Mohutný pes se silnou kostrou a fantastickým osvalením. Jeho impozantní hlava a kompaktnost celého těla zaujme každého na první pohled. Když k tomu př...
„Vlkodavi“, kteří chránili na území střední Asie stáda ovcí i stáda jiných domácích zvířat od útoků dravců a zlodějů dobytka, figurují v mnohé literatuře. Ve své podobě, síle a využitelnosti nemají tito psi asijského původu ve světové kynologii obdobu. Je to jedno z nejstarších a nejzajímavějších plemen, získané cestou primitivního, ale velmi tvrdého dlouhého výběru jedinců. Tito psi, stejně jako všichni mastifové pochází především ze středověkých mastifů Tibetu a jsou jejich nejbližšími potomky. Přinášejí do našich dnů podobu svých předků téměř beze změn. Samozřejmě, že jistým formováním prošli, ale zemědělci tehdy neusilovali o vyšlechtění navenek nápadného, graciózního psa. Hlavním kritériem pro ně byla odvaha, síla a dovednost v boji, způsobilost psa postavit se četným dravcům. Ale do jisté míry byl výběr psů přece jen ovlivňován exteriérem, neboť v boji s dravci mohl uspět pouze ten pes, který k tomu měl přizpůsobenou anatomii. Také dlouhé přechody, kočovné cesty a sezónní přehánění dobytka mohli přežít jen ti nejlepší.
SAO se vyznačuje úctyhodnými rozměry, mohutnou kostrou, velmi rozvinutým svalstvem, harmonickou a racionální vyvážeností, uvědoměním si své síly, nekonečnou odvahou a nezávislostí. Vládne ostrým umem a vražedným instinktem pro ochranu svého teritoria. Ve vnějším vzhledu i charakteru asiata je vše podřízeno jedinému cíli – zasáhnout proti komukoli, kdo se dotkne objektu jeho ochrany. Tak například sklady z kůže (tzv. lalok) na krku, jsou ochranou hrdla před zuby a drápy protivníka. Elastická kůže uvolněná od svalu umožňuje také velkou obratnost v boji. Povaha dospělého SAO je vyrovnaná. V normálním stavu je velmi klidný a na první dojem lenivý a neohrabaný. Avšak v okamžiku nezbytnosti útoku na protivníka asiat okamžitě koncentruje myšlení i sílu, poté následuje ostrý start kupředu a pevný hmat mohutnými čelistmi, které jsou posázeny silnými velkými zuby. Pro jakéhokoliv protivníka, ať už jde o člověka nebo silného dravce, je velmi těžké uspět v boji proti takovému bojovníkovi.
V soukromé bezpečnostní službě KOBRA TOP SECURITE, působící při ochraně majetku a osob od roku 1992, využívali různá známá služební plemena psů. Po dvou letech dospěli k závěru, že ani jedno nenaplňuje jejich představu strážních psů: Středně velký až veliký, maximálně odolný proti povětrnostním vlivům, bystrý, rychlý, neúnavný, bojovný, neúplatný, samostatně pracující a dostatečně ovladatelný, s minimální spotřebou krmiva.
Po důkladném zvážení padlo rozhodnutí vyzkoušet středoasijského pasteveckého psa – SAO. Je nutné podotknout, že to byla velká neznámá a v první řadě šlo především o to, pochopit celkové chování tohoto hrdého, neúplatného psa, který patří mezi nejstarší plemena. Po dvouletém zkušebním období, kdy několik jedinců SAO z různých linií působilo v pořádkové a strážní službě na různých úrovních a zátěžích, bylo rozhodnuto – klady zdaleka převažovaly zápory. „Dokonce i to, z čeho jsme měli největší obavy, se neuskutečnilo – není to pes jednoho pána, při správném vedení s ním může pracovat více osob,“ vypráví dlouholetý chovatel nejen středoasijských pasteveckých psů pan Hurhot.
Příklad zátěžové zkoušky: Po 47 hodinách ve službě, při střídání dvou psovodů, fena pastevního typu prověřila neskutečně rychlým způsobem objekt v délce 850 metrů. To vše při pouštění páry do venkovního vedení topení, kdy docházelo ke klasickým zvukovým efektům.
Středoasijský pastevecký pes má všechny vlastnosti, nutné pro špičkového strážního psa. Pro osoby, které naruší jím střežený prostor, je nepřekonatelným soupeřem. Baví ho totiž život, každou jednotlivou situaci dokáže bleskově vyhodnotit a útok vede na nejzranitelnější místo vetřelce. Dospělý jedinec útočí v absolutní tichosti zepředu, z boku nebo zezadu, pouze těsně před zákusem se ozve hluboké zavrčení připomínající zlostné mručení medvěda.
„Středoasijský pastevecký pes se necvičí, ale vychovává. Kynologové, kteří pracují se psy, přesně vědí, o čem je řeč. Výcvikem se totiž u tohoto plemene potlačují jeho vlastnosti. Díky dobře vedené výchově dnes nemáme problémy se psovody, protože průměrně inteligentní člověk, s kladným vztahem ke zvířatům, ho po předběžném zaškolení dokáže zvládnout bez nejmenších potíží.
Středoasijský pastevecký pes dokáže velice dobře pracovat i s nasazeným ochranným náhubkem. Příklad? Zadržení narušitele objektu, který přelezl plot a na výzvu k zastavení reagoval útěkem. Psovod použil k zadržení na vzdálenost 270 metrů psa o váze 85 kg s nasazeným ochranným náhubkem. Stodvacetikilového narušitele pes zpacifikoval v naprosté tichosti vlastní vahou těla, lehl si na něj a do příchodu psovoda mu nedovolil jakoukoliv možnost pohybu.
Na své okolí působí mnohdy středoasijský pastevecký pes jako velice apatický společník, který při své váze a velikosti není schopen okamžité reakce. Opak je však pravdou. Jeho útok bývá tak rychlý, že je téměř nepostřehnutelný. Lze jej bez nadsázky přirovnat k nášlapné mině.
Nevýhodou plemene je, že dospívá poměrně pozdě, ve třech až čtyřech letech. V tomto věku pes zesiluje v hrudi, zvětšuje se objem lebky i mordy, hřbet a záď se více osvalují, tlustá kůže se stává hrubší a odolnější proti zubům dravců, vytváří se výrazné sklady na šíji a zátylku. Ale především dozrává psychicky. Aby mohli někteří kynologové používat psy dříve – již v jednom roce stáří, snaží se u těchto zvířat uměle rozvíjet zlobu. Takové jednání je absolutně špatné, škodící plemenu, neboť z těchto psů se stanou nevypočitatelní jedinci, nebezpeční pro své okolí. Všichni středoasijští pastevečtí psi v sobě mají zakódovanou potřebu chránit svěřený majetek. Dokáží jej chránit důsledně a tvrdě bez toho, aby u nich byla uměle vytvořena zloba. Je vhodné, aby byl jejich kotec umístěn přímo ve střeženém objektu. Nejlepších výsledků při střežení rozsáhlých objektů (letiště, podnikové areály, …) dosáhneme, pokud tam psy umístíme smečkově, nejméně dva kusy. Psi ve smečce ctí hierarchii a týmová souhra je pro ně samozřejmostí, stejně jako samostatná práce bez psovoda.
Naši psovodi pracují se středoasijskými pasteveckými psy již sedm let. Zkušenosti za toto období říkají, že jsme vybrali správně. V současné době máme 70 psů. Svou velikostí a vzhledem působí v první řadě psychologicky a tím předchází mnoha problémovým situacím. Jejich nenáročnost, kdy nepotřebují i při vysokém mrazu boudu (stačí pouze závětří), minimální spotřeba krmiva, plně dostačující základní veterinární ošetření, věrnost střeženému objektu z nich činí v dnešní náročné době ideální strážné psy.
Co říci o asiatech závěrem? Snad jen tolik, že kromě skvělého ochránce v něm každý majitel i jeho rodina najde láskyplného přítele, který je také k dětem velmi tolerantní. Není to však hračka!!! SAO vyžaduje především při „štěněcí“ výchově pevnou ruku a důslednost, aby z něho vyrostl vyrovnaný pes s nekonfliktní povahou. Spokojené soužití se zástupcem tohoto bezpochyby jedinečného plemene si zajistíte především získáním si jeho důvěry a respektu, nikoliv ranami holí.