Minule jsme si vyzkoušeli ježdění ve tvaru osmičky, aby se koník naučil nacválat na správnou ruku a provést přeskok ve cvalu. Dnes bych vám ráda přiblížila ještě jedno praktické cvičení, jež slouží ke zpomalení temperamentních koní, jež ve cvalu rádi pod jezdcem utíkají. Cvičení může pomoci koni rovněž při nácviku zastavení ze cvalu (tzv. stop).
Provádí se samozřejmě ve cvalu, kdy výchozím bodem je střed jízdárny. Po obvodu jízdárny je potřeba si vyznačit další čtyři body (nejlépe středy jednotlivých stran). Nejprve nacváláme po obvodu jízdárny, dáme pozor na to, aby koník projížděl rohy a nekrátil si stopu. Zkusíme obcválat několikrát kolem celé jízdárny, koník tak pochopí, že má zůstat na obvodu. Samotné cvičení začneme na středu jízdárny. Postavíme se na střed a krokem dojdeme do prvního bodu na obvodu kratší stěny (řekněme do bodu A), viz obrázek. Jakmile dosáhneme bodu A, nacváláme na pravou ruku a cváláme po obvodu jízdárny až na střed delší stěny (třeba bod B), viz obrázek. U bodu B provedeme stále cválajíc obrat doprava a jedeme přes střed jízdárny přímo ke středu protější delší stěny (bod D). Tam opět obrat ve cvalu doprava a po obvodu jízdárny pokračujeme zpět k bodu A. Jsme teď tedy na středu kratší stěny, provedeme další obrat vpravo a přes střed celé jízdárny cváláme ke středu protější kratší stěny (bod C). Tam opět zatočíme doprava, po obvodu cváláme zpět do D, tam pravý obrat a přes střed do B, opět pravý obrat a po obvodu do C, a tam již poslední obrat doprava a docváláme na střed, kde máme dvě možnosti: Když už je koník pozorný a ochotně odpovídá na vaše pobídky, aniž by se snažil prchat, můžete na středu zastavit. Je-li ovšem dál neklidný a chtěl by běhat, necháme jej běhat a cvičení stejným postupem opakujeme, dokud koník sám neprojeví zřetelně zájem zpomalit. Můžeme si to ověřit, když už se v závěru budeme blížit ke středu jízdárny. Trošku přitáhneme otěže, sedneme si hluboko do sedla (můžeme zkusit udělat „vajíčko“). Pokud koník ochotně zpomalí, je zralý ke komunikaci. Na středu jej tedy zastavíme, ale neotáčíme se!!! Střed má být bodem, kde se pouze zastavuje! Obraty se provádějí v A,B,C a D. Cvičení provádíme tak 15 minut až půl hodinky na stejnou stranu. Koník by měl poté ochotně a na lehkou pobídku provádět obraty a zastavení. Nakonec koně zastavíme na středu jízdárny a necháme jej tak 5 minut vydechnout. Krokem dojdeme do bodu A, cvičení opakujeme analogicky, tentokrát ve cvalu na levou ruku. Po patnácti minutách až půlhodině by se koník měl opět natolik uvolnit, aby lehce prováděl obraty a bylo možno jej snadno zastavit na středu. Provádíte-li cvičení pár po sobě následujících dní, kůň se naučí rychle a pohotově zastavovat. Jen se posadíte hluboko do sedla, když se budete blížit středu jízdárny a kůň zastaví. Naučí se totiž vaše rozhodnutí předvídat. A pak vždycky, když se budeme blížit ke středu, tak se sám zeptá: „Budeš chtít zastavit?“ Postačí malý náznak, obzvláště když si tento střed zavedeme jako místo pro pauzu a chvíli oddechu. Tohle cvalové cvičení pomáhá koni nejen ke zpomalení do kontrolovaného cvalu a k nácviku zastavení, ale také jej učí držet daný směr, je přípravou pro letmý přeskok a celkově pomáhá udržet soustředěnost koně na pobídky jezdce.
Jak je známo, koně se mohou pohybovat pouze šesti směry: Kůň může jít dopředu, dozadu (couvání), vlevo a vpravo (ustupování), nebo směrem nahoru a dolů (vzpínání a lehnutí nebo sednutí). Když si ale budeme vymýšlet a použijeme fantazii, můžeme s koníkem provádět velmi mnoho kousků. Pokud budeme neustále nacvičovat jmenované techniky, pomůže nám to hlavně v tom, že nakonec koníka budeme schopni naučit cokoli, co nás napadne. Právě tato stálost a vytrvalost z nás může učinit dobré učitele, i když změna je rovněž důležitým kořením ve vztahu s naším koníkem a stereotypu je každopádně dobré předcházet. Zkusme vždy úlohy pro koně zpestřovat, kombinujme a vymýšlejme! Vyzývejme sebe i koně k ještě náročnějším cvikům. Např. můžeme použít kavalety nejen na obvodu jízdárny k překročení v jednotlivých chodech, ale můžeme jednu umístit třeba na střed a zkusit přes ni provádět letmý přeskok. Můžeme zastavovat nejen na středu jízdárny, ale postupně třeba o deset metrů dříve nebo za středem. Můžeme také provést obraty o kousek dál nebo blíž, než na středu jednotlivých stěn. Můžeme cválat zmenšující se kroužky kolem středu jízdárny, postupně tak koně přivedeme až ke spinům (rychlé obraty kolem zádi). Je přeci velká spousta možností! Kouzlo tkví hlavně v tom, že zatímco mnoho jezdců nechá koně rozběhnout a potom se jej pokouší zastavit, my koně rozběhneme a pak mu podle uvážení teprve „dovolíme“ zastavit, až v momentě, kdy se začne ptát, jestli už smí zastavit. A to je, myslím, mnohem účinnější výchovná metoda, než použití stále ostřejších udidel.