Uvazování koně a co dělat, když se naučí trhat ohlavku a snažit se utéci.
Už když jsme začínali se základy koňáctví, tak jsem uvedla, že lépe je naučit koně nechat se očistit, nasedlat atd. bez uvázání – tj. naučit jej stát v klidu při běžné manipulaci i bez pojistky pevného hrazení, ke kterému je přivázán. Ovšem pravdou je také to, že by se měl naučit stát v klidu i uvázaný, bez toho, aniž by se při každé zámince k leknutí snažil sednout si na zadek a buď vytáhnout ohlávku z přezky a tím se uvolnit, nebo ohlávku, či vodítko rovnou tahem přetrhnout. Sami jistě víte, že koni mnohdy stačí jedna „uvolňovací“ zkušenost a pak už tuto metodu rád použije vždy, když k tomu má jen trochu příležitost. Když už jsme u uvazování, ještě bych chtěla zdůraznit, že koně vždy, bez výjimek, uvazujeme na uzel, který se dá rychle uvolnit tahem za volný konec. Je to zdravotní pojistka naše i našeho koně. Dokonalí koňáci u sebe navíc nosí vždy alespoň malý nůž (obzvláště při práci s mladými a problematickými koňmi), aby v případě potřeby mohli vazák přetnout, koně ihned uvolnit a zabránit tak zbytečnému zranění, jež jsou v těchto situacích bohužel velice častá. Koně totiž, za předpokladu, že je nic nevyruší, za pár sekund zapomenou, že jsou uvázaní. Pak se náhle objeví rušivý podnět, jejich instinkt jim bleskově dá povel k úprku, ale ouvej ! – najednou to nejde ! – kůň se vyděsí ještě více, jako opravdový klaustrofobik (což koně bez debat jsou) upadne do paniky a teď už je přesvědčený, že mu jde o život. Bude se tedy pravděpodobně snažit za každou cenu zbavit toho protivného „dravce“ v podobě ohlávky, vazáku a hrazení, ke kterému je uvázán a půjde tvrdě do protitlaku, teď už bez ohledu na všechno. Proto je důležitou součástí výcviku zjemnit koně v oblasti za ušima (už jsem o tom psala v počátku našeho cyklu), aby první jeho reakcí, když ucítí tlak ohlávky nebyl protitlak, ale snížení hlavy a uhnutí tlaku. Až když na volno a bez uvázání kůň snižuje hlavu na tlak vašich prstů v oblasti za ušima a na tlak ohlávky, můžeme přistoupit k nácviku uvázání. Koně, který toto uhýbání tlaku nezvládá, nemá vůbec smysl zkoušet uvazovat. Pokud je reakce koně vstřícná (u některých koní, kteří mají tento zlozvyk vžitý, to může trvat i několik dní denního nácviku), pak můžeme vyzkoušet následující metodu.
Vybereme si místo k uvázání tak, aby tam kůň měl manipulační prostor a mohl od hrazení odcouvat. Použijeme nejlépe úzkou provázkovou ohlávku (vyvine ostřejší tlak za ušima, než široká nylonová). Použijeme také dlouhé vodítko (nejlépe 7 m dlouhé z lodního lana, aby vám nespálilo ruce a aby dobře klouzalo po hrazení, ke kterému bude kůň uvázaný). Koně přivedeme k hrazení, uklidňujeme jej při tom laskáním a až v klidu stojí, upevníme vodítko ke hrazení tak, že jej pouze dvakrát omotáme kolem, aby nám volný konec zůstal v ruce. Máte-li problematického koně a očekáváte-li větší odpor, vezměte si raději rukavice. Vtip je v tom, že koně nyní musíme „přeprogramovat“ tak, aby pochopil, že protitlakem směrem dozadu tlaku za ušima neuteče, naopak, tlak bude stále trvat, dokud kůň nepovolí a nepřestane couvat. V momentě, kdy se kůň dostane do stresu a začne se chtít utrhnout, dáme mu možnost odcouvat, ale důležité je to, že bude sice couvat, ale stále pod tlakem ohlávky. Volný konec vodítka si klidně můžeme uchopit oběma rukama a budeme jej popouštět koni, jak bude potřeba, ovšem, jak už jsem řekla, pod jistým napětím (sami vycítíte, co váš kůň snese, aniž by upadl do paniky). V momentě, kdy kůň pochopí, že couváním tlak nezmizel, uvolní krk a sníží hlavu, ihned povolíme i tlak vodítka!!! Pak si jej můžeme postupně přitáhnout zpět až ke hrazení. Koník to pravděpodobně ještě párkrát zkusí, ale pokud budeme důslední a vydržíme aplikovat tento postup pořád dokola, až do chvíle, kdy bude v klidu stát u hrazení uvázaný s prověšeným vodítkem, už se bude pokoušet o útěk minimálně. Velmi pomůže, když budeme féroví a koně nebudeme uvazovat zbytečně na dlouhou dobu. Rychlost, s jakou se váš úspěch dostaví, je samozřejmě závislá na tom, jak moc má kůň tento zlozvyk zafixovaný. Nápravnou „protitrhací“ metodu je možné s úspěchem využít i v situaci, kdy si váš koník zvykne ihned po naložení do přívěsu vycouvávat, aniž by se nechal zezadu zajistit polstrovaným válcem. V takovém případě ještě přidáme zezadu férové rytmické pobízení (viz nakládání v části „Jak mít koně“ 28.) až dokud kůň nepochopí, že má klid jedině, až stojí celou délkou hluboko ve vozíku.