„Jak mít koně“ – 25. Část

O čase a délce cvičení jsme se v našich článcích již zmiňovali. Nebude ale na škodu si ještě jednou připomenout pár důležitých faktů.

• Jen tak si sedět koni = pohoda a posílení vztahu

Když budeme věnovat cvičení dostatečné množství času, jež je potřeba ke zvládnutí jednotlivých cviků, buďme si jistí, že tím mnoho času ušetříme! Mnohokrát jsem na seminářích slyšela: „No ano, je to sice dobrý způsob, jak výcvik zvládnout, ale to je na dlouho, na tohle já nemám čas!“ Pak jsem ty stejné lidi viděla, jak se denně zbytečně trápí s nevychovaným koněm plným disrespektu, který sice výborně skákal, ale mnohdy jej nemohli ani v klidu čistit a sedlat, nemluvě například o naložení do přepravníku. Záměrně se vyhýbali konfrontacím a krizovým situacím, protože se báli, co jejich kůň vymyslí nového, aby znovu a znovu dokazoval, že on je šéfem svého jezdce. Na tohle jim ovšem času líto nebylo. Víme, že když chce člověk v něčem vyniknout a být dobrý, zabere to čas. Stejně jako zabere určitý čas, domluvit se se svým koněm na tom, že jste kamarádi, a on se vás nemusí bát, ale musí vás bezpodmínečně respektovat!

Ohledně ježdění lze konstatovat, že podle knihy se ještě nikdo pořádně jezdit nenaučil, podobně jako je to s řízením auta. Je jasné, že čím více času strávíte v sedle, tím lepší máte předpoklad, že se jednou stanete zkušeným jezdcem. Také to ale záleží na tom, jak tento čas strávený na svém koni vyplníte. Často se lidé ptají, jak dlouho mají ten který cvik provádět, aby kůň nebyl unavený nebo znechucený. Známý koňák Pat Parelli na to trefně odpovídá: „Jsou tři věci, které určitě nemůžete přehnat:

• Ohýbání koně v krku je jedním z nejlepších cviků k získání větší kontroly.

1. Jen tak sedět na koni.

2. Ohýbat koně v krku.

3. Jezdit s koněm ven na vyjížďky.“

• Vyjížďky do přírody jsou výborným využitím času pro koně i jezdce.

Nemusíte vyplnit všechen čas strávený s koněm prací. Stačí pouze se svým koněm být. Je jedno, jestli na něm sedíte nebo jen stojíte vedle něj. Koně, jak už bylo řečeno na začátko našeho cyklu, jsou sociální tvorové, jsou celý den rádi pohromadě a pozorně vás vnímají, když jste s nimi. Často slýchávám: „Dnes trénink nezvládnu, mám jen půl hodiny, tak jej radši nechám na pokoji a vůbec do stáje nepůjdu.“ To je ale velký omyl!!! I tato půlhodina strávená společným mazlením nebo pastvou, zatímco si na svého koně bez sedla sednete, má velký přínos pro váš vzájemný vztah! Není vždy potřeba ve spěchu sedlat, pak být u ježdění nervózní, bleskově odsedlávat nevykrokovaného a ještě zpoceného koně a rychle ze stáje prchat dál. Stačí jen tento čas strávit pohromadě.

Můžete také třeba koně, jen bez sedla, chvíli ohýbat v krku na ohlávce. Tento cvik opravdu není možné přehnat. Je bezkonkurenčně nejlepší pro získání větší kontroly a ohebnosti a sama jsem se s ním setkala snad ve všech jezdeckých odvětvích. Můžete koně třeba chvíli v ohnutí držet a u toho jej mazlit na nose nebo na čele.

• Lonžování přes překážky je vhodnou náplní krátkého tréninku.

A vyjížďky? Kdo by rád nejezdil s koněm ven? Všichni se těšíme, až vyrazíme do voňavé přírody a budeme si se svým milým čtyřnožcem připadat jako jeden bezvadně fungující organismus. Venku se dá zažít spousta věcí, které posilují odvahu a sebevědomí koně. Přitom se vám kůň naučí více věřit a respektovat vás. Mimo stáj jste přeci odkázaní jeden na druhého a také na to, jak dobře spolu umíte komunikovat. Jen pozor na přetížení koně, co se týče zvolené délky trasy a cestovní rychlosti. Zvažte pečlivě, jak je na tom váš kůň fyzicky a zátěž pomalu zvyšujte. Pokud začnete jezdit často a vydatně, zkontrolujte, zda odpovídá denní krmná dávka takovému výdeji energie. Často jsem zažila závodní jezdce, kteří se svými koňmi pouze a jenom trénovali na jízdárně. Takoví koně znali jen box a jízdárnu, pak přepravník a soutěžní kolbiště. Mimo sezónu byli vypouštěni do výběhu. Musím říci, že se to většinou projevilo na jejich povaze. Rozrušila je jakákoliv změna zažitého pořádku, v mnoha případech pak venku selhali pro neustálé lekání se všech pro ně neobvyklých věcí a také měli problémy s chůzí členitým terénem. Byli prostě zvyklí na rovnou jízdárnu a v lese si s nohama moc poradit nedokázali. Myslím si, že absencí vyjížděk je jezdec i kůň ochuzen nejen o velmi cenné zkušenosti, ale i o společnou radost a důvěru. Proto ráda souhlasím Patem Parellim a s jeho „Konceptem 80/20“. Říká, že pokud bude jezdec z 80 % provádět s koněm výše uvedené 3 věci, jež se nedají přehnat a pouze zbylých 20 % věnovat soutěžnímu tréninku, dosáhne o mnoho lepších výsledků!!! Když chcete jezdit třeba reining, rychlostky, skákat nebo dělat drezuru, jezděte a trénujte, ale jenom v těch zbylých 20 %-tech času. Koncept 80/20 je totiž cestou, jak koně i při vysoké výkonnosti udržet mentálně čerstvé a vždy ochotné k práci. Kůň se dá srovnat s dítětem, jeho schopnost koncentrace je také velmi krátká. Z tohoto důvodu bychom měli výcvikové úlohy neustále obměňovat. Jedním tématem se zabývejte 5, 10 nebo nanejvýš něco kolem 20-ti minut. Pak vymyslete jinou aktivitu.

• Rozhodně to neberte jako návod, ale nedostatek času v mateřství za předpokladu bezpečně zvládnutého koně může vést až takovýmto extrémům. (Kůň je třináctiletý a již více, než 8 let je v procesu přirozeného výcviku. Jeho majitelkou jsem od jeho hříběcího věku, proto taková důvěra.)

Máte-li na koně málo času, snažte se strávit tento společný čas hodnotně. Máte-li třeba jen 10 minut, lonžujte jej přirozeně, třeba i přes překážky, je to lepší, než nic. Jak už jsme si řekli, je dobré, když kůň cítí vaši přítomnost. Pokud nemáte možnost trávit ve stáji více času, zkuste jít, alespoň občas, koně chvíli popást nebo vydržte ve stáji až do krmení a sami jej nakrmte.

Budete se divit, jaké pokroky jsou možné, když společný čas, třebas i krátký, dobře využijete.