Malá encyklopedie nemocí koní: A

Aborty

Abort znamená potrat, což znamená vypuzení plodu neschopného života. U koně mluvíme o abortu do 34. týdne březosti; poté už bývá plod schopný života a mluvíme o předčasném porodu.

Aborty mohou být infekční a neinfekční.

Neinfekční aborty:

– dvojčata

– hormonální dysbalance

– trauma, stres (těchto případů bývá mnohem méně, než se lidé obávají)

Infekční aborty:

Bakteriální příčiny:

– Streptococcus zooepidemicus, equi, beta–hemolytické streptokoky

– Escherichia coli

– Klebsiely

– Pseudomonas aeruginosa

– Salmonella abortus equi

– Brucelóza

– Stafylokoky

– Leptospiry

Tyto baktérie často pronikají do dělohy přes pochvu a děložní krček, až napadnou i plod. Některé baktérie se do plodu mohou dostat i z krve matky (salmonely, leptospiry, brucely) a způsobují enzootické aborty (tedy bývá postiženo více klisen ve stádě). U nich nastane většinou potrat v pozdějším stádiu nemoci, popřípadě onemocní až narozená hříbata.

Virové aborty:

Asi nejčastější příčinou abortu u koní je herpesvirová infekce. Equinní herpesvirus typu 1 postihuje kromě dýchacích cest i dělohu březích klisen a ve druhé polovině březosti se dostává do plodu. To může v posledním trimestru vyvolat abort, popřípadě zapříčiní narození příliš slabého hříběte, které obvykle v první dny života uhyne. Tento virus může postihovat i centrální nervový systém koní.

Plísňové aborty:

V tomto případě se může jednat o infekci plísní Aspergillus fumigatus, která se do plodu dostává jednak přes pochvu, ale i krví matky. Následuje úhyn plodu nebo narození příliš slabého hříběte.

Parazitární aborty:

– Babesia caballi, equi (přenos klíšťaty, babezie se ale vyskytují především v tropech a subtropech)

– Trypanosoma equiperdum (= hřebčí nákaza). Ta se do klisny dostane během páření.

Profylaxe bakteriálních abortů:

– dobrá hygiena chovu

– dodržování hygienických opatření při připouštění a veterinárním vyšetření

Profylaxe herpesvirového abortu:

Plošná vakcinace stáda inaktivovanou vakcínou EHV 1 dle vakcinačního schématu.

Co dělat v případě potratu:

– ponechat vypuzený plod i jeho obaly k veterinárnímu (mikrobiologickému) vyšetření

– vyčištění a izolace klisny od ostatních koní

– dezinfekce boxu popř. celé stáje

– dezinfekce všech předmětů, které přišly do kontaktu s klisnou.

Alopecie

Tímto pojmem označujeme sníženou nebo úplně zastavenou tvorbu srsti a výraznou ztrátu srsti, při níž se vytvářejí lysá místa, ale kůže není nijak chorobně změněná (na rozdíl od poranění kůže nebo jejich zánětů). Alopecie mohou mít mnoho příčin.

Vrozené alopecie:

– vrozený nedostatek srsti

– dystrofie folikulů hřívy a ohonu (v těchto oblastech jsou žíně zkrácené, matné, lámou se)

Získaná alopecie:

Ohraničená alopecie: (místa s vypadlou srstí jsou ostře ohraničená a mají různý tvar, často kulatý, kůže bývá nezměněná, časem může ztmavnout)

– nadměrné svědění nebo otírání se

– trvalejší tlakové působení postrojů, sedla, holení jezdce (pokud působení tlaku časem ustane, může na postižených místech vyrůst bílá srst)

– psychogenní alopecie

– nervové příčiny (srst vypadává v místech, která inervují postižené nervy, např. lícní nerv, trojklanný nerv)

– hormonální příčiny (často symetrická lysá místa)

– genetické příčiny

– autoimunitní příčiny

– subkutánní (podkožní) injekce adrenalinu

Generalizovaná alopecie:

– následek některých infekčních nemocí: chřipka, plicní nákaza, hříběcí, salmonelóza (často vypadne srst, zůstanou pouze žíně)

– zkrmování brambor, nerafinovaného cukru, krmné řepy, tropických krmných leguminóz (vypadnou především žíně, srst na hřbetě se drží déle)

Co dělat:

Pokud se chcete skutečně dopátrat příčiny a zajistit účinnou léčbu, postižená místa ničím nenatírejte ani je ničím neoplachujte, protože byste mohli zničit „usvědčující důkazy“. Obvykle vám nezbude nic jiného, než zavolat veterináře, který v první řadě důkladně koně prohlédne, zjistí, zda není kůže postižená zánětem, provede seškrab a nechá kůži vyšetřit i na plísně, popřípadě histologicky.

Prognóza:

Srst může v některých případe opět narůst (pokud přestane působit tlak, při otravách krmivem).

Anémie

Anémie znamená snížení množství hemoglobinu (červeného krevního barviva) v krvi – buď proto, že je v krvi málo červených krvinek nebo je v nich hemoglobinu nedostatek. Nedostatek hemoglobinu znamená, že se do tkání nedostává potřebné množství kyslíku, protože hemoglobin slouží k přenosu kyslíku z plic do tkání. Kromě toho, že postižený kůň mívá světlejší sliznice, projevuje se nedostatek kyslíku v krvi sníženou výkonností, zvýšenou unavitelností, zrychleným pulsem i dechem, celkovou malátností. Stupeň anémie lze nejspolehlivěji zjistit vyšetřením krve.

Anémie je příznakem a může mít mnoho příčin. Obvykle je rozdělujeme následovně:
1) krvácení
Může se jednat o náhlou ztrátu více litrů krve, například po úrazu, po prasknutí cévní výdutě nebo u hříběte po předčasném přetržení pupečního provazce. Ke krvácení může dojít i po otravě jedem na hlodavce nebo po zauzlení střev. Při akutním krvácení se kůň může dostat do šoku. Pokud ztratí asi třetinu své krve, hrozí mu smrt (u koně o hmotnosti 500 kg to je asi 15 litrů krve). V případě náhlého krvácení koni pomůže transfuze krve.
Někdy může kůň dlouhodobě ztrácet malé množství krve. Organismus dokáže tyto ztráty do jisté míry nahradit nezralými krvinkami. U hříbat a malých koní se tato situace může vyskytnout při masivním napadení parazity, popřípadě příčinou mohou být žaludeční vředy.
2) nedostatečná tvorba červených krvinek v kostní dřeni
U koně tento typ anémie není příliš častý. Nedostatečná tvorba červených krvinek může být následkem nedostatku vitamínů B6 a B12, což u koní nehrozí, protože při adekvátním krmení si tyto látky vyrábějí v tlustém střevě. Jejich nedostatek by se mohl objevit, pokud by byla střevní sliznice delší dobu narušená. Nedostatečná tvorba červených krvinek může být i následkem ztučnění kostní dřeně nebo nádorovitého bujení v kostní dřeni. Může to zapříčinit i dlouhodobé podávání některých léků. U koní se však jedná o velmi vzácné případy.
3) předčasné nebo nadměrné odbourávání (rozpad) červených krvinek
Říkáme tomu také hemolytická anémie; vzniká v případě, že rozpad červených krvinek je větší než jejich tvorba v kostní dřeni. Při rozpadu červených krvinek se hemoglobin mění na žluté barvivo bilirubin, které propůjčuje sliznicím i nepigmentované kůži žluté zabarvení (žloutenka). Příčiny mohou být imunitní:
– autoimunitní (tělo si z nějakého důvodu vyrábí protilátky proti vlastním červeným krvinkám) = AIHA (autoimunitní hemolytická anémie)
– hemolytická anémie u novorozených hříbat (viz izoerytrolýza novorozených hříbat).
– transfuze nevhodné krve
– nesnášenlivost některých léků
Ostatní (neimunitní) příčiny hemolytické anémie mohou být:
– přímé působení některých chemických látek, které způsobují rozpad červených krvinek (především látky, které patří k silným oxidačním činidlům, například kyselina salicylová = aspirin, aj. popř. látky obsažené v cibuli, kapustě a listech červeného javoru)
– srdeční onemocnění
– některé infekce

Příčinu anémie může zjistit veterinář vyšetřením krve a kostní dřeně, popřípadě z další speciálních vyšetření (např. vyšetření imunity apod.). V akutním případě poskytne koni transfuzi krve a podle příčiny zvolí i další terapii (potlačení autoimunitních reakcí, „protijedy“ apod.).
Zvláštní „forma“ anémie je virové onemocnění zvané infekční anémie koní. Popíšeme si ho pod samostatným heslem.

Anthrax (= sněť slezinná)

Onemocnění vyvolané baktérií Bacillus anthracis. Je rozšířené po celém světě, u nás však už velmi dlouho nebylo. Snětí slezinou mohou onemocnět různá zvířata včetně lidí; tato infekce patří k nemocem, které jsou velmi nebezpečné a její výskyt je nutné ihned hlásit orgánům veterinární správy.
Nemoc se začne projevovat asi za 3–4 dny po nakažení, většinou probíhá bouřlivě a za několik dní končí smrtí zvířete nebo člověka, výjimečně může trvat několik týdnů.

Anthrax může mít dvě formy:

1) akutní celková

kdy kůň má vysoké horečky 40–42 °C, je skleslý, má záchvaty koliky, průjem, namodralé sliznice, třese se, rychle dýchá a z nosu a konečníku mu teče krev. Někdy může nemoc probíhat tak rychle, že kůň uhyne dřív, než se nějaké příznaky projeví.

2) Lokální (místní) forma

Po těle se koni tvoří zánětlivá ložiska, odkud se baktérie mohou roznést po celém těle a vyvolat akutní formu. Veterinář může poznat tuto nemoc podle příznaků, ale musí ji potvrdit i vyšetřením krve, popřípadě bakteriologickým vyšetřením změněných tkání. Koně lze léčit antibiotiky, pokud již není pozdě. Je však nutné dbát pokynů veterinární správy, aby se nemoc nerozšířila mezi další zvířata.

Arthritida (= zánět kloubu)

Záněty kloubů mohou mít různé příčiny i průběh a dokonce i různou léčbu a naději na zhojení. Můžeme je rozdělit do následujících kategorií:

1) neinfekční arthritida s tvorbou výpotku
Neinfekční zánět vzniká nejčastěji následkem zvrtnutí nebo pohmoždění kloubu (i otřesy při rychlejší práci na tvrdém povrchu), ale i následkem zlomeniny, zasahující do kloubu. Kůň začne středně silně až silně kulhat hned po úrazu nebo až za nějakou dobu, kdy se v kloubu začne tvořit výpotek. Síla kulhání závisí na lokalizaci i rozsahu poškození kloubu. Nejčastěji bývají postižené klouby kopytní a spěnkové. Postižený kloub začne otékat, je bolestivý na dotyk a hřeje, protože se do něho vylévá krev a tvoří se zánět. V klidu se kůň snaží končetinu odlehčovat.

První pomoc:

První tři dny je třeba omezit krvácení a bránit vzniku zánětu; proto se kloub chladí a kůň má mít úplný klid. Později je potřeba podpořit resorpci krve i dalších látek, vzniklých při zánětu, kloub se udržuje v teple. Veterinář určí další vyšetření i léčbu. S koněm se může začít pracovat krokem až po úplném vymizení kulhání.

2) chronická neinfekční arthritida

Chronický zánět kloubu vzniká převážně následkem nedostatečně vyléčeného akutního zánětu. Začínají se poškozovat kloubní chrupavky i kosti, která jsou pod nimi, dokonce i kloubní pouzdro, které se může až deformovat (artróza). Kůň nekulhá tak silně jako při akutním zánětu, obvykle je možné vidět „nálevku“, kloub je sice zvětšený, ale není už na pohmat bolestivý a je tužší. Na rentgenu lze vidět charakteristické změny.

Co dělat:

V těchto případech je nutné správné ortopedické podkování, které se přizpůsobí novým podmínkám v klubu a omezí poškozování chrupavek i dalších kloubních struktur. Veterinář zvolí další medikamentózní léčbu, možná i injekce přímo do kloubu.

3) infekční arthritida

Pokud se do kloubu dostanou mikroorganismy (píchnutím nebo prostupem při zánětu okolních tkání nebo krví – např. ochroma hříbat), velmi rychle v něm vzniká těžký zánět s tvorbou zakaleného až hnisavého výpotku a poškozením kloubních chrupavek. Kůň silně kulhá, kloub je oteklý, bolestivý, hřeje. Kůň může mít horečku a zvýšenou tepovou frekvenci. Léčbu musí vždy určit veterinář. Obvykle bude muset klub vypláchnout, podat koni antibiotika, zavést do kloubu drén a často taky koni podat protizánětlivé léky a končetinu obvázat. Tyto záněty kloubů mají nepříznivou prognózu.

Ataxie

Ataxie je vlastně označení pro pohybovou nekoordinovanost. U koní se nejčastěji v této souvislosti setkáme s názvem „Wobbler syndrom“ nebo „Wobbler“ (wobbler je anglický výraz pro šmatlavého koně).
Zde jsou nejčastější příčiny ataxie u koní:
1. Cervikální vertebrální malformace (CVM)
Jedná se o deformaci krčních obratlů a jejich kloubů, která postihuje především rychle rostoucí koně mladší 4 let; pravděpodobnou příčinou je kombinace genetických predispozicí a nadměrného příjmu kalorií nebo nevyvážené krmné dávky. Deformace obratlů a jejich kloubů pak zapříčiní různě závažné zúžení páteřního kanálu až stlačení míchy. Výsledkem je narušení přenosu nervových impulsů do končetin.
2. Equinní protozoální myeloencefalitis (EPM)
Je to prvoky vyvolaný zánět míchy a mozkového kmene, který se vyznačuje především asymetrickým kulháním nebo ataxií či slabostí, svalovou úbytí a příznaky se neustále zhoršují; může dojít i k příznakům postižení mozku. Postižení bývají také mladí koně.
3. Equinní degenerativní myeloencefalopatie (EDM)
Jedná se o degenerativní změny v míše a mozkovém kmeni, které postihují především mladé koně. Příčina není známa, uvažuje se o různých intoxikacích, metabolických poruchách, problémech s výživou (nedostatek vitamínu E) nebo dokonce o vrozené vadě. Někdy mohou koně dobře zareagovat na podpůrnou léčbu (například vitamín E), obvykle jim však není pomoci.
4. Equinní herpesvirus–1
Zánět mozku a míchy je jedním (poměrně vzácnějším) z následků infekce tímto virem. Projevuje se náhlým nástupem ataxie až obrny, především pánevních končetin, který může být provázen horečkou, kašlem a výtokem z nosu. Příznaky mohou samovolně postupně odeznít. Léčba je podpůrná a většina koní, pokud mají náležitý klid, se uzdraví.
5. Úrazy
Při zlomeninách obratlů může dojít k posunutí úlomků nebo k silnému otoku, který bude tlačit na míchu.
Méně časté příčiny jsou pak:
– osteomyelitidy (záněty kostní dřeně) obratlů
– nádory
– infarkty vazivových a chrupavčitých částí páteře
– výhřez meziobratlové ploténky
– intoxikaci súdánskou trávou
– infekční anémie koní
– parazitální infekce páteře aj.
Ataxii veterinář obvykle pozná na základě neurologického vyšetření koně v klidu a v pohybu. V klidu může kůň stát s rozkročenými končetinami, při pohybu vrávorá, klopýtá nebo „plave“ zadkem, a to především v obratech, při přechodech, při chůzi do a z kopce nebo pokud se vede se zvednutou hlavou. Může dělat s končetinami příliš velké pohyby. Pokud do koně náhle strčíme, bude mít problémy s udržením rovnováhy. Pro stanovení diagnózy je však třeba udělat rentgenové snímky krční páteře s kontrastní látkou, lze vyšetřit vzorek mozkomíšního moku, v případě podezření na herpesvirou infekci se odebírá párový vzorek krve na serologické vyšetření.
Veterinář rozhodne, jestli bude podávat protizánětlivé léky či kortikoidy; v případě CVM však ani taková včasná léčba nemusí zajistit do budoucna úplné uzdravení koně. Samozřejmostí je absolutní klid v boxe. Řešením by mohla být operace obratlů.
Veškerá úspěšnost léčby a další prognóza CVM záleží na závažnosti problému. Někteří koně mohou být aspoň částečně využívání, u jiných se však onemocnění bude zhoršovat.