Pes a návštěvy

Některý pes návštěvy miluje, jinému jsou lhostejné, a někteří jsou na všechny návštěvy naladění negativně. Samozřejmě je to dáno zejména konkrétním plemenem, ale také osobností psa, mírou dominance, vychováním a dokonce i častostí návštěv.

Co se týče výchovy psa, s ohledem na přítomnost návštěvy, je rozhodnutí čistě na vás, zda psa budete vychovávat a vést k tomu, aby byl k návštěvám přátelský a zároveň příliš neobtěžoval nebo svého psa zavřete do kotce, do jiné místnosti, či pošlete na místo-do pelíšku, aby s návštěvami do kontaktu nepřišel. Důvodů, proč by měl být k vaši zvané návštěvě kamarádský je snad stejné množství, jako proč by neměl (např. aby byl „lepší“ hlídač, neobtěžování návštěvy, aby neolízl chlebíčky, protože je plemenem, které jednoduše nemá cizí lidi v oblibě a dokonce znám majitele psa, který odnášel od návštěvy psa, aby mu nikdo nešlápl na dlouhou srst).

Jak jsem uvedla výše, u některých plemen přátelskost k návštěvám nejenže nemůžete očekávat, ale není je vhodné ani „lámat“ a nutit být přátelský. Než-li si tedy koupíte to které plemeno, dobře zvažte, jaké chování od něj budete očekávat, jestli jej budete „pro jistotu“ zavírat před každou návštěvou nebo chcete psa, který bude kamarádský, neboť žijete velmi společenským životem.

Ať už máte či budete mít psa jakéhokoliv, vždy sáhněte po řešení nejen vám nejpřijatelnějším, ale také po řešení, které by bylo přijatelné pro vašeho psa. Pravdou je, že většina psů je šťastná, může-li se pohybovat mezi milou společností a společensky žít jako právoplatný člen své rodiny. To však zavazuje jeho majitele přebrat plnou odpovědnost za chování psa a stejně jako malé dítě je nutné jej snad neustále „jedním okem“ sledovat, dle potřeby korigovat a usměrňovat. Zavřete-li psa do kotce nebo do jiné místnosti, odpadne vám jedna starost, ale psovi, který má rád přítomnost lidí „zkazíte den“.

Stejně jako pes i vy by jste měli jasně rozlišovat návštěvu zvanou a nezvanou. Pes, který má plnit i funkci hlídače (což je ve své přirozenosti většina), by měl na každého cizího člověka, který se snaží do domu dostat „bez požehnání“ majitele domu, minimálně upozornit štěkotem.

Chcete-li tedy, aby váš pes byl ve vaši přítomnosti k návštěvám milý, ale zároveň hlídal, od prvního dne, co psíka dovedete domů nedovolte nikomu, (případně až na malé „nejbližší“ výjimky), vejít do zahrady (domu), aniž by jste nešli otevřít branku (dveře). Pes by se měl naučit rozeznávat „svolení ke vstupu“ a přátelskou atmosféru a naopak vniknutí do domu či ohrožování nezvaným hostem. Máte-li jakéhokoliv psa volně se pohybujícího po zahradě či dvoře, doporučuji vám branku uzamykat, a to jak z důvodu návštěv neznalých (nevědí, že máte psa), které bez úvahy do zahrady vstoupí, byť bez zlých úmyslů (a neštěstí je na světě), tak z toho důvodu, že se tím donutíte opravdu k brance pokaždé jít a psa vést ke správným návykům - chování. Chováte-li se přátelsky – pes se má chovat stejně; chováte-li se negativně, či „nedáte návštěvě svolení“, pes se má projevit jako ochránce a hlídač. Samozřejmě, popisované chování nemůžete očekávat a požadovat od plemen, která hlídání nemají vrozené.

Je dobré si předem určit pravidla, (co se návštěv týče), která by měla ve vztahu ke psu důsledně dodržovat celá rodina, aby se pes naučit chovat tak, jak od něj očekáváte (neskákat po návštěvách, nekrást jídlo ze stolu, neštěkat, odejít vždy, kdy si to majitel přeje...). Psa i v tomto ohledu vychovávejte od prvního dne, co jej budete mít doma, neboť štěně je tvárné a ještě nemá zafixováno chování správné ani nesprávné. Právě zlozvyky a nevhodné chování jsou vizitkou majitele a zčásti svědčí o nezvládnutí výchovy psa. Takové chování, které ani nemusí mít např. s agresivitou vůbec nic společného, se koneckonců zpravidla nelíbí jak hostům, tak majiteli.

Pokud chcete, aby váš pes komunikoval s návštěvou, tedy se pohyboval volně v její přítomnosti, vřele doporučuji jej naučit cvik „místo“, kdy pes na vaše požádání odejde do kotce či do svého pelíšku, kde setrvá. Velmi to usnadní nejen výchovu psa, ale také řešení nejrůznějších situací, kdy hrozí nějaký problém, který by vyřešilo to, že by pes nebyl přítomen.

Návštěva může být nejen v rozmanitém počtu, ale také různého věkového složení. Zejména pokud jde o děti, nikdy je nenechte si se psem hrát, komunikovat s ním, či hrát si v jeho blízkosti bez dozoru. Sice přítomné děti by měly vědět, jak se ke psu správně chovat, ale u dětí člověk nikdy neví a navíc, některé dětské hry a lotroviny mohou psa vyvést z klidu. (U dospělých se vhodné chování ke psu předpokládá). I kdyby byl váš pes mírumilovný méďa, dané děti nezná, ony neznají jeho a poměrně snadno může dojít k nějaké kolizi. I přátelské či nechtěné povalení dítěte jakkoliv velkým psem na zem, nemusí být pro dítě libovolného věku zrovna příjemné a může mít za následek nejen pláč. Jedná-li se o velmi malé děti, které však nejsou již v kočárku, je rozumnější psa (třeba až po uvítání) zavřít. Samozřejmě to nemusí být pravidlem. Záleží na situaci, psovi, majiteli a samozřejmě také rodičích dítěte.

Většinou poměrně nepříjemná situace nastává, má-li návštěva s sebou psa. Téměř každý pes se snaží bránit své teritorium usilovněji proti jedincům svého druhu. Vhodnější je psy předem seznámit mimo zahradu či dům, na neutrálním místě. Poté čtyřnohý kamarád bývá pro „domácího psa“ coby návštěva přijatelnější. Jiná situace je, jedná-li se o štěně - ať už o psa návštěvy či domácího. V tomto případě se vychovaný dospělý pes ke štěněti chová za každé situace rozumně. Pokud patříte k těm, kteří jezdí na návštěvy se svým psem (či psy), je rozumné zvážit, jestli je vhodné brát s sebou psa i tam, kde psa mají také. Každopádně je minimálně zdvořilé se předem zeptat, zda můžete přijet i se psem. Společně předem proberte vyřešení problémů, které mohou nastat při kontaktu těchto psů. Zejména pokud se bude jednat o fenu, která hárá nebo o psy, kteří se neznají. Situaci značně komplikuje, jedete-li někam, kde mají psů více než-li jednoho, tedy se již jedná o smečku.