Prodej či koupě dospělého psa
Důvodů, proč lidé prodávají či kupují „hotového“ dospělého psa, je hned několik. Jsou také lidé, kteří se raději ujmou z důvodů citových či finančních psa z útulku. Vše má svá úskalí i potěšení.
Proč lidé prodávají dospělé psy?
1) Může se jednat o snižování počtu chovných zvířat v chovu z finančního, prostorového, časového, či jiného důvodu. Ale samozřejmě, pokud si chovatel nějaké jedince nechává, tak vždy ty nejlepší.
2) Někteří majitelé psů neodolají lukrativní nabídce od kupce (většinou zahraničního), zejména jsou-li ve finanční tísni. Cena to může být velmi různá. Někdo je ochotný prodat svého psa za 1.000 Kč, jiný za 250.000 Kč a někteří by svého psa neprodali za nic na světě. (Ceny opravdu mohou šplhat u některých psů až do stovek tisíc!)
3) Také se může jednat o výměnu (tedy ne přímý prodej) chovných zvířat mezi chovateli, kteří se zpravidla dobře znají a znají kvality i nedostatky daných zvířat. K takové situaci se chovatelé staví čistě „chovatelsky“.
4) Asi nejčastějším důvodem prodeje psa jsou jeho (většinou získané) špatné vlastnosti. Může se jednat o psa, který pokousal někoho v rodině, děti, nebo je agresivní k různým zvířatům. Dále se velmi často prodávají dospělí psi s různými defekty v povaze, s různými zlozvyky a nevhodnými návyky, které jsou pro prodávajícího či jeho rodinu nesnesitelné. V neposlední řadě někteří psovodi prodávají dospělého psa pro povahu, která jim nevyhovuje. Např. se jedná o psa bázlivějšího nebo naopak choleričtějšího, než-li by chtěli, o psa s reakcí na střelbu, na nápřah obuškem...
5) Asi druhým nejčastějším důvodem prodeje dospělého psa je prodej nemocného, či exteriérově nedostatečného jedince. Bohužel v některých (ve většině) případech to (rádoby) chovatel kupci zamlčí.
6) Také jsou případy, kdy chovateli (prodejci) zůstanou štěňata a není o ně zájem ani když jim je 4, 5, 6 měsíců. Z jakéhokoliv důvodu. Ještě v tomto věku se mladí psi prodávají většinou za cenu štěněte, i když chovatele samozřejmě stojí mnohem více, než štěně, které v 8 týdnech jde k novému majiteli. Pokud ani v tomto věku chovatel svoje odchovy neprodá a má-li tu možnost, mladičké psy dále nenabízí, většinou je postupně uchovní a poté je prodá - samozřejmě za vyšší cenu, než za jakou by prodal štěně (i v těch 6 měsících). Záleží však na povaze prodávajícího, na jeho financích, prostorových možnostech. … Někteří samozřejmě nakonec sáhnou po řešení, ponechat si doma další psy. O kvalitní dospělé, většinou již uchovněné jedince je největší zájem v zahraničí. Kupec tak má největší jistotu exteriérových a povahových kvalit, což u štěněte ještě není možné s jistotou rozpoznat.
7) Spíše ve výjimečných případech majitel prodává psa proto, že na psa výborných kvalit nemá čas a ví, že je škoda, aby z něj byl „pouze“ hlídač.
Je samozřejmé, že většinou se neprodávají psi, které jejich majitel velmi miluje a je s nimi po všech stránkách spokojený. Kteří mají bezvadnou povahu nebo pro chovatele tak pěkný exteriér. (V nejlepším případě obojí). Pokud tomu tak je, majitel takového psa udělá téměř vše proto, aby jej prodat nemusel. Třeba se i s mastifem podělí o garsonku. Ale opět tu mohou být finanční důvody – mastifa nikdo, kdo má peníze sotva na základní potraviny a nájem neuživí...
Tedy téměř vždy je to otázka financí nebo zkažených povah psů – ať se na to díváme z jakéhokoliv strany.
Proč lidé kupují dospělé psy?
1) Velmi často je jedná opět o finanční důvody – někdy se z jakéhokoliv důvodu prodávají chovné feny za velmi slušnou (nízkou) cenu. Kupec často s vidinou brzkého výdělku za štěňata sáhne po hotové feně.
2) Jsou lidé (většinou již chovatelé), kteří raději koupí „hotového“ (či „nehotového“ = neuchovněného, ale dospělého) psa, protože již vidí jeho přednosti a nedostatky, včetně počtu zubů, příp. stav dysplazie apod.. Tedy upřednostní jistotu.
3) Jsou také lidé, kteří se nechtějí piplat se štěnětem, či z jakéhokoliv důvodu nechtějí čekat až štěně vyroste a chtějí se věnovat výstavám a chovu. Nebo prostě chtějí dospělého psa, coby kamaráda a na štěně nemají podmínky.
4) Nezřídka se najdou samaritáni, kterým je z jakéhokoliv důvodu daného psa líto a tedy se ho ujmou.
Opatrný kupec
Rozhodně při koupi dospělého psa musí být zejména kupec velmi opatrný, pozorný i trochu podezíravý a nejlépe zkušený pejskař (nejlépe majitel či chovatel stejného plemene). Nejeden člověk se při koupi dospělého psa napálil... Naopak i prodejce by se měl podrobně zajímat, do jakých podmínek jeho pes odchází. Přeci jen ani každý kupující nemusí mít dobré podmínky pro držení psa.
Je velmi podezřelé, když někdo prodává hodnou, chovnou, zdravou, krásnou, bezproblémovou fenu, s početnými, zdravými a bezproblémovými vrhy, za nízkou cenu – za cenu štěněte daného plemene. Mohou existovat opravdu vážné důvody prodeje psa, ale je více než pravděpodobné, že i tak prodejce nebude kvalitní fenu prodávat za „směšnou cenu“.
V neposlední řadě sem patří upozornění pro prodávající i kupující, že ode dne prodeje/koupě (bez písemné smlouvy neprodávejte/nekupujte) ubíhá šestitýdenní „záruční“ doba, po kterou je možné psa vrátit.
