Když štěně kouše pelíšek…

Koupíte-li štěně, které má s vámi sdílet byt či dům, je téměř samozřejmostí, že k základní výbavě (obojek, vodítko a alespoň jedna miska), koupíte také pelíšek. Místečko, kde očekáváte, že se vašemu štěněti bude sladce spát.

Na výběr je hned několik typů, druhů materiálu a samozřejmě velikostí. Než se necháte zlákat líbivým exteriérem, zapřemýšlejte mimo jiné i nad praktičností. Je totiž více než pravděpodobné, že štěně svými ostrými zoubky vyzkouší i bytelnost svého pelíšku.

Ano. Štěňata se kousáním předmětů baví a zahánějí dlouhou chvíli, „komunikují zoubky namísto rukou“, ale také, protože na mléčný chrup zespodu tlačí nové zuby (tzv. trvalé), mladí psi se instinktivně snaží výměnu zoubků urychlit. Neušetří ani krásný, nový pelíšek. Je tedy nasnadě, že je nejvhodnější pro štěně koupit pelíšek levný, z rozumného materiálu a jakmile mladého psíka přejde destruktivní chování, můžete koupit takový pelíšek, jaký se vám bude líbit. Ve velikosti hodné jeho velikosti v dospělosti a o jakém budete přesvědčeni, že je pro vašeho pejska ten nejlepší.

A z jakého materiálu by měl být ideální pelíšek pro vaše štěně? Nejlepším materiál se jeví tvrdé dřevo či plast. Ty štěňata bezesporu svými zoubky také „označkují“, protože to „zkrátka dělají“, ale minimalizujete výběrem správného materiálu zranění zejména v dutině ústní. Zčásti by se dal doporučit i pelíšek látkový (např. s molitanovou výplní). I ten se však může stát zčásti nebezpečný, jakmile štěně látkový povrch rozkouše. A co takhle „hromádka starých ručníků“? I ta by mohla coby provizorní pelíšek postačit ...

Co však rozhodně nelze doporučit, tak líbivé proutěné košíky a boudičky. Ty jsou pro štěně tím největším nebezpečím. Avšak pro dospělého psa – proč ne. Nejde jen o to, že štěňata a mladé psy nadmíru láká je kousat, ale hlavně, hrozí velmi snadno poranění, někdy s tragickými následky.

Rozhodně štěně vždy, když jej u kousání pelíšku přistihnete okřikněte a trvejte na tom, aby ihned přestalo. Některá plemena sice mají větší dispozice k ničení věcí. Temperamentní psi, či psi s nedostatečnou výplní volných chvil se do ničení (nejen) pelíšku s chutí pustí znova a znova, ale buďte trpěliví a důslední. Důslednými zákazy a rozptylováním vhodnějšími předměty ke kousání, můžete zčásti toto nevhodné chování omezit na únosnou míru.

Kousání pelíšku i dalších předmětů odeznívá zpravidla po kompletní výměně chrupu, nebo příchodem dospělosti. Může to být v půlroce, nebo až v roce a půl věku. Samozřejmě, opomenu-li „devastátory“, které to přechází podstatně později.

K odlákání od nežádoucí činnosti či jako náhradu kousání pelíšku, nabídněte psovi různé hračky. Hračky a žvýkací kosti obměňujte (nemusí být nové, stačí je rozdělit na 3 skupinky a po pár dnech vyměnit hračky jedné skupiny za hračky skupiny druhé atd.). Nebo tyto předměty psovi předkládejte pouze tehdy, kdy se mu nemůžete věnovat. Výborný ke hraní i kousání je provázkový uzel nebo nějaké „domácí výrobky“ z ponožek a hadrů zamotaných v míč, dále pak nejrůznější žvýkací kosti, sušené uši atd..