Plavání, jakož i další vodní procedury, otužuje a upevňuje organismus koně a příznivě působí na jeho nervovou soustavu. Při plavání jsou pohyby v hustém vodním prostředí závislé na udržení hlavy a části trupu nad vodou, přičemž pracují všechny kosterní svaly, zvyšuje se přeměna látková, což působí na dýchání, krevní oběh a jiné systémy. Neobvyklý pohyb, bez opory, ve vodním prostředí nutí koně k silnému vypětí organismu.
Proto režim plavání je nutno sestavit v závislosti na schopnostech koně, na úrovni jeho trénovanosti a rozvinutí pohybového aparátu. Pokud přihlédneme ke specifickým vlastnostem tohoto tréninku, je možno plavání použít jako doplněk k tréninku na závody nebo i jako aktivní odpočinek.
Provedená sledování ukázala, že při plavání se značně zvyšuje rychlost srdeční činnosti a dýchání, v neposlední řadě i krevní oběh ramenního, jednohlavého a trojhlavého svalu, což svědčí o vysokých nárocích na svalstvo ramenní oblasti při plavání koně.
V začátku tréninku plavání zavedeme koně do hloubky 50 - 60 cm a obléváme jej vodou. Mezi tím jej můžeme zavést do hloubky 1 - 1,2 m a necháme jej v ní několik minut postát. Pak můžeme na koně sednout a procházet se s ním několik minut ve vodě. Břeh řeky nebo přehrady musí být mělký a dno písčité. Na druhé den se omezíme opět jen na koupání a procházku ve vodě.
Obvykle za 3 - 4 dny se koně s vodou sžijí, klidně do ní vcházejí, nyní je možno přistoupit k plavání.
Na řece nebo v přehradě se plavání provádí za malou dvouveslovou loďkou se silným a zdatným veslařem. Vedeme koně do vody, přičemž ho koupající drží jednou rukou, druhou sune loďku do vody a skáče do loďky, přičemž na 3 - 4 m popustí provaz. Na koně se obvykle na uzdečku ještě přidá ohlávka s dlouhým provazem. Vodítko uzdečky je upevněno v jednom kroužku udidla a drží se v ruce společně s provazem z ohlávky. Kůň následuje loďku, až se ocitne v hloubce, začíná plavat. Ti, kteří jsou v loďce, musí dávat pozor, aby kůň plaval za loďkou.
Individuální předpoklady koní k plavání jsou různé, a proto musíme být neustále ve střehu. Pokud zvíře začíná tonout, přitáhneme provazy jeho hlavu k loďce a držíme ji nad vodou, loďku točíme ke břehu.
Poprvé s koněm plaveme 150 - 200 m. V pokročilém tréninku můžeme plavat 3 - 4krát na 150 - 200 m s intervalem 10 - 15 minut.
Pokud kůň plave dobře a klidně, můžeme přistoupit k plavání s jezdcem. Při tomto plavání jezdec plave 70 - 80 m od břehu (na koni), pak koně nasměruje k břehu, sklouze z něj do vody a plave spolu s koněm, přičemž se jednou rukou drží za hřívu spolu s otěží. Takového plavání je možno použít ve velkých řekách, jezeru nebo moři. V některých ústavech pro chov koní jsou postaveny speciální bazény pro plavání koní s můstky. Jeden člověk z můstku koně drží za provaz a kůň vedle něj plave, druhý člověk za koněm jej pobízí. Pomocí tyče odvádějí plovoucího koně od můstku. Kromě plavání je dobrá i procházka v hloubce 70 - 80 cm. Vodní procedury, zahrnuté do obecného systému tréninku pomáhají koni udržet si sportovní formu.
Vodní trénink není možno provádět s teplotou vody pod 16 °C a vzduchu pod 18 °C, při silném větru a vlnobití, při nemocích srdečně-cévního a dechového aparátu, kožních nemocích a při přeměně látkové po těžkém a středně těžkém tréninku.