Ještě stále se můžeme setkat s jevem, kdy řada lidí kočkou opovrhuje. Existují lidé, kteří jakékoli zvíře nepovažují za živou bytost, za rovnocenného partnera, spíše za plevel, který je třeba ničit a nezáleží na tom, jakým způsobem.
Prameny tohoto jednání je třeba hledat ve středověku, ve věku legend a mýtů, neomezené moci církve a inkvizice, jakožto její prodloužené paže. Děs a hrůza z církve a jejich výkladů bytí a nebytí do myslí lidí navždy vryla falešnou domněnku, že kočky jsou nositeli zla, že do jejich těl jsou převtělovány duše čarodějnic. Proč tolik zla a zloby?
Důvodem byla schopnost koček citlivě vnímat a tudíž předvídat katastrofy, jevy, které si lidé v té době neuměli vysvětlit...A tak se obraz čarodějnice s černou kočkou na rameni stává obrazem všeho zla.
Uběhla celá léta, staletí, ale v myslích některých lidí kočka již navždy zůstane jen tvorem hodným opovržení.
Věřte, je to velká škoda. Hledá-li člověk skutečného přítele, který jej bude chápat se všemi klady a zápory, zcela určitě mu jako první přijde na mysl pořídit si psa nebo kočku. Záleží na tom, hledá-li přítele oddaného nebo skutečnou osobnost. A kočka osobností je. Ne nadarmo se říká, že psa si lze koupit pamlskem, kočku nikdy. Kočka je společníkem milým, mazlivým, ale nesmíte ji jen “vlastnit”. Musíte ji brát jako partnera, jako bytost schopnou citů. A tudíž musíte i tolerovat její osobnost.
Věřte - láska a vzájemná tolerance a úcta - se vždy vyplatí.