Substráty v teráriu a jejich použití

Při vybavování terária libovolného typu, pro jakýkoli druh terarijního zvířete, vždy narazíte na problém, jaký podklad nebo chcete-li substrát, použít aby:
a) Splňoval hygienické podmínky,
b) alespoň částečně napodoboval přirozené prostředí zvířete, tj. držel vlhko, nebo naopak byl extrémně suchý, zajišťoval zvířeti přirozený úkryt atd.,
c) neumožňoval vývin nejrůznějších parazitů, mušek nebo jiných nechtěných vetřelců,
d) splňoval alespoň částečně nároky na vzhled a estetické podmínky – zmiňování tohoto kritéria se možná nebude skalním teraristům líbit, nicméně se mu dost dobře nelze vyhnout.

Možnosti substrátu

Rád bych se tedy podělil o několik praktických poznatků, a protože jako terarista tíhnu především k hadům, zaměřím se právě na ně a použití podkladů právě u hadů. Nebudu tady zmiňovat podklady pro některá speciální terária, jako jsou venkovní terária, drátěná a síťová terária atd.

Noviny, papírové ručníky – zajišťují téměř absolutní hygienu jaké lze dosáhnou v teráriích, nicméně pro druhy, které vyžadují vysokou vlhkost, nejsou vhodné. Doporučit je lze do karanténních terárií nebo v případě, že zvíře je napadeno parazity, či strádá z jiných příčin a chceme vyloučit právě možnost parazitů. Někteří teraristé používají již dlouhá léta úspěšně právě tento podklad, má tedy dlouholetou tradici v úspěšném použití. Bráno z estetického podkladu, je však podklad nepříliš vhodný. Neznám mnoho lidí, kteří by chtěli mít v obýváku terárium s takovýmto podkladem.

Linoleum, gumová podlaha – platí téměř beze zbytku to, co bylo napsáno výše o novinách a papírových ručnících. Jen nutno dodat, že tato podlahová krytina odolává bez problémů jakékoli vlhkosti, lze ji tedy doporučit i do takových terárií, kde je potřebné zajistit vyšší vlhkost vzduchu.

Drcená kokosová drť, lignocel – jedná se o drcená slisovaná kokosová vlákna, která po namočení do vody nabobtnají a několikrát zvětší svůj objem. Je to podklad známý a často doporučovaný, nicméně volil bych raději jiný, protože mé zkušenosti s ním nejsou dobré. Vzhledem ke své vlastnosti nabobtnávat je nebezpečný v okamžiku, kdy had napadne svou kořist a pohltí ji. Kořist je přirozeně na podkladu a had pozře i něco z podkladu. V žaludku, nebo ještě cestou do žaludku, mu pak kokosová vlákna vlivem vlhkosti nabývají na objemu a mohou mu způsobit potíže. Špatnou zkušenost mám i s tím, že drť se hadovi dostane do zákoutí tlamy, kde po pár dnech doslova kvasí a může způsobit slušnou infekci. Kokosová vlákna obalí vše co je vlhké, to je v pořádku v případě výkalů, méně v pořádku je to případě, že hadovi vyhřezne hemipenis, ať už nechtěně nebo při páření, nebo kloaka a substrát se na ně přilepí. Takovýto substrát je pak ideální pro vývin nejrůznějších mušek a jiných parazitů. Lignocel doporučuji použít spíše jako substrát u sklípkanů nebo pokojových rostlin.

Zahradnická rašelina – klasická rašelina, k dostání v každém květinářství nebo zahradnictví. Paraziti se zde nedrží, protože má vyšší kyselost, velmi dobře absorbuje vlhkost, nicméně při přeschnutí může být prašná a nasákavost je poté velmi špatná. Rašelina smíchaná s určitým poměrem s pískem se zdá být ideální pro nejrůznější hady, od běžných druhů až po výrazně vlhkomilné. Pokud chceme mít v teráriu živé rostliny, nelze je umístit přímo do rašeliny (ne, že bych to u některého substrátu doporučoval), protože již zmiňovaná kyselost je pro řadu pokojových rostlin nevhodná, ale už při výše zmiňovaném smíchání s pískem je i umístění rostlin možné. Jestliže si dáme pozor na přeschnutí rašeliny a také nemáme problém s parazity, či nechceme přísně hygienické, či karanténní terárium, myslím, že rašelina je jedním z vhodných kandidátů na ideální podklad. Z estetického hlediska také není příliš co vytknout.

Písek – jemnosti či hrubosti písku dosáhneme prosátím přes některé síto. Písek použijeme především u pouštních chovanců. Podle chování zvířete použijeme také jemnost, či chcete-li, hrubost písku. V případě, že se had například do písku zahrabává (zmije saharská), je logické, že použijeme toho nejjemnějšího písku abychom simulovali pouštní duny. Použití hrubozrnného písku lze doporučit i při chovu takových druhů, jako je užovka červená, která mi na takovémto podkladu spokojeně vegetovala dlouhá léta. Při použití klasického písku (nejedná se o pouštní), si musíme uvědomit, že písek časem na povrchu utvoří tvrdou krustu, což může být vhodné třeba pro hrabavé druhy ještěrů, ne však pro zmiji, která se chce do písku zahrabat jen pohyby těla. Co se estetiky týče, můžeme říci, že splňuje vše, co očekáváme.
Samostatnou kapitolou je pak pouštní písek.

Dřevěné třísky, odštěpky – jde o jeden až několik centimetrů velké dřevěné odštěpky, většinou z tvrdého dřeva. Odštěpky zpravidla nejsou výrazně ostrohranné. Nezaměňovat s hoblinami, které pro použití u hadů a plazů vůbec nejsou vhodné. Pozor si při použití musíme dát na odštěpky ze dřeva stromů, které by mohlo být toxické, například cedr. Lze je s úspěchem použít všude tam, kde vyžadujeme přírodní vzhled a náš chovanec nepotřebuje vysokou vlhkost, protože i když jde o tvrdé dřevo, časem by v přílišném vlhku hnilo a usazovaly se na něm plísně nebo houby. Je to vhodný podklad pro mnohé druhy užovek nebo třeba hroznýše. Co se týče vzhledu a estetiky, jak již bylo zmíněno výše, je zde kladem jeho přírodní vzhled.

Štěrk, hrubý štěrk, oblázky – nepříliš užívaný podklad pro hady a plazy vůbec. Podklad je použitelný tam, kde zajistíme, aby s lovenou kořistí hadi nepozřeli i některý oblázek a zároveň zajistíme pro hady přirozenou vlhkost a teplotu. Sám jsem nějakou dobu choval psohlavce tmavé na vrstvě lignocelu, na který byl nasypán hrubý štěrk. Lignocel zajišťoval vlhkost, štěrk zase přírodní vzhled a to, aby hadi lignocel nepozřeli s kořistí. Ke vzhledu a estetičnosti není co dodat – je to přírodní i dostatečně vzhledné.

Granule pro kočky, kočkolit – několik milimetrů velké granulky, které jsou určeny pro vykonávání potřeby koček v bytech, pohlcují vlhkost a pach. Jsou prašné a lepí se na všechno, co je alespoň trochu vlhké, ještě daleko více než lignocel. Jsou naprosto nevhodné pro jakéhokoli terarijního chovance. V mém teráriu vydržely jen asi dva dny. Užovky tento experiment naštěstí přestály bez úhony. Naprosto nedoporučuji.

Koberec, umělý trávník – klasický, ať už domovní, nebo zátěžový koberec a umělohmotná rohož vzdáleně připomínající trávník. Někým vychvalovaný podklad, na kterém odchovali mnoho generací hadů, někým naopak zatracován, jako semeniště nákaz a parazitů. S použitím těchto materiálů nemám osobní zkušenost, proto se tady nebudu o něm dále zmiňovat, budu ale rád, jestliže mi napíšete Vaši osobní zkušenost.

Nepoužití žádného substrátu – pokud nepoužijeme žádného podkladu, můžeme způsobit stres našich chovanců, protože každé terárium by mělo vhodně simulovat přirozené prostředí plaza. Kde nemusíme používat podklad, je snad jen případ hadů, co vůbec neslézají na zem, ale i tam bych se přimlouval za použití alespoň nějakého podkladu. Jediný vhodný případ, který mě napadá je snad jen odchov mláďat psohlavce tmavého v zakrytých čtyřlitrových zavařovacích sklenicích na větvičce, kde na dně je jeden až dva centimetry vody k zajištění dostatečné vlhkosti.

Před použitím

Před použitím každého substrátu předpokládám jeho sterilizaci v klasické nebo mikrovlnné troubě. To se netýká jen substrátů, kde to nelze použít, tedy novin, ručníků, linolea, koberců a umělého trávníku. U použití těchto substrátů nechám na každém, jak se vypořádá s jejich vyčištěním, či sterilizací.
U hořlavých materiálů, jako je lignocel nebo dřevené odštěpky, pozor na možnost vzplanutí.
Tímto jsem vyčerpal všechny, mě dosud známé substráty používané pro hady, pokud má někdo jinou zkušenost, nebo si myslí, že jsem něco zapomněl, ať mi prosím napíše a vyjádří se k tomuto článku.