„Spěšnina?“ Krutý žert!

Mnohý terarista si prošel fází hromadění živočichů, aby v určitém okamžiku prozření zjistil, že jich má víc, než dokáže zvládnout. Následně svůj zvěřinec zredukuje na ty živočichy, kteří jsou mu tak či onak blízcí. Stejným procesem jsem si prošel také já. 

Byl jsem naivní

Hodně zvířat jsem si pořídil v první polovině minulého roku a většina z nich byla poslána drahou jako spěšnina. Nikdy jsem přitom neměl důvod ke stížnostem. Od září jsem si už žádná zvířata nepořizoval, naopak jsem část těch svých rozdal přátelům či prodal. Nicméně mi zůstala důvěra v České dráhy. Začátkem února jsem se rozhodl pořídit si nového hada, jako dárek za úspěšně obhájenou bakalářskou práci. Netušil jsem ale, kolik nervů mě ten dárek bude stát. Had byl odeslán 6. 2. v 9 : 00 ráno z Brandýsa nad Labem jako „spěšnina“. Naivně jsem (po předešlých zkušenostech) očekával, že v Brně bude tak kolem páté odpoledne. Jenže nic, žádné avízo. Šel jsem se tedy zeptat na spěšninovou pokladnu. „No, jo, pane. Teď už jen málo vlaků vozí spěšniny. Zkuste to v šest...“

Zaskočil jsem domů vyvenčit psa a kolem šesté jsem byl opět na pokladně. „Tak teď to nepřijelo. Snad v sedm nebo až v devět.“ Sedl jsem si do blízké hospůdky a čekal jsem. Nic. O půl desáté jsem šel tentokrát na pokladnu kurýrní služby (Spěšninová pokladna zavírá o půl sedmé, její funkci přebírají „kurýři“). Snad prý ve čtvrt na jedenáct nebo až zítra... Po čtvrt na jedenáct jsem se s prázdnou (nepočítám-li frustraci) vracel domů.

Spěšniny

Nebudeme to protahovat: had přijel až druhého dne, tj. 7. 2., o půl třetí odpoledne. Naštěstí to byly ty výjimečně teplé dny, takže všechno dopadlo dobře. Mezitím jsem se ještě dozvěděl, že spěšniny (!) mají lhůtu 48 hodin, takže si nemám nač stěžovat. Nicméně musím přiznat, že někteří ze zaměstnanců ČD se mnou cítili a říkali, že se jim to také nelíbí (navíc vzhledem k tomu, že lidé už spěšniny téměř neposílají – není divu – jim hrozí, že přijdou o práci). K těmto změnám došlo v druhém pololetí minulého roku, proto jsem je nezaznamenal. Proto upozorňuji všechny, kdo důvěru ve „spěšniny“ ještě neztratili, aby se při odesílání zásilky vždy informovali, jak dlouho bude zásilka na cestě. Poněkud výhodnější je poslat zásilku Kurýrní službou – ta má kratší dodací lhůty, ale je dražší (což by, pokud jde o živá zvířata, nemělo hrát roli). Nejlepší variantou však v dané situaci je rozhodně osobní odběr – bez ohledu na čas a peníze. Živí tvorové si to zaslouží...