Tato žába patří do čeledi kuňkovití – – Discoglossidae. Tento druh je u nás znám také pod názvem „Kuňka východní“.
Je velmi podobná zástupcům rodu, kteří žijí u nás. Obývá teplé potoky a mělčiny na jihu Dálného východu, Číny a Koreje. Dorůstá délky 6 cm, v zajetí okolo 4–5 cm. Kuňky mají bradavičnatou pokožku, která je na hřbetní straně zelená, až hnědá s černými skvrnami. Spodní strana je červená, s černými skvrnami. Po několika generacích odchovu v zajetí, však dochází k vyblednutí červené barvy na břišní straně a bývá spíše do žluta nebo oranžova. K mírnému vyblednutí většinou v zajetí dochází i přes snahu o aplikaci potravy s beta karotenem, které zbarvení podporuje (podávání hmyzu krmeného mrkví), vitamínové přípravky.
Pravděpodobně tři samičky a dva samce chovám v akvateráriu o rozměrech 36×40×36 cm (vך×h). Vybavení tvoří v současné době několik vápencových kamenů, větev korkového dubu, mělká napáječka na čistou vodu a miska na živý krmný hmyz. Kameny a větev jsou vloženy do vody. Výška vodního sloupce se pohybuje mezi 10–12 cm, teplota pokojová kolem 23 °C. Vzhledem k jedovatosti kožního sekretu tohoto druhu měním vodu v nádrži každý měsíc a to ze dvou třetin, čistou, odstátou vodou. Žáby jsou totiž citlivé i ke svému vlastnímu toxinu, proto je problematický chov s jiným druhem obojživelníků. Při manipulaci s tímto druhem je nutné, kvůli mírné toxicitě, dodržovat základní hygienická pravidla.
Tento druh je velmi žravý. Krmím převážně malými larvami potemníka moučného a cvrčkem domácím. Veškerý živý krmný hmyz sypu vitaminovými přípravky, jako jsou Roboran H, Vitamix rep, tekutý multivitamín Turtle vit, nebo přípravek Reptivite od firmy Zoomed. Dále na hmyz sypu drcenou sépiovou kost. Dospělí jedinci přijímají živou potravu bez problémů z pinzety.
Těchto 5 exemplářů jsem zakoupil v prosinci 2003 na Brumlovce od chovatele z Chrudimi ve stáří asi 9 měsíců. Byli již po zimování, ovšem ideální stav na zimování je prosinec až leden, případně únor, při teplotě kolem 5–6 °C ve vlhkém rašeliníku. Pohlavně tento druh dospívá ve druhém roce života, což se mi také potvrdilo. Na konci dubna začínaly žabky pohlavně dospívat. Typické kuňkání je dobře slyšitelné hlavně v noci. Samci se pokoušejí se samicemi pářit. V průběhu května je „kuňkání“ slyšitelné v klidu i ve dne.
14. 5. 2004 jsou poprvé objevena vajíčka v počtu asi 20 kusů. Většinu se mi podařilo opatrně přemístit do připravené nádržky s odstátou vodou. Nádržka má rozměry 25×12×10 cm (š×v×h). 19. 5. 2004 se v nádržce i v teráriu objevují první pulci. Mají asi 0,5–0,8 cm v těle. Pulce krmím vařeným špenátem, sušenými kopřivami a drobným granulovaným krmivem pro akvarijní ryby. K líhnutí pulců z vajíček došlo za 3–5 dní. Po několika dnech docházelo u pulců ke kanibalismu. Dříve vylíhnutí pulci požírali později vylíhnuté jedince. Proto jsem několik větších pulců rozdělil po jednom do plastikových misek s vodou. Několik jedinců jsem ovšem nechal v nádrži s dospělci. Mají zde dosti bezpečných úkrytů před dospělci. Navíc se zde rozmnožilo několik druhů blíže neurčené živé potravy o velikosti cca 0,3–0,4, nebo 1,5–2 milimetru (pravděpodobně některé druhy perlooček), které pulci s chutí požírají (viz foto). Jelikož existuje okolo 100 druhů perlooček, je těžké bez podrobných podkladů určit přesný druh. Když nic jiného, určitě to svědčí o správném složení vody v nádrži.
6. 6. 2004 již byly patrné zárodky zadních končetin u pulců. Pulce stejné velikosti jsem opět umístil spolu, do plastikové přepravky s odstátou vodou, kterou z poloviny měním jednou za tři dny, aby pulci neutrpěli šok z nové vody. Tedy, v nádrži nechám polovinu „staré“ vody a tu prakticky zředím odstátou čistou vodou. Někteří chovatelé vodu převařují, já s tímto postupem nesouhlasím a myslím si, že je přirozenější používat 24 hodin odstátou vodu z kohoutku nebo například čistou vodu potoční, ohřátou na pokojovou teplotu, která je určitě pulcům nejbližší. Dne 10. 6. byli u prvních pulců viditelné také přední končetiny. Dne 17. 6. 2004 je již metamorfóza ukončena u prvních žabiček. Mladé soběstačné žabičky jsem oddělil od pulců a přemístil do jiné nádrže s hrubým akvarijním pískem. Zhruba třetinu nádrže tvoří vodní plocha s 5 centimetry vodního sloupce. Mladé žabky krmím octomilkami.
Závěrem bych chtěl podotknout, že se jedná o nenáročný a bezproblémový druh, který bych vřele doporučil začátečníkům.
Použitá literatura:
Ivan Kocourek, MVDr. David Modrý – Obojživelníci v teráriích, Ratio Úvaly,
Dr.Jiří Čihař a kolektiv – Příroda v ČSSR, Práce, Praha, 1988, 3. vydání