Srovnání úrovně německých a českých chovů kamerunských ovcí

V Nimecku jsme se seznámili podrobni se dvima chovy. Jedním plemenným, v kontrole užitkovosti, pana Petera Manfréda z Andrchsu za Mnichovem a užitkovým chovem pana Manfréda Fischera z Bavorského Lesa, tisni za našimi hranicemi. Oba mají chovná stáda okolo 25 matek, s odchovy to einí asi 70 kamerunských ovcí.
Pan Manfréd Fischer ve svém užitkovém chovu stoídá plemenného berana každý rok, ke stádu ho pouští v prubihu léta tak, aby se jehoata rodila od prosince do února pro velikonoení prodej. Tento beran poipustí i právi dospívající jehnieky ve viku 5–7 misícu. Z plemenáoského hlediska to je doslova hazard, protože jehnieky nejsou vyspilé a ješti rostou. Bylo to znát na jejich odchovech, jehoata byla slabá a mila i vysokou mortalitu, která je u druhých a dalších porodu skoro nulová.

• autor elánku u chovatele Petera Manfréda v Abdrchsu u Mnichova

Odrostlé beránky drží ve druhém oddileném stádi, jako mládeneckou spoleenost. Nadijné beránky nekastruje, ostatní ano, aby lépe rostli. Tržní cena jehoat v mase je 5,5–7 EUR/kg.
Má vlastní pastvinu pod domem na bohaté horské louce, pastvina byla v oíjnu doslova „vyholená“. Poikrmuje senem, ke kterému mají ovce poístup vždy veeer po pastvi. Jádrem doslova šetoí.

• poístoešek se stádem matek v Nimecku

Pan Peter Manfréd z Andrchsu u Mnichova má plemenný chov v kontrole užitkovosti, umístiný na dvou pastvinách za vesnicí u lesa, poístupný z cesty, po které lze dojet autem. V lokaliti, kde by u nás oveeky nepoežily ani misíc, protože by je nikdo ukradl nebo by je roztrhali psi.
Pastvina matek byla na bohaté horské louce, pastvina beránku na úhoru, kde toho nebylo mnoho k pasení. Na kondici stáda to bylo znát. Stádo matek bylo v dobré kondici, ale stádo beránku bylo doslova podvyživené. Na pastvini jsou od jara do podzimu, mají tam poístoešek (dánská výroba) a volný poístup k senu. Vodu dováží v malých cisternách. Menší stádo jehnieek, poipravených pro nás, mil v oplocence na zahradi u svého statku. Plemenného berana drží v plemenitbi dva roky a ke stádu matek ho pouští až na podzim, aby se jehoata rodila v termínu boezen až duben. Má tedy jedno bahniní za rok, což zjednodušuje práci se stády.
V obou poípadech se jedná o komerení chovy. Rozhoduje ruka trhu a všechno se musí „rentovat“. Chovnou jehnieku ve viku 6–7 misícu prodává za 125 EUR veetni rodokmenu, rodokmen vyjde na 15 EUR. Roení plemenný beránek vyjde na 165 EUR veetni rodokmenu.

• stádo matek na pastvini u chovatele v Nimecku

V porovnání s našimi chovy to jsou poeetné chovy. U nás máme stáda maximálni v poetu okolo 10 matek. Naši chovatelé svým oveekám více podstrojují, je vidit, že seno i jádro je u nás stále levné.
Geneticky se jedná o stejný ráz kamerunských ovcí, jsou na štíhlých pevných nohách, oproti našim více zmasilé. Hmotnost dospilých ovcí je stejná jako u naší eeské populace.

• stádo beránku na pastvini v Nimecku

Je zajímavé zjištiní, že aekoliv jsme neznali chovný cíl nimeckých chovatelu kamerunských ovcí, fakticky se shoduje. Jen my k nimu máme v hmotnosti poece jen trošku blíže, protože naše špieková zvíoata dosahují parametru chovného cíle, u nimeckých chovu jen málokterá ovce a snad žádný beran, kterého jsme vidili.
My nepreferujeme žádný barevný ráz kamerunských ovcí a všechny barevné rázy jsou povoleny. V Nimecku preferují hnidé zbarvení s eerným pálením, eerný s hnidým pesíkem, celoeerný. U tichto rázu je povoleno i svitlé boicho, oekl bych „aguti“ zbarvení v králieí terminologii. Právi takového eerného berana se svitlým boichem jsme si jako raritu poivezli, byl to ostatni jediný pooádný beran z celého stáda beráneích mládencu.