Všechna terária mám umístěna v interiéru svého 2+kk, kde slouží jako celkem příjemná a vhodná bytová dekorace.
V podstatě by se dalo napsat, že mám všechny nádrže pro chov hadů vybavené standardně – vybetonované a malými kamínky zdrsněné zadní a boční stěny, do kterých jsou místy zasazené ploché břidlicové kameny, jako taková malá „odpočívadla“ pro plazy. Osvětlení je zhruba v jedné třetině délky na pravé straně a skládá se z hliněného květináče, kabelu, objímky a žárovky „miňonky“. Uprostřed není proto, že se snažím držet v teráriích takzvané „vlhké“ a „suché“ kouty. Některé druhy hadů rosím denně, jiné – třeba korálovky – jen 2-3x týdně, ale jenom ve vlhkém koutě, kam také umisťuji nezbytnou misku s vodou. Rosení provádím zahradním tlakovým rozprašovačem, který se dá zakoupit skoro všude. Vyplatí se však poptat alespoň na dvou – třech místech, protože cenové rozpětí je poměrně značné (115–270 Kč) a životnost – alespoň dle mých zkušeností – zhruba stejná.
Jako podklad jsem zpočátku používal pro všechny hady mulčovací kůru. Mnoho let ji používá můj kamarád – terarista, který mě k tomu všemu vlastně přivedl a také obdaroval první „dávkou“ kůry. Má několik nesporných výhod – drží dobře vlhkost, snadno se mění, vypadá přirozeně, hadi se do ní můžou eventuelně schovávat (pokud je jí v nádrži dostatečná vrstva) a je cenově dostupná. Pravda, prodává se ve větším balení, ale pokud má někdo víc terárií a mění podklad tak 2-3x do roka, vydrží mu pytel zhruba na jeden rok.
Do vlhkého kouta jsem vždy, kromě misky s vodou, umístil také čerstvý kus rašeliníku (naštěstí roste v lese necelý kilometr od mého bydliště) a tím pádem odpadá potřeba rosit kůru, protože rašeliník drží vlhkost ještě mnohem lépe. Po čase se rašeliník rozcupuje na kousky, což ale nic nemění na jeho schopnosti absorbovat vlhko.
Přestože již nechovám žádný stromový nebo křovinný druh hadů (viz. Chov užovky Opheodrys aestivus), mám v každé nádrži umístěny jednu až dvě mohutnější větve napříč teráriem, po celé jeho délce. Co se týče hadů – využívají jich všichni a dalo by se říci, že docela i s chutí. Kromě toho, je na dně terária vždy několik velkých kamenů a kusů šamotových cihel, ze kterých mají hadi uspořádanou jednoduchou skrýš.
Zpočátku jsem do terárií umísťoval živé květiny, neboť jsem se v době svých teraristických začátků v nejednom prameni dočetl, že napomáhají udržovat uvnitř nádrže vlhkost a mají dekorativní účinek. To byl v mém případě asi hlavní důvod, protože vlhkost jsem udržoval výše uvedeným rašeliníkem. Od živých rostlin jsem časem upustil, protože následkem nedostatku světla většinou chřadly a zavadaly a nahradil jsem je květinami umělými.
Výše uvedené úpravy se týkají hlavně tří terárií, kde chovám hroznýšovce duhového (Epicrates cenchria maurus) a užovky červené (Elaphe guttata). Tyto nádrže rosím denně a snažím se v nich udržovat vlhký kout skutečně vlhký. Hadi tak mají na výběr – třetina vlhká, třetina tak napůl a třetina pod osvětlením suchá a vhodná k nahřívání.
Další dvě nádrže 70×35×45 mám uzpůsobené pro chov korálovek. V jednom teráriu chovám 1,2 Lampropeltis mexicana greeri a ve druhém zatím 0,2 Lampropeltis triangulum campbelli, samec přibude od p. Chadimy letos (2004) v létě. Opracování stěn a rozvržení osvětlení je stejné jako u předchozích nádrží. Rozdíl je v podkladu, kde jsem místo mulčovací kůry použil proprané říční kamínky s průměrem zhruba 0,5 cm. Do těchto terárií nedávám rašeliník a vlhký kout rosím jen 2× týdně, častěji pouze v případě, že jde některý z hadů do svleku. V obou nádržích je umístěn menší suchý pařez a několik plochých kamenů naskládaných tak, aby měli hadi možnost se přes den schovat, jelikož se jedná o druhy se soumračnou až noční aktivitou.
Obě nádrže 70×35×45, jednu 78×35×55 a jednu 50×30×30 vytápím a osvětluji 15 W žárovkami, nádrž 80×45×55 udržuje jedna 25 W žárovka.
Pro leguány mám terárium situované na výšku o rozměrech 80×60×120. Jedná se o bývalou šatní skříň, kterou jsem od spodu zkrátil. Zevnitř jsem všechny spáry a spoje vytmelil kytem pro akvaristy, na spodní desku umístil nové linoleum stejného rozměru jako má dno a také pečlivě zatmelil, aby nedocházelo k pronikání vlhkosti. Toto nebezpečí je dost akutní, protože leguány rosím 1–2× denně a jelikož je terárium z dřevotřísky, nechci rozhodně dostat vlhkost nikam jinam, než kde má být a kde je na ni terárium připravené.
Postupem času jsem zjistil, že vyhřívání terária bohatě obstarají žárovky 1× 25 W a 1× 40 W. Terárium jsem bohatě zařídil větvemi, jak na výšku, tak i napříč, a to hlavně pod žárovkami, kde mají leguáni možnost nahřát se na 34 °C. Jako podklad slouží opět stará dobrá mulčovací kůra, kterou jsem dal v asi 15-ti centimetrové vrstvě. Původně jsem dal míň, ale jelikož jeden z leguánů rád hrabe, tak jsem kůru přidal a spokojenost vládne na obou stranách. Na zemi do zadního rohu jsem umístil obdélníkovou misku na vodu 35×25×10, ale nepamatuji se, že bych kdy viděl leguány se koupat. Na zem také stavím keramickou misku se žrádlem. Původně jsem se ji snažil vždy zaklínit mezi větve někam nahoru, ale po několika pádech misky na zem jsem to vzdal a rozhodně nemám dojem, že by to leguánům nějak vadilo. Odpoledne zhruba po 16.00 narosím, postavím na zem misku se žrádlem a ani kolikrát nestačím zavřít dvířka a kluci už na ni mažou.
Ze začátku jsem také do terária umístil vzrostlou živou rostlinu – Dieffenbachii. Během prvních několika týdnů jsem ale poznal, že ostré drápy leguána a široké listy Dieffenbachie rozhodně nejdou k sobě. Z krásných listů zbyly po pár týdnech jen cáry a kytka šla ven. Nechtěl jsem se vzdát jen tak a výše zmíněnou rostlinu jsem nahradil „Pryšcem trojhranným“, který mi na první pohled připadal odolnější. Vzhledem k jeho malým ostrým trnům, trval tento experiment pouze několik málo dní. Nezbylo, než umístit i k leguánům rostlinu umělou. Nakonec jsem musel uznat, že to má dokonce několik výhod:
• rostlina nezavadá a vypadá stále svěže (jak jen může umělá kytka vypadat)
• jednodušší údržba a očista (do vany a hezky kartáčem)
• drápy leguánů jí skoro vůbec (lépe řečeno vůbec) nevadí
Závěrem bych chtěl jen dodat, že v žádné nádrži nepoužívám topný kámen. Zkoušel jsem ho nahradit vhodným tmavým placatým kamenem umístěným pod žárovku, ale žádný mnou chovaný druh tohoto způsobu nahřívání stejně nevyužíval (ani po zhasnutí žárovky). Proto jsem od toho upustil a nechávám jen na hadech, aby si sami vybrali, jak vysoko, v jak vlhké a jak teplé části terária se rozhodnou vegetit.