Retrívři jsou v současnosti značně rozšířeni zejména ve městech a to na úkor svého původního poslání, kdy se jedná o typické lovecké psy, které FCI, tj. Mezinárodní kynologická federace, řadí do skupiny 8 – slídiči a retrívři.
U nás jsou nejčastější labradorští retrívři, krátce označovaní labradoři a zlatý retrívr, zkráceně nazývaný golden. Tato dvě plemena jsou z retrívří skupiny nejčastějšími miláčky českých domácností, kdy, zejména v posledním desetiletí, je jejich rozšíření velmi značné. Mnoho majitelů, kteří nemají zmiňovaná plemena k výkonu práva myslivosti, dochází s těmito psy na kynologická cvičiště Českého kynologického svazu. Jejich nejčastějším požadavkem je, aby jim na cvičáku „udělali“ poslušné zvíře!? I na našem kynologickém cvičišti, stejně jako u většiny základních kynologických organizací, převládají zejména němečtí ovčáci. V současnosti však máme v rámci třicetičlenné členské základny šest labradorských retrívrů – samé fenky, tři s průkazem původu. S tímto plemenem máme jako cvičiště více jak tříleté zkušenosti. Já osobně mám zkušenost z výcviku labradora v poslušnosti, kdy jsem v osmdesátých letech připravoval jednoho jedince pro tehdejší Celní správu v rámci tzv. výchovy. Další raritou u našich vodňanských retrívrů je to, že s nimi cvičí samé dívky, kdy pět z nich ještě nedosáhlo věku 18 let. V současnosti dvě z těchto psovodek mají se svými fenkami složeny zkoušky ZZO (zkouška základní ovladatelnosti dle Národního zkušebního řádu), další se na tuto, ale i jiné druhy zkoušek připravují. U fen s průkazem původu se nabízí mj. i složení zkoušky BH (zkouška doprovodného psa dle řádu SchH).
Nejsme samozřejmě jediným cvičákem, kde máme nějakého retrívra, jen u nás v jihočeském kraji máme několik dalších cvičišť, kde mají členy s labradory či goldeny. Ukazuje se tedy, že i retrívři mohou se svými majiteli najít na cvičácích možnost sportovního vyžití. Je sice pravda, že dnes majitelé jedinců s průkazem původu, kteří se nevěnují myslivosti, mají možnost výcviku se zaměřením na speciální výcvik retrívrů, jak o tom pojednává článek „Nové cesty ve výcviku retrívrů“, autor Ing. Bohumil Kovář, časopis Pes přítel člověka 4 / 2004. Citovaný článek je určen pouze pro jedince s průkazem původu. Co tedy s těmi, kteří průkaz původu nemají a je jich je poměrně dost. Jak jsem již uvedl, na cvičištích Českého kynologického svazu mohou retrívři bez průkazu původu skládat následující zkoušky z výkonu: ZZO (zkouška základní ovladatelnosti psa), ZPS 1 (zkouška psa stopaře 1. stupně), pokud zvládnou i cviky obrany, mohou skládat zkoušky ZM (zkouška základního minima), ZVV1 (zkouška všestr. výcviku psa 1. stupně).
I když následující zkoušky nemohou být organizovány na cvičištích Českého kynologického svazu, tak retrívři mohou skládat zkoušky dle zkušebního řádu KJ Brno ČR a to zejména zkoušku ZOP (zkouška ovladatelnosti psa) a ZPU–1 (zkouška pracovní upotřebitelnosti prvního stupně), které organizují kynologická sdružení. Další možnosti se ukazují i mimo rámec kynologických cvičišť, která se zabývají sportovním výcvikem. Jedná o specializovaná cvičiště pro agility, bez šance nejsou jedinci bez průkazu původu ani v případě zájmu o záchranářský výcvik - viz. záchranné brigády kynologů. Na každém solidním cvičáku, kde je prováděn sportovní výcvik psů, popř. jiný druh výcviku, určitě majiteli retrívra někdo poradí, jakým směrem se orientovat v práci se svým kamarádem a to bez ohledu má-li průkaz původu či ne.
Praxe ukazuje, že i tato plemena – pro sportovní či speciální výcvik (mimo loveckého) netypická, mohou mít i zde výsledky. Jako názorný příklad (za mnoho dalších) lze uvést černého labradora BORG z Hostýnské stráně, účastníka mládežnických přeborů Moravského kynologického svazu, účastníka mnoha dalších soutěží dle zkoušky ZVV1. Tento pes, se svojí psovodkou Lucií Ševčíkovou, stává na stupních vítězů mezi německými ovčáky. Nebývá překvapením, že v obranách mívá přes 90 bodů (100 max.). Výhodou retrívrů pro sportovní výcvik je i jejich mírumilovná povaha, kdy nevyhledávají rvačky s jinými psy, odolnost vůči povětrnostním vlivům, kdy výcvik v dešti není pro ně problémem, ostatně to je dáno jejich láskou k vodě. Berme tedy majitele labradorů a goldenů jako rovnocenné partnery a kamarády na našich cvičištích, určitě si to zaslouží.