Holoubek buckleyův (Columbina buckleyi) patří mezi nejmenší holoubky. V přírodě žije v Ekvádoru a Peru. Dost se podobá u nás již známějšímu holoubku skořicovému (Columbina talpacoti). Je však o něco menší a liší se zbarvením.
Čelo, temeno hlavy a obličej má holoubek šedé s růžovým nádechem. Hruď a záhlaví je vínově červené, břicho je světle hnědé. Záda jsou růžově hnědá, rovněž i křídlové krovky. Na křídlech má černohnědé skvrnky. Ocas je tmavohnědý, vnější ocasní pera mají světlou obrubu. Zobák je rohově šedý, nohy mají masově červenou barvu. Holubička má barvy matnější a břicho je žlutohnědé.
Svými projevy a nároky na chov se neliší od jiných, zejména středo a jihoamerických holoubků.
V zajetí se mohou chovat jak v prostornější kleci, tak samozřejmě ve voliérce. Dle mých zkušeností se lepších výsledků v chovu dociluje ve voliérce. Moje voliéry mají rozměry: 150 cm hloubka, 80 cm šířka a 170 cm výška. Obdobně jako jiné malé holoubky je nutné je chovat po páru, poněvadž jinak šarvátky mezi nimi neberou konce a to zejména pokud jsou v toku. Je však možné je chovat společně s některým z “mírnějších” větších druhů holubů. Já je chovám s holuby krvavými a zlatoprsými. Po dobu dvou roků co je mám, nedošlo zatím k vážnějším problémům. Poněvadž však chování holoubků a holubů je někdy nevypočitatelné, je nutno holoubky stále sledovat a v případě náznaků agresivity je nutno ihned holoubky oddělit, aby nedošlo k nejhoršímu.
Holubička snese ob den dvě bíle zbarvená vajíčka, na kterých se střídá, tak jako většina holubů, s holoubkem. Inkubace trvá 14 dnů. Prvních asi 5 až 6 dní krmí rodiče holoubátka tzv. holubí kaší a pak postupně přechází ke krmení natráveným zrním a vaječnou míchanicí, kterou holoubkům předkládám. Přibližně ve stáří 12 až 14 dnů opouští holoubátka hnízdo. Zpočátku se zdržují na bidélcích poblíž hnízda a za 2 až 3 dny již slétávají na zem, kde se učí od rodičů sama přijímat potravu. Rodiče je přibližně dalších 14 dnů přikrmují a po této době jsou holoubátka již zcela samostatná a je vhodné je oddělit, poněvadž je rodiče někdy začínají pronásledovat. Chovný pár zpravidla přibližně týden po tom, co holoubátka opustila hnízdo, začíná s přípravou na další hnízdění. Jakmile holubička snese další vajíčka, přebírá péči o holoubátka pouze holoubek. Toto se za sezónu opakuje 5 až 6x, takže chovný pár je schopen vyvést za rok až 12 holoubátek.
Krmení je obdobné jako u jiných malých holoubků. Základem jsou různé druhy prosa, lesknice, řepka a vaječná míchanice, oblibují také mák. Vaječnou míchanici je nutné podávat zejména při odchovu mladých, poněvadž nahrazuje holoubkům bílkoviny, které v přírodě získávají sběrem drobného hmyzu.
Výše uvedené zrní podávám holoubkům po celý rok také v naklíčeném stavu. Důležité je podávání vitamínů. Já podávám do vody 1x za týden Supervit D, který obsahuje všechny nezbytné vitamíny. Dále je možno podávat kombinaly, zejména A+D3 a E. Do vaječné míchanice přidávám také Roboran pro exoty, který obsahuje i nezbytné stopové prvky. Jako nezbytné považuji podávání minerálních látek, zejména vápníku. Osvědčilo se mi podávání převařených a rozdrcených skořápek ze slepičích vajec a jemný vápencový grit. Nezbytný je také čistý, nejlépe říční písek. Čistá nezávadná voda je samozřejmostí. Za horkého počasí je nutné ji alespoň dvakrát denně vyměnit. V zimním období je nutno je chovat v zimní ubikaci. Teplota kolem 10 °C jim stačí. Od konce dubna do poloviny října (podle počasí) mohou být bez problémů ve venkovní voliéře.
Holoubci buckleyovi u nás nejsou zatím u chovatelů zastoupeni. Jsem však přesvědčen, že si časem získají své příznivce, poněvadž jsou to velmi pěkní a zajímaví holoubci.