Holub křepelčí (Lophophaps plumifera) náleží bezesporu ke klenotům v „holubí říši“. Jeho domovem je Austrálie, kde vytváří tři poddruhy. Žije zejména v tropické části severní Austrálie a vyskytuje se rovněž ve střední Austrálii.
Celková délka těchto holubů je uváděna kolem 200 mm a hmotnost je kolem 100 g u dospělých ptáků. Rozdíl mezi holubem a holubicí je velmi malý. Obdobně jako u většiny holubovitých je holubice trochu drobnější postavy a mívá i kratší chocholku na hlavě. Rovněž lesk peří není tak jasně zářivý jako u holuba. Název holub křepelčí dostal pravděpodobně proto, že se zdržuje převážnou část svého života na zemi a pohybuje se zde podobně jako křepelky. Rovněž hnízdo si staví na zemi mezi trsy trávy. Tvoří mírnou prohlubinku a holubi si ho vystelou stébly trav. Zdržují se především na skalnatých lokalitách a žijí v menších skupinkách nebo po párech. Rovněž jejich hnízda byla zaznamenána v koloniích. Jejich potravou v přírodě jsou semínka trav a nepohrdnou ani různými bezobratlými živočichy. Žel tyto vzácné holuby není možno (dle mých informací) v Evropě vůbec získat a proto informace o jejich chovu v zajetí jsem nucen čerpat pouze z literatury.
V zajetí je vhodné umístit holuby křepelčí do voliéry, do které svítí slunce, poněvadž se rádi sluní a dno voliéry by mělo být vysypáno suchým pískem a osázeno trsy trav. Malé ostrůvky by měl být vysypány drobnými kameny. Na krytém místě by měli mít holubi možnost si na zemi postavit hnízdo. Je také dobré jim nízko nad zemí umístit silnější bidlo, na kterém budou holubi rádi odpočívat. Ve venkovní voliéře mohou být holubi křepelčí pouze od května do začátku října. Přes zimní období by měli mít teplotu alespoň kolem 10 °C a hlavně suché prostředí. Pokud by chovatel, který by je choval, měl voliéry s vyhřívaným vnitřním prostorem, tak holubi křepelčí mohou být i v zimním období vypouštěni ven, zvláště při slunečním svitu. Musí mít však možnost se kdykoliv vrátit do teplého vnitřního prostoru. Holubice holuba křepelčího snáší dvě žlutě bílá vajíčka, na kterých se v sezení střídá, obdobně jako většina holubovitých, s holubem po dobu 17 dnů. Holoubátka opouští hnízdo velmi brzy, přibližně kolem desátého dne stáří, ovšem samostatná jsou až po jednom měsíci.
Holubi křepelčí se krmí prosem, lesknicí, semencem, řepkou, mákem, nigerem a pšenicí. Oblibují zelené krmení (pokrájenou pampelišku, kapustu, omezeně hlávkový salát a zejména při odchovu mladých by měli dostat živočišnou potravu (vaječnou míchanici, případně různý hmyz). Stejně jako většině exotických ptáků chovaných v zajetí musíme holubům dávat minerální látky (převařené rozdrcené vaječné skořápky, jemný vápencový grit, případně vyluhovanou sépiovou kost). Důležitá je nezávadná čerstvá voda, do které přidáváme vitamíny (především A, D3, E, a B). Vitamíny skupiny B dáváme do zrní. Pokud by snad některý chovatel tyto překrásné a zajímavé holuby choval, bylo by dobré, kdyby o jejich chovu napsal své zkušenosti.