Tragédie v rákosí

Po dlouhá léta jsem se věnoval ornitologii, především ochraně a kroužkování našeho ptactva, ve spolupráci s mým spolužákem a přítelem Zdeňkem Procházkou z Náchoda. Vyráběli jsme a v okolí našeho města rozvěšovali na 500 hnízdních budek. V zimních měsících jsme se starali o krmení v několika krmítkách vlastní výroby.

V průběhu jednoho roku jsme okroužkovali asi 1200 ptáků. V letech 1942 až 1945, kdy jsem byl zaměstnán v Praze, jsem při výrobě kroužků pomáhal panu ing. O. Kadlecovi, vedoucímu kroužkovací stanice České společnosti ornitologické.

Mnoho času a práce jsme věnovali kroužkování racků chechtavých. Několikrát za sezónu (konec května – začátek července) jsme zajížděli na různé rybníky Pardubicka, našeho okolí i Náchodska a také na rybník Žehuň u Chlumce nad Cidlinou. Tento rybník měl rozlohu 120 ha a je vzdálen asi 70 km od mého bydliště. Zde se v rozlehlých rákosových porostech nachází početná kolonie racků chechtavých, čítající několik stovek párů. Ve vhodný okamžik bylo poměrně snadné okroužkovat za jeden den několik stovek racků. To vyžadovalo procházet od rána do odpoledne až po pás ve vodě od jedné racčí kolonie ke druhé, od hnízda k hnízdu, což rozhodně nebylo snadné. Odměnou nám nebyl jen počet okroužkovaných racků, ale také pohledy na překrásnou požehnanou jarní přírodu.

• Žehuň, rybník u Chlumce nad Cidlinou – červen 1946

V hnízdech mnoha druhů vodních ptáků byla vejce i mláďata, např. bukáčků malých, lžičáků pestrých, pochopů rákosních, poláků velkých a malých, potápek černokrkých, lysek černých, čírek obecných atd. atd. Také jsme viděli mnoho dalších ptačích druhů, jako jsou konipasi luční, strnadi zahradní, strnadi obecní, skřivani polní, rákosní aj.

Při návštěvě žehuňského rybníka začátkem června 1946 jsme objevili něco méně obvyklého. V porostu rákosu se do silných stvolů zaklínil dospělý racek chechtavý, uvázl zde a zahynul. Jak k tomu asi došlo? Pták proletoval porostem, sestupoval stále níže a směřoval ke svému hnízdu, které bylo asi jeden metr vzdálené od místa tragédie. Pták uvázl hlavou ve vidlici rákosového stvolu, sjel dolů a udusil se. Pro jeho konec rozhodlo, že v onom místě nebylo nic, čeho by se zachytil.

Myslím, že vylíčený případ je určitě ojedinělý. Proto jsem nález vyfotografoval, snímek přikládám pro lepší představu čtenářům Fauny.