Holoubek diamantový

Mezi chovateli cizokrajného ptactva je stále dost zájemců o chov diamantových holoubků. Tento druh holoubků, snad nejmenší a nejmilejší z druhů, které se u nás chovají, si zaslouží tu pozornost, jež je mu projevována. Už vzhledem k jeho odolnosti a nenáročnému chování ve větší kleci nebo voliéře se jej daří rozmnožit.

Základní barvy dospělých holoubků diamantových.
Hlava hnědošedá, hrdlo a hruď břidlicově šedá, vrch křídel posázen drobnými bílými skvrnkami, spodina křídel načervenalá, duhovky jasně červené, zobák tmavohnědý, nohy narudlé. Sameček má jasnější šeď hrudi a hrdla, jasnější a širší duhovku a menší skvrny na křídlech.

foto: Vlastimil Kytnar

Jeho charakteristika.
Stálé vrkání, hluboké úklony a roztahování ocásku. U nevyspělých ptáků se těžko poznává pohlaví.
Získáme-li holoubky, ať již mladé nebo starší, nebývá vždy zcela jisté, že jsme si opatřili pár. Domnívám se, že opatří-li si chovatel holoubky, je nejspokojenější, uvidí-li samečka, jak hlubokými poklonami a houkáním se dvoří samičce - nebo dokonce, jak samičku krmí. Tím máme jistotu, že jsme získali zaručený pár. Chování samečka vůči samičce je velmi pozorné. Sameček přeletuje stále za samičkou nebo jí nad zemí nadbíhá, častuje ji poklonami a neúnavně jí přitom houká. Jeho houkání je zcela příjemné a roztažený vějíř ocasních černobílých per působí velmi líbivě. Samička zlákána poklonami samečka a patřičně ujištěna jeho oddaností se nechá pářit. Než sameček samičku opáří, obvykle ji několikrát přeskočí z jedné strany na druhou. Zcela krátce po opáření započnou manželské starosti holoubků.
Sameček vyhledá byt v podobě mělkého košíčku nebo půlky kokosového ořechu, prostornou, úměrně k jeho tělu velkou budku apod., kterou jim předem připravíme do voliéry. Ztratí-li na chvíli zájem o družku a věnuje se úpravě hnízda, přivolává ji potom zase houkáním. Úpravě hnízda věnují holoubci malou pozornost. Bývá jen chudě vystláno trávou nebo slabými větévkami.
Netrvá dlouho a v hnízdě se objeví bílé vajíčko, velikostí asi jako vajíčko andulky a o den později druhé. Další starosti o hnízdo převezme samička, která také převážně sedí. Sameček ji vystřídá, jen když se samička jde nakrmit.
Za dvanáct dnů od nasednutí na vajíčka projeví sameček o samičku větší starost a chce sedět s ní a ona mu v tom vůbec nebrání. Snad se domnívá, že její teplo by nestačilo k tomu, aby se třináctý den z vajíčka vylíhlo roztomilé potomstvo. Potom již není třeba, aby sameček vypomáhal v sedění. Odstraňuje z hnízda skořápky a hledá různé krmení, které by dal samičce.
Sameček i samička v době, kdy krmí mladé, ponejvíce berou naklíčené zrní, jako proso, mohár, lesknici. Zelené krmivo mají rádi a též s ním mladé krmí.
Mladí holoubci velmi rychle rostou a desátý až dvanáctý den opouští hnízdo. Staří je ještě nějaký den krmí, ale ne dlouho, neboť se chystají znovu zahnízdit.
O diamantových holoubcích se tvrdí, že ponejvíce v době, kdy mláďata opouštějí hnízdo, staří, kteří se chystají znovu zahnízdit, své potomstvo uklovají nebo prý je také předčasně přestanou krmit. Sám jsem však nic takového nepozoroval. Při sezení jsem je mohl kontrolovat a mé rušení jim nevadilo. Netvrdím však, že v každém případě by vše šlo tak hladce, jak to popisuji.
Někdy můžeme od páru holoubků čekat odchov i rok, ale marně. Právě tak, jako můžeme od jiného páru získat i více mladých. I zde platí správný výběr chovných párů.
Diamantový holoubek miluje slunce, kterému se vystavuje mimo krátkých přestávek, jež potřebuje k nasycení. Velmi rád také sedává přitisknut k zemi nebo trávě. Přiblížíme-li se k němu v takovém stavu – připraví se k letu mírně nakloněn na bok, s křídlem trochu odtaženým od těla. Potom prudce vzlétne. Je výborným letounem, na zemi se velmi rychle pohybuje. Více párů pohromadě se v době hnízdění nesnáší. Jinak diamantový holoubek může obývat voliéru, či větší klec společně s drobnými exoty, kterých si vůbec nevšímá a ani je neruší v hnízdění.
Jsou to velmi vděční exoti, kteří by neměli v žádné voliéře chybět. Přeji těmto krásným holoubkům stále více přátel a úspěšných chovatelů – tak, jak si opravdu zasluhují.