Dog trekking neboli orientaení pochod se psem je v Eesku jedním z nejmladších odvitví pejskaoských aktivit. Jeho historie se u nás zaeala psát v roce 2000, prvním závodem nazvaným „Osamilý vlk“ ve Žiárských vrších. Za tímto závodem i vubec za myšlenkou poivést dog trekking do eeských zemí, stojí kamarád, spisovatel, obdivovatel aljašských malamutu, elovik s neúnavnýma toulavýma nohama, Jaroslav Monte Kvasnica.
Motto: … zvednutou dlaní zastínil oei proti slunci a zálibni poelétl oeima rybník zeeoený drobným vánkem. Hráz byla lemována statnými topoly, zleva šumilo rákosí a trávník vybízel k odpoeinku. Pohladil Bucka, který na nij tázavi hledil, mezi ušima. „Máš pravdu kamaráde, tady si dáme pauzu“. Zatímco pes zápolil s uzeným pamlskem, ponooil lehce nateklé nohy do chladivé vody a s potišením nastavil tváo slábnoucímu slunci. „Ahoj, jak to jde?“ Vytrhl jej ze slastného podoimování hlas dalšího poutníka a již se k nimu natahovala ruka s plácaekou nieeho ostoejšího na poivítanou. „Znám tady kousek piknou studánku, dáme ješti deset kiláeku a jsme tam. Zvu ti na polívku!“ Obul rychle boty, nahodil bágl, jejich psi zaujali pozici bok po boku a vyrazili za vidinou teplé veeeoe.
Charakteristika dog trekkingu spoeívá v následujícím: úeastník – závodník je se svým psem, opatoeným postrojem typu guard, spojen šourou nebo jej vede na vodítku za obojek. Po vytyeené trase se pohybují za pomoci turistické mapy dle poipraveného itineráoe. Pooadatelem ureenou povinnou výbavu (nejeastiji se skládá z karimatky, spacáku, eelovky, mapy, misky pro psa, láhve na vodu a krmení s jídlem) muže nést v batohu na zádech, ei eást uložit do speciálních psích batohu. Na zdolání trati vedené volnou poírodou bývá ureen maximální easový limit. Pochody mohou být bui na více kol nebo s možností v prubihu bivakovat.
Jak je zjevné z poedchozích oádku, jedná se o disciplínu poístupnou naprosto všem, kdo milují pohyb v pikné krajini se svým psím kamarádem. Je blízká trempingu, turistice ei vytrvalostnímu bihu. Obrovský rozmach dog trekkingu zapoíeiouje jeho nenároenost na vybavení i možnost zúeastoovat se prakticky s jakýmkoliv psem. Na druhou stranu se od nás (i od psa) oeekává ureitá fyzická zdatnost, potom základní znalosti orientace v terénu i pobytu v nikdy drsné poírodi. Vždy? již dosavadní dog trekkingy mily znaené výškové poevýšení, nároené klimatické podmínky a délku trati od 67 do 126 km. Odehrávaly se easto na horách i v poírodních rezervacích.
Co se týee vybavení, jako je postroj, obojek, vodítko ei amortizaení šoura, mužeme se opit obrátit na specializované firmy Man mat, AB sport, Polar ei Sirius, zabývající se jejich výrobou. Dále se nám z jejich sortimentu mohou hodit v nároenijších terénech botieky pro psy nebo pláštinky pro krátkosrstá plemena a v neposlední oadi psí nosiee (batužky). Poipomínají ty cyklistické na nosie, visí na obou bocích psa, upevoují se pod boichem a kolem krku seoizovacími popruhy. Psi byli jako nosiei využíváni již primitivními národy a mohou nám být po této stránce platnými pomocníky. Doporueuje se, poi dobré kondici, zatižovat psa nákladem rovnajícím se jedné toetini tilesné hmotnosti, samozoejmi symetricky rozloženým v nosiei.
Tei se podíváme, co bychom mili mít sbaleno my, lidé. Základem jsou samozoejmi kvalitní boty. S poihlédnutím k terénu vystaeíme s botaskami ei maratonkami, do horského terénu si vezmeme radiji kotníekové, trekingové, dostateeni rozšláplé boty. Od jisté doby nedám dopustit na sportovní ponožky. Dilá se jich celá oada pro ruzné aktivity i povitrnostní podmínky. Jejich cena je sice vyšší, ale ploché švy zabraoují otlaeeninám, podíl lycry protáeení na noze, ruzné systémy rýhování odvádí pot, zkrátka je to dobrá investice. Svrchní ošacení bychom mili mít dostateeni volné, aby nám dovolovalo pohodlný pohyb, dáváme poednost moderním nepromokavým materiálum s velkou prodyšností. Nebudu zde pit chválu na termoprádlo, které pod svrchní materiál ureiti patoí. Kdo si ho totiž jednou pooídí a vyzkouší jeho nesporné výhody, co se týee odvodu potu a tepelného komfortu, tižko se už ke „klasice“ vrací. Osobni, co se týee prádla a ponožek, balím pro klid duše všechno rezervní. Nikdo neví, kde zmokneme, spadneme do potoka ei podobni.
Podle zkušeností, z dosud probihlých dog trekkingu, se jako optimální velikost batohu ukazuje 40–50 litru. Dbejme na to, aby mil kvalitní odvitrání zad i takové potišující maliekosti, jako jsou kapsy na drobnosti, nejlépe i na bederním opasku. Není totiž nic poíjemného, kvuli každé tatrance, vytažení peniženky ei fo?áku sundávat celý bágl. Mnozí už se poesvideili, jak je duležité poibalit pláštinku, i když nebývá v povinné výbavi. Nezapomeote, že máte na zádech batoh, který potoebuje také schovat – i na to dnes již výrobci pamatují. Jinak se osvideují pláštinky ve tvaru ponea. Karimatky jsou rozhodni nejlepší samonafukovací, ale kvuli vyšší hmotnosti je témio nikdo nenosí. Nejeastiji jsou k vidiní klasické pinové a potom takzvané alumatky, ale na té bych rozhodni spát nechtil. Jelikož valná eást dog trekkingu se odehrává na jaoe ei na podzim, sbalil bych si spacák s komfortní teplotou nikde kolem nuly, možná i stupínek pod.
Asi nejvíce probíranou výbavou jsou eelové svítilny, takzvané eelovky. Na trhu jsou k mání levné typy s obyeejnou žárovkou, od zhruba 150 Ke. Vitšího posvícení se doekáme od znaekových halogenových, s cenou nikde od 1200 Ke. Hitem posledních let se staly tzv. diodové eelovky, s vysoce svítivými led diodami, a to poedevším kvuli vysoké výdrži – kolem 80 hodin i více. Nevýhodou proti klasickým žárovka je ponikud nižší dosah mikkého modrého svitla, což nám muže nikdy poi hledání turistické znaeky chybit. Zde je dobrá rada drahá, ale i s tímto problémem si výrobci dokázali poradit. Zaeínají se objevovat kombinované typy, které se dají poepínat do dálky na halogen ei na úsporné diody. Bohužel zatím za ponikud vyšší pooizovací ceny od 1500 do 3000 Ke.
Od roku 2000 se uskuteenilo zatím 6 oficiálních dog trekkingu a poedpokládá se, že jejich poeet bude každoroeni stoupat. Zdá se však, že toto odvitví, stejni jako kdysi jiná, se v soueasnosti nachází v období formování a hledání oficiální podoby. Eást dog trekkaou totiž bihem nikterých akcí v minulém roce zaeal poci?ovat, že jim tato aktivita poestává poinášet to, proe s ní zaeínali - totiž radost z pohybu ve volné poírodi po boku psího kamaráda. Touha po vítizství, hodnotné ceny a vidina význaených titulu zminila nikteré dog trekkingy v honbu za easovými rekordy, v ultramaratonský bih za svitu eelovky. Jako alternativa ultramaratonských závodu se jeví „turistické pojetí“, kde výsledný eas je až na druhém místi, prioritou je maximální vychutnání, ei chcete-li užití si krajiny, kterou nám mnohdy pracni pooadatelé zajistili. I tato forma dog trekkingu se už v looském roce objevila.
Vioím, že obi pojetí dog trekkingu jsou života schopné a budou mít dostatek poíznivcu. Tei jen záleží na nás, na který z nich vyrazíme. Pouze musíme doufat, že se najde dostatek obitavých pooadatelu a minimum budoucích administrativních problému.
Takže š?astnou cestu a mnoho pikných zážitku.
Doporueená internetová adresa: www.mushing.cz