Seveřani z Aljašky a Sibiře v Evropě – ano či ne?

Název mého článku neskrývá žádná dobrodružství ani zajímavosti konkrétních severských psů. Nepadnou zde ani jména „populárních“ jedinců. Jedná se pouze (?) o úvahu, zda byla či nebyla správná volba při dovozu těchto nádherných psů.

• Sibiřský hasky Manittou – také on je jedním z mnoha neuváženě „namnožených medvídků s plyšovou srstí a s modrýma očima“. Čtvrt roku smutně vyhlíží skrze mříže kotce a sní svoje „severské sny“...

Těmto „divochům“ jsme vzali to nejcennější, co měli. Dobrodružný život v krásné drsné divočině. Co jsme jim za to nabídli? Nepohodlné klece, život ve velkoměstech plných hluku, zápachu a kvapu, účast na méně či více prestižních výstavách a výběr vhodných partnerů pro chov, takže z primitivních (rozuměj původních, nešlechtěných a od přírody inteligentních) seveřanů člověk udělal chovný materiál k produkci štěňat a nebo i moderní doplněk – image.

• Smutný pohled – temperamentní seveřan za mřížemi.

A co jejich původ? Ten zůstává tam, daleko na Aljašce. Jen malé procento seveřanů žije svůj snad vysněný život v harmonické smečce v našich podmínkách. Přiznejte si vy, chovatelé, majitelé či držitelé vašich malamutů a haskounů, čeho všeho jste ochotni se vzdát a co všechno jste ochotni udělat pro svého seveřana? A proto prosím vás všechny: brzděte v odchovech, neprodukujte štěňata v takovém množství, když není zájem. Vy nevidíte ty smutné severské pohledy za mřížemi psích útulku, jak zde krásní cizinci strádají?. Jistě i jim koluje v žilách krev předků vašich psů a to právě díky nezodpovědnosti při množení štěňat.

• Sibiřský hasky fena Enjee – nalezená, nechtěná. Je krásná a hodná, přesto o ni není zájem...

Kdyby jistá osoba nepřivezla seveřana do Evropy a následně i do tehdejší ČSSR, neměla bych své dva malamuty Daisy a Wina, o tomto svéhlavém plemeni bych možná jen četla a sledovala dokumenty z Aljašky. Dnes vím, nebo si jen myslím, že kdybych chtěla „výti s malamuty“, bylo by to právě tam v té úchvatné divočině, někde ve srubu u jezera, na Aljašce. Je to možná naivní touha, ale tam by jim bylo jistě dobře.

• Sibiřský hasky Saskatchewan (černobílý) a Cherokee (šedobílý) – oba byli nalezeni v lednu 2001 v Krkonoších v Adršpachu, byli označeni barvou ze závodů... Přesto nikomu dodnes nescházejí a v útulku již rok a půl čekají na nové pány...

Najdou se rozumní a hodní lidé, kteří je budou milovat a poskytnou jim vše, po čem srdce seveřana touží?? Útulek pro opuštěné psy LOZ ČR, Nad Zámkem 5, 674 01 Třebíč, tel.: +420 777 804 243.