Chov jelenovitých
V tomto článku bych chtěl čtenáře seznámit s možnostmi, jaké má zájemce o chov jelenovitých a muflonů v zajetí.
Chov jelenů ve světě a u nás
Byl jsem požádán, aby článek nebyl příliš zatěžován odbornou terminologií, ale sloužil budoucím chovatelům jako rámcová orientace. Bližší informace a rady je možné získat v Asociaci farmových chovů jelenovitých (AFCHJ) a to přímo nebo v publikacích, které asociace vydala. Další poznatky je možné získat na pravidelných valných hromadách, jejichž součástí je vždy exkurze na některou farmu v okolí konání. Pořádáme také tématické zájezdy do zahraničí, kde jsou díky vstřícnějšímu postoji odpovědných státních úředníků mnohem dále. Například v SRN byly chovy jelenů zakládány před patnácti lety i na doporučení ministerstva zemědělství, jako alternativa nadprodukce mléka a hovězího masa. U nás se naopak přes deset let snaží lidé, kteří mají vytvářet právní servis pro podnikatele a chovatele jelenovitých, o jejich likvidaci. Díky odpovědnému přístupu veterinární správy, se však daří v posledních letech nejpalčivější problémy řešit. A teď k samotnému chovu.
V prvé řadě si musí zájemce ujasnit záměr a možnosti chovu. V této fázi rozhodování nemám na mysli možnosti finanční, ale:
– Způsob chovu,
– zdroj krmiva a jeho uskladnění,
– možnosti vybudování zařízení k manipulaci se zvířaty,
– vhodné pozemky, které umožní případné rozšiřování chovu.
Legální možnosti způsobu chovu
1) Nejméně častý bude asi chov pro myslivecké využití – obory. Zde se jedná o chov zvěře podle zákona o myslivosti. Tato zvěř je myslivecky využívána (zejména lov) a smí být po splnění daných podmínek vypouštěna do volné přírody. Oborní chovy schvaluje patřičný okresní úřad, který stanoví podmínky, např. místo chovu, počet a druh zvěře, plán lovu. Limitujícím faktorem pro zájemce bude minimální výměra 50 ha. Dále nebudu rozebírat tuto možnost, neboť si myslím, že toto není hlavní zájem čtenářů tohoto časopisu.
2) Vhodnější pro malochovatele bude chov zájmový. Tento není limitován plochou jako předchozí, ale má jiná omezení. Chovaní jeleni, daňci apod., tedy druhy zvířat vyjmenované v zákoně o myslivosti, podléhají schvalovacímu procesu ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí. Toto schválení je zpoplatněno. V zájmovém chovu jsou jelenovití řazeni mezi nebezpečné druhy zvířat. Takto schválená chovaná zvířata, vyjmenovaná jako zvěř v zákoně o myslivosti, zůstávají zvěří. Z toho vyplývá nemožnost případné porážky na maso ani pro vlastní potřebu. Přichází zde v úvahu jen další prodej živých zvířat. Zde, i jako v dalších formách chovu, je nutné k přesunu zvířat mimo kraj souhlasu Krajské veterinární správy. Souhlas je vydán pro zdravá zvířata, která byla předem vyšetřena ze vzorku odebrané krve na předepsané choroby. I když je vydaná metodika, které rozbory se požadují, konečný požadavek si určuje přijímací kraj podle nákazové situace. Přesuny v rámci kraje si řeší chovatel s příslušným praktickým veterinářem. Doklady o přesunu vně i mimo kraj je chovatel povinen archivovat a na požádání předložit veterinární správě.
3) Nejčastěji uplatňovaným chovem je chov faremní. Takto chovaná zvířata jsou podle veterinárního zákona považována za zvířata hospodářská se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Na takto chovaná zvířata se nevztahuje vyhláška o nebezpečných druzích zvířat. Chovatel je povinen do sedmi dnů ohlásit krajské veterinární správě začátek a konec chovatelské činnosti.
Faremní chov
Hospodářská zvířata (zvěř) chovaná na farmách podléhají plemenářskému zákonu a tudíž podléhají evidenci. Tato evidence již ale nevyžaduje značkování vymražováním a ušními značkami jako dříve. Chovatel je povinen nahlásit svůj chov ústřední evidenci, která spadá do kompetencí ministerstva zemědělství a řídit se jejími pokyny. Pro vlastní orientaci ve stádě je však vhodné toto značení provádět. Osobně se mi osvědčilo značení ušními značkami barevně rozlišenými pro každý rok. Při odchytu většího počtu takto označených zvířat je ve stísněném a tmavém prostoru odchytu jednoduché rozlišit stáří daného kusu. Také při imobilizaci puškou nebo foukačkou je znatelné označení, viditelné na dálku, výhodou. Je potřeba si uvědomit, že manipulace s ne zcela domestikovanými zvířaty je jiná, než např. s ovcemi a odchycená zvířata zažívají při každé manipulaci silný stres. Proto je také vhodné odchytávat samice s mláďaty zvlášť. Při uzavření samce v odchytu společně s holou, dochází ihned v důsledku stresu k útoku samce a často při delším pobytu v odchytu k ubodání zvířat. Také při veterinárních vyšetřeních a přesunech by měla být zvířata identifikovatelná. Přesun zvířat provádíme buď jednotlivě v bednách, velkých podle druhu zvířete, nebo hromadně v přepravníku. Je však nutné zatemnit okna a samce odrohovat!
Velikost farmy není určena a záleží pouze na možnostech chovatele. Také počet zvířat není limitován, ale musí se dbát na „pohodu zvířat“, tzv. welfare. Důležitá je také sociální skladba stáda. Například při vyšším počtu samců (s ohledem na velikost farmy) dochází ke ztrátám ubodáním a to nejsilnějších kusů. Aby nedocházelo k devastaci farmy nadměrným sešlapáním, na jeden hektar plochy můžeme počítat okolo deseti kusů zvířat. Toto množství je odvislé od kvality pastviny, nadmořské výšky a druhu zvířat (velikosti). Při takto optimálně zvoleném počtu zvířat není nutné letní přikrmování. Oplocování lesa při faremním chovu je spíše nežádoucí a přináší problémy. Také z výživářského hlediska nemá význam. Výjimkou může být snad jen oplocení starších plodonosných listnáčů pro jejich fruktaci a jednodušší ochranu kmenů před loupáním i díky jejich silnější borce. K potřebnému ohryzu větve dodáváme. Pro vytvoření stinných míst stačí jednotlivé stromy, krmelce a jiná zařízení i ponechání vyššího travního porostu na části farmy. Například kopřivy, kde se zvířata s oblibou schovávají, ale i kladou mláďata.
V současnosti je na trhu několik typů pletiva. Použít můžeme i speciální pletiva na faremní chovy, výšku volíme podle zvoleného zvířete. Minimum pro daňka je 180 cm, jelena 200 cm. Je vhodné spodní část oplocení zpevnit latí. Při výskytu stejného druhu zvířete ve volnosti nebo divočáků je to nutnost. Latí se dá také nadstavit nízké pletivo, ale i opticky zvýraznit dostatečně vysoký plot. Při nákupu pletiva na farmu není vhodné lehké lesnické oplocenkové pletivo. Už více chovatelů, pro úsporu několika tisíc korun, vyhlíží svá zvířata po okolí farmy a doufají, že se vrátí. Investice do kvalitního oplocení a genetického materiálu je základ! Při nákupu jelenovitých nám pro určení genetické kvality a zdraví pomůže v orientaci také mohutnost paroží. Farmu si pořídilo např. mnoho myslivců a vedle masa je pro ně velikost paroží důležitým chovatelským a prestižním zájmem, i když finančně podružným. Naše legislativa neumožňuje řezání nezralého paroží (pantů) například pro medicínské účely, oblíbené a žádané v Asii. I když krmením ovlivníme tvorbu paroží, tvar, vady apod. ne.
Podmínky chovu jelenovitých
Základem krmné dávky je i vzhledem k ekonomické stránce kvalitní pastva v létě a seno v zimě. Při dostatku kvalitní pastvy není nutné v létě přikrmovat ani jádrem. Provádíme jen „kontaktní“ přikrmování, abychom zvířata mohli kontrolovat. Hlavním obdobím pro zkrmování jádra je podzim a jaro. Na podzim dostáváme zvěř do kondice po říji před zimou, na jaře při parožení, kladení a růstu loňských mláďat. Nejvhodnější je ječmen, oves, doplněný např. pšenicí, kukuřicí, hrachem. V zimním období raději zkrmujeme pouze oves, omezeně ječmen, abychom předešli ztrátám. I když jelenovité chováme v zajetí několik generací, zachovali si trávící procesy divoké zvěře, která v době nouze nachází v přírodě potravu bohatou na vlákninu a zároveň se jí zmenšuje obsah bachoru. Zmenšený bachor není schopen zpracovat jádro s vysokým obsahem bílkovin, dochází ke kvašení (lidově zdutí) v bachoru a k úhynu. Bohužel uhynou nejsilnější jedinci, kteří jsou zároveň u koryta dominantní. Oves, který má vysoký obsah vlákniny, můžeme zkrmovat bez obav, tak i řepu, jablka, mrkev. Sůl a minerální lizy jsou nezbytností. Na trhu existují i vitamíny speciálně určené pro zvěř, které předkládáme v krmivu podle doporučení výrobce a našeho veterinárního lékaře. Podle koprologického vyšetření, které by se mělo provádět minimálně jednou ročně (nejlépe na podzim) se rozhodneme po poradě s veterinářem na způsobu odčervení. Používáme preparáty běžné v myslivecké praxi tzn. premixy, zamíchané do krmiva, které předkládáme nejčastěji na podzim. Kdo má odchyt a zařízení na imobilizaci zvěře, je ideální odčervovat injekčně. Výhodou je přesné dávkování každému kusu, toho při zkrmování nedosáhneme.
Místo pro založení farmy by mělo být spíše sušší a osluněné. Na vlhkém místě dochází více k poškození travního porostu a hrozí zvýšený výskyt parazitů. Zvláště krmné zařízení musí být na osluněných, vyvýšených nebo zpevněných místech. Ideální je panel nebo štěrk. Kde toto není, dochází v okolí krmelišť, zejména v jarním období, k totální devastaci pozemku. Při založení chovu v ovocném sadu nebo zahradě, počítejte s okusem korun ovocných stromů až do výše 2 metrů. Jestliže máme sklady krmiva mimo areál, je ještě nutné při zakládání farmy o vyšším počtu zvířat, počítat s místem pro odchyt a manipulaci, karanténou, boxy na odchycená zvířata apod. Nejedná se o velké prostory, ale měly by být poblíž komunikace a dostupné jak v zimě, tak i ve vlhčím období. Některých větších chovatelů se bude týkat i plánování prostorů pro porážku přímo na farmě. Ta musí splňovat veškeré vet. předpisy a podléhá schválení vet.správou. Kdo toto nemá, musí zvířata dopravit k porážce do schváleného provozu a to i zvířata určená pro vlastní spotřebu. To se ale týká v současnosti všech hospodářských zvířat, nejen jelenovitých. Ve zvláště odůvodněných případech, může být zvíře na farmě poraženo zastřelením.To je, když zvíře nemůže být přepraveno na jatky z důvodu ohrožení lidí nebo ochrany zdraví a pohody zvířete. Zvláště poslední důvod staví nutnost odvozu na porážku na hlavu. Jelenovití při odchytu, nakládání na vůz a následném vyskladnění utrpí tak velký šok, že návrat organizmu do původního biorytmu trvá podle výzkumů několik dnů. Proto AFCHJ prosazuje možnost porážky zvířat zastřelením na farmě a následný odvoz do zpracovatelského závodu v určeném čase tak, jako např. v SRN.
Bližší informace: 585 343 126.
