„Jak mít koně“ – otázky a odpovědi: 1. díl

„Máme doma, teprve několik měsíců, 15-ti letou kobylku Slezského norika s hendykepem na pravé zadní noze. Při ošetřování nohy, mydlím ji šampónem a pak splachuji, jí dávám seno a něco dobrého, aby si to spojila s příjemným, ale i tak se mi pohybuje ve stání a zvedá nohu pod břicho. Nemělo by to být bolestivé. Musím podotknout, že se snažím o to, aby co nejméně byla uvázána, tak že ji nemám uvázanou. Voda je vlažná. Rád bych ji naučil, aby si nohy nechala omýt v klidu, nejenom ručně houbou, ale také třeba čistou chladnou vodou pomocí hadice. Moc zkušeností zatím nemám.“

Odpověď

Myslím si, že podobné problémy bývají u koní velice časté, obzvláště, když si koník spojí doteky pouze s bolestivým ošetřováním. Kobylku sice nemusíte uvazovat, ale bude lepší, když ošetření nebudete provádět v boxu. Tedy – raději vyvést ven na ohlávce a vodítku, vodítko si jednou rukou jistit, tak jak jsme to už probírali na začátku našeho cyklu při zvedání nohou. Nevrhejte se rovnou na bolavou nohu, ale začněte koně napřed po celém těle hladit, zkuste nejprve zvednout ostatní nohy a kobylku uklidnit tak, aby v klidu stála. Pak navrhuji použít metodu „oddálení-přiblížení“ (taktéž již probranou na stránkách Fauny), pro jistotu ještě jednou vysvětlím: Až koník v klidu stojí, začneme jej hladit a krouživým rytmickým hlazením se budeme přibližovat ke zraněné noze a postupně k místu zranění. V momentě, kdy kůň začne reagovat uhnutím, budeme se snažit dlaní zůstat na koňském těle, ale!!! ucouvneme hladící dlaní o kousek zpět od zraněného místa. Až se koník uklidní, znovu začneme hladit a pokusíme se opět k místu velmi pozvolna přiblížit, napodruhé nebo napotřetí se možná dostaneme o kus blíž ke zraněnému místu a tak pořád dále, až už budeme schopni nohu bez rizika zvednout. Chce to hlavně trpělivost a dostatek času. Uvědomme si, že kobylka byla dosud zvyklá, že noha se zvedá většinou ve spojení s bolestivým ošetřením a to není tak lehké z paměti vymazat! Proto doporučuji nohu zvedat nejen při ošetřování, ale i třeba jen tak, když náhodou jdete kolem a u toho ji po noze hladit, vůbec na zranění nesahat a třeba nabídnout pamlsek. Lépe tak vymažeme špatnou zkušenost.

Ovšem váš problém může být i otázkou nedostatku respektu. To už se musíte zeptat sám sebe a posoudit, zda vás vaše kobylka respektuje dostatečně nato, aby vás nepřecházela při čištění a ošetření a jestli i vy ji dokážete přimět k tomu, aby v klidu stála na ohlávce a vodítku, i když není přivázaná a máte vodítko pouze v ruce. Pokud bude respekt na nedostatečné úrovni, nebude fungovat nic, kromě násilí, což ovšem použít nechceme. Kůň, který vás nerespektuje, nemá zájem s vámi komunikovat. Respekt si můžete snadno prověřit třeba tak, že se pokusíte hladit koně po celém těle i na problematických místech, zatímco jej držíte na vodítku, které máte přehozené přes ruku. Stojí-li koník v klidu, i když se jej dotýkáte třeba na hlavě, na slabinách a pod ocasem, je to v pořádku a problém s nohou bude opravdu pouze následek nepříjemného zranění. Pokud ale koník začne putovat a bude se vás bát anebo půjde, bez ohledu na vás, za tím, co jej zajímá více než vy, dává tím najevo, že jej moc nezajímáte a tedy vás nerespektuje. V případě, že se vás kůň bojí, držte jej na uvolněném vodítku, aby měl dost prostoru k troše úniku (nikdy jej nedržte za ohlávku u huby, bude klást ještě větší odpor!!!) a pokuste se jít s hladící rukou s ním tam, kam uhýbá. Tak jej přesvědčíte, že dotyku neuteče poskakováním a také pozná, že se jej chcete jen přátelsky dotýkat a ne mu ubližovat. Když máte koně, který si vás naopak vůbec nevšímá, tak na sebe upozorněte prudkým trhnutím vodítka: Vodítko držte až skoro na konci a udělejte něco jako vlnu směrem do země. Síla rozvlněného vodítka způsobí ráz na karabinu na ohlávce a kůň dostane rychlou a důslednou pobídku, do které se navíc nemůže opřít. Ihned na to se podívá odkud to přišlo a okamžitě se vám začne věnovat. V té chvíli si jej můžete na vodítku zkusit přitáhnout a začít znovu s doteky, když znovu zatouží po něčem jiném, než po vás a začne se z místa pohybovat, hoďte znovu vlnku a důsledně jej zacouvejte tam, kde stál při hlazení. Po důsledném nácviku (párkrát nestačí, je potřeba to koni vštěpovat denně a vždy, až dokud nebude schopen stát v klidu na místě) dojdete k tomu, že jste schopni bez uvázání čistit, sedlat i provádět nebolestivá ošetření jako např. kapání do očí nebo zastříkaní rány desinfekcí. Když si nebudete jistý, zkuste si třeba na internetu vyhledat naše úvodní články, kde je tato problematika dostatečně probrána.

S hadicí můžete pracovat stejnou metodou oddálení a přiblížení jako když koně jen hladíte a zvedáte nohy. Nejprve s koněm na ruce na dostatečně povoleném vodítku (aby měl alespoň malou možnost úniku) stříkáte hadicí mimo koně, je lepší mít koně za sebou a stříkat před sebe, protože kůň tak má zpočátku větší pocit bezpečí. Asi se bude trochu plašit, vy ale počkáte až se uklidní a akceptuje stříkající vodu a pak se budete s hadicí postupně přibližovat k jeho nohám, nejprve zdola od kopyt a pak velmi pomalu a postupně i výš. Když se začne bát, opět se vzdálíte a po chvíli zase začnete přibližovat. Může to opět chvíli trvat, ale takto koně po čase přesvědčíte, že se nejedná o nebezpečnou věc a on bude ochotný stříkající vodu akceptovat. Kůň je totiž zvíře zvyku a když je podnět neustále férově opakovaný, nakonec se přestane bát a zvykne si.

A prosím nezapomeňte, že se starším koněm je to jako se starým člověkem. Dlouho trvá, než změní názor, proto se nevzdávejte a zkoušejte. Ptejte se každého, kdo měl podobný problém, vyslechněte rady a sám uvažte, co je pro vás přijatelné. Nakonec přijdete na to, že nejlepší řešení vymyslíte stejně vy sám na základě těchto získaných informací, protože svého koně znáte nejlíp.

Na Vaše další otázky se těšíme na adrese: martinadalton@volny.cz nebo Fauna, PS 51, 635 00 Brno.