledky jsou obdobné, Coli, Yersinie, ev. Staph. aj. nebo bez nálezu. Téměř vždy použiji veterinární polykomponent RV, velmi často několik dávek specifického bioterapeutika - homeopatika, u lehčích případů měsíček. Výtok se většinou do týdne ztratí a fena nepotratí, štěňata jsou v pořádku. Nevidím proto důvod k podávání antibiotik.
Fena je klidnější, žravější a má sklon k tvorbě tukové tkáně. Rozdíl mezi březí a nebřezí fenou je znatelný pouze na bradavkách. Asi po 4 týdnech má březí fena větší, delší, výrazné a načervenalé bradavky. Nebřezí fena má bradavky beze změn celou dobu, pokud nedojde k zánětu. Mléčná žláza u březí feny se zvětšuje většinou až 5 týdnů po nakrytí, zatímco u nebřezí už i 3 týdny po ukončení hárání. Zbytnění trvá i dva měsíce, taktéž i tvorba mléka.
Nebřezí fena mnohem častěji nosí hračky a stará se o ně, vyžaduje mazlení. Je lepší v obou případech fenám hračky neponechávat, protože se tím podporuje předčasná nebo nežádoucí tvorba mléka. Pokud fenka aportuje nebo si hraje s majitelem, je v pořádku. Ponechávat feny, které kojí o samotě s hračkami, situaci jen zhorší. Mléčná žláza nebřezí feny po hárání se může zvětšit stejným způsobem jako u feny březí. Můžete jí tedy podložit štěňata nebo koťata, pokud je potřebujete odkojit. Mléko není vhodné odstříkávat, neboť opět podporujete laktaci. Nedoporučuji ani omezit pitný režim, tak jako mnozí kolegové. Zřejmě nesoudí tebe podle sebe, protože já osobně nemohu být bez tekutin v nadměrném množství a nevím, proč týrat fenu, která si myslí, že je matkou, ještě nedostatkem tekutin. Zvýšený pohyb a rozptýlení situaci zlepší. Homeopatika a byliny situaci zlepší ještě více.
Pokud přijde fena v akutním stavu laktace, nasadím maliníkovou tinkturu a homeopatika několika druhů dohromady nebo jednotlivě. A postupně snižuji. Vždy hrozí nebezpečí zánětu, který léčím často jen homeopaticky, případně s doplněním antibiotik. U fen se sklonem k falešné březosti – jezevčík, bul, staford, vytvářím několikaletý program prevence přírodní léčbou. Po dvou letech se již nalití vemínek nedostaví. Pokud ovšem majitel preventivní přípravky vysadí, na druhé říji se opět vrátí.
Jeden ani více vrhů nemá naprosto žádný vliv na výskyt falešné březosti. Pouze odnětí vaječníků anebo homeopatická prevence jsou schopné tyto komplikace odstranit.
Velkým problémem je i změna chování feny. Některé jen kňučí, jiné i vyjí celou noc, některé jsou nesnesitelně dotěrné, jiné agresivní, další uzavřené. Toto jsou případy pro důkladnou homeopatickou anamnézu a zvolení individuálního léku.
V mé veterinární praxi jsem měla pouze jeden zcela neúspěšný případ falešné březosti s psychickými i fyzickými příznaky. Fena naprosto nereagovala na homeopatické ani alopatické léky, byla velmi introvertní a mléko jí odtékalo skoro 3 měsíce po hárání několik let. Fena je nyní kastrovaná s odnětím vaječníků. Nejúspěšnější homeopatika jsou Lac caninum, Calc. carbonica a Ricinus. Dávkování a ředění musí určit lékař – homeopat.