Ve dvou posledních částech jsme se věnovali pomůckám, jež při výcviku koníka používáme. Pomůckou, o které jsme se ještě nezmínili, jsou ostruhy.
Ostruhy rozhodně nejsou mučícím prostředkem, mají-li férovou podobu a jsou-li férově používány. Zajímavá je i historie ostruh. V dobách, kdy lidé měli koně pouze k honění zvěře a k přemísťování, ať už v zápřahu nebo pod sedlem, byly ostruhy celkem zbytečné. Tato pomůcka se vyvinula až v dobách, kdy se koně začali používat pro válečné účely a také pro zápasy s býky, kdy se jezdectví postupně stalo uměním. Boj s nepřítelem vyžadoval nejen dopředný pohyb a couvání, kůň musel být schopen stejně tak pohotově ustupovat stranou a to ve všech chodech! Ostruhy pomáhaly pobídnout k rychlejší a pohotovější reakci, což koně před zbraní nepřítele i před rohy útočícího býka často zachránilo a naopak spousta koní přišla ve válkách a v bojích o život jen kvůli tomu, že nebyli dost pohotoví při ustoupení na pobídku jezdcovy holeně a byli tak zasaženi soupeřovým mečem anebo se střetli s ostrými rohy rozzuřeného býka. Z tohoto hlediska bychom mohli vlastně považovat vynález ostruh za velmi humánní.
Existuje mnoho druhů ostruh (asi tak jako je to u všech pomůcek), máme např. reiningové ostruhy, jiné jsou drezurní ostruhy, také hráči póla používají svoje speciální ostruhy atd. Také, jak už bylo řečeno, velmi záleží na způsobu použití. Máme-li v úmyslu koně pomocí ostruh rozejít nebo zrychlit jeho chod, popřípadě jej ostruhami trestat za něco, co provedl nesprávně, pak si ostruhy raději vůbec neberme a zamysleme se, nebude-li lepší celkově změnit přístup. Pokud ale použijeme ostruhy jako prodloužení holeně a zesílení pobídky, abychom koně sice důsledně, ale jemně a férově dokázali přimět ke správnému provedení cviku, pak jsou ostruhy výhodnou pomůckou a zaručí nám zjednodušení a zrychlení komunikace. Pomocí ostruh máme možnost ještě více zjemnit reakce koně, zvýšit kontrolu nad pohybem a dosáhnout vyšší akce chodů (což je důležité také u provedení všech náročnějších drezurních cviků). Vždy by to ale měla být pobídka férová a koni by měla být dána možnost zareagovat nejprve na pobídku bez ostruhy. Až když neodpoví, bude pobídka zesílena ostruhou. Chceme přeci zjemňovat! Nesmíme také zapomenout na včasné uvolnění tlaku ihned, jakmile kůň správně odpoví uhnutím.
Ještě bych ráda upozornila, že ostruhy patří na nohy pouze zkušenému jezdci, který už má dobře zvládnutý sed. Pokud si nejste jisti, že sedíte rovně a pevně a hlavně s patami od koně, raději s použitím ostruh počkejte a ještě chvíli si cvičte pevný sed třeba i bez sedla. Pokud se totiž vaše noha s ostruhou dostane na koňském boku do polohy, kdy nebudete moci kontrolovat působení ostruhy, protože se v okamžiku nejistoty instinktivně chytíte koně patami, riskujete konflikt. Kůň nejen, že nebude rozumět, co vlastně po něm chcete, ale také se může vyděsit a jít do opozice.
Není vůbec pravda, že ostruhy působí tím ostřeji, čím jsou kolečka ostruh větší. To, co způsobuje tvrdost ostruh (ostrost působení) je vyvíjený tlak na čtverečný centimetr, jež působí na koňském boku. Bolest, kterou kůň pociťuje, závisí na velikosti plochy, jež je přikládána. Logicky, čím menší je tlačící plocha, tím ostřejší je tlak a tím bolestivější je působení ostruhy. A proto i malé kolečko s malým počtem zoubků nebo ostnů může být opravdu ostré, jen z toho důvodu, že působí malinkatou plochou. Naopak velké kolečko s mnoha zuby bude působit jemněji, protože se tlak rozdělí na mnohem větší plochu. Jsou také ostruhy, jež mají kolečko otočné, tím pádem jsou ještě jemnější. Pevné ostruhy totiž působí vždy dost tvrdě. Rovněž záleží na délce krčku (je to jako u páky, čím delší, tím silnější působení).
Porozumět působení ostruh je pro jezdce velmi důležité, protože teprve až si uvědomíme, jak vlastně jednotlivé ostruhy fungují, můžeme si zodpovědně zvolit, které použijeme. A nikdy přitom nesmíme zapomenout na to, že i ostruhy by měly být především férovým komunikačním prostředkem.