Přípravy na hnízdění

Ptáci nemohou současně snášet vejce a produkovat peří, píše p. Th. Vins, známý německý chovatel výstavních andulek v časopise AZN 6/2002. Často mu chovatelé píší nebo volají: „Kdy a jak převedete své ptáky do hnízdní kondice?“
Odpověď může být jen, ihned po předcházející chovné sezóně. Příliš málo chovatelů rozezná námahu a potřebu, kterou musí chovný pár vynakládat na krmení a výchovu plného hnízda mláďat. Trvalým procesem v těle samice během prvních dnů po vylíhnutí mladých je tvorba sekretu v předžaludku. Tímto sekretem krmí samice do té doby, než je mládě schopno přijímat natrávené a oloupané zrniny z volátka matky. Sekret obsahuje látky bohaté na proteiny, které mládě potřebuje v prvních dnech života. Z toho důvodu je proto nutné dávat také samici po dobu týdnů a měsíců před hnízděním krmivo s obsahem proteinů.

Vápník na skořápky
Na základě své konstrukce je samice schopná vydávat mimořádně vysoký podíl vápna ze své vlastní kostry. Není to určeno jen pro mláďata, ale také na tvorbu skořápek vajec. Má-li samice v hnízdě více mláďat, bude jí vápník brzo chybět. Vzniká zde velké riziko, že vejce budou mít slabé skořápky nebo že u samice může dojít k nesnášivosti. Je proto nutné, aby po skončeném hnízdění byla kondice samce i samice v co nejkratším možném čase posílena.

Síra je důležitá složka
Každoroční přepeřování odebírá ptákům velkou část živin. Peří je z velké části tvořeno sírou obsaženou ve vaječném žloutku. Proto nemohou současně ptáci produkovat peří a vejce. Snese-li pták v jedné hnízdní sezóně mnoho vajec, odejde z jeho těla mnoho síry a tento nedostatek se nutně projeví při následném přepeřování. Páry, které dvakrát hnízdily, by měly být ponechány v klidu. Měly by zůstat co nejdéle ve venkovní voliéře. Časté krmení zeleným je nejlepším dárcem síry a dalších stopových prvků.

Přípravy k hnízdění musí začít brzo
Uvědomme si, že hlavní část krmiv, která samice po skončeném hnízdění konzumuje, bude využívat pro obnovu vlastní konstituce. To je nutné k překonání nároků na pelichání a chladného zimního počasí. Jen tak se může samice dostat pro příští chovnou sezónu do formy. Již několik měsíců před začátkem hnízdní sezóny musíme ptáky zásobovat všemi dosažitelnými prostředky, aby si vytvořili nutný základ. Kvalitní žloutek je zvlášť důležitý. Snášená vejce s nehodnotným žloutkem znamenají uhynulá mláďata před vylíhnutím, protože jsou slabá. Další možnou příčinou hynutí mláďat ve vejci je znečištění skořápky trusem dříve vylíhlých sourozenců. Nečistota brání vnikání vzduchu do vejce. Stává se, že skořápka byla poškozena ostrými drápky, což chovatel nezpozoroval. Těmito otvůrky vnikaly dovnitř vejce nečistoty, bakterie a vlhkost.

Občas se stává, že při kontrole hnízda najdeme na snůšce ležet uhynulou samici a vejce jsou chladná. V takovém případě není nutno příliš spěchat s likvidací snůšky. Pokud byla vejce samičkou zahřívána po dobu 10–12 dnů, je možné, že embrya ještě žijí, neboť již disponují poměrně vysokou tělesnou teplotou. Vejce by se proti měla nejdříve opatrně v ruce zahřát a po provedeném označení by se mohla podložit „chůvě“.