Komondor

Je vynikajícím hlídačem rozlehlých usedlostí, nejrůznějších rozsáhlých objektů, zahrad ... Schopnost hlídat "svůj" majetek je pro něj samozřejmostí, ostraze ho nikdo učit nemusí. Jeho exteriér je opravdu jedinečný, stejně jako neskutečná věrnost svému pánovi. To je Komondor.

Původ plemene

Komondor pochází z Asie a do Karpatské kotliny se podle všeho rozšířil při příchodu Maďarů do Panonie. Zřejmě dávno předtím, než svatý Štěpán roku 1025 sjednotil polodivoké maďarské kmeny, chránili jejich stáda ohromní chundelatí strážci, kteří s nimi přitáhli ze stepí u jižního Uralu. Tito psi byli výborně přizpůsobeni zdejšímu podnebí a právě v suchých pustách Panonie našli podobné životní podmínky. 
V České republice není komondor příliš rozšířen. Žije zde pouhých dvanáct evidovaných zástupců tohoto impozantního plemene, takže potkat ho můžete opravdu jen vzácně. Nám se podařilo spatřit jich pět najednou a můžu vám říct, že to opravdu bylo něco. První, co vás na komondorovi zarazí, je bezesporu jeho knotovitá srst, která se vyskytuje jinak jen u plemene puli. Laik by si mohl myslet, že se o psa jeho majitel nestará a proto je „chudák“ nevyčesaný. „Má dlouhou bílou srst s podsadou, která se vůbec nečeše. Tato neučesaná srst začne přibližně v jednom roce věku psa vytvářet provázky, které vypadají jako dredy. Na některých místech se jí musí trochu pomoci, ale jakmile se jednou tyto zplstěné střapce vytvoří, nemusí se na srst sáhnout, nechá se prostě jen tak růst. Důležitá je jen prevence proti kožním parazitům. „Je paradoxem, že právě obavy o náročnou úpravu srsti komondora, bývají jedním z důvodů, proč si ho nepořídit,“ začíná rozhovor paní Mikolášová z chovatelské stanice komondorů Király Puszta. „Mít komondora byl vždycky můj sen a teď jich máme s manželem doma pět. Těšíme se na první štěňata, ale zatím se nedaří. Komondoři u nás opravdu nejsou příliš rozšíření, takže jedinou cestou, jak je sehnat, je import, nejlépe z Maďarska, kde je jich v současné době okolo dvou tisíc. Kvalitní představitele plemene a jejich štěňata najdete také na Slovensku.“

Za svého pána by položil život

Musím říct, že je to opravdu pes mohutné tělesné stavby, který svým impozantním vzhledem a důstojným chováním vzbuzuje obdiv, sympatie, ale především respekt. Nepatří v žádném případě k neviňátkům, která by nikdy neublížila.

„Cvičím psy různých plemen již dvanáct let. Nejlepším srovnáním jsou většinou němečtí ovčáci. Ti jsou na klasický výcvik ideální. Komondoři jsou trochu o něčem jiném. Například při zákusu občas hledají nějaké jiné místečko než rukáv, do kterého by se zakousli. Je to s nimi podobné jako například se středoasiaty či kavkazy. Nechtějí neustále dokola opakovat jeden povel. Jednou přeskočí překážku a podruhé ji už obejdou. Nedělají nic zbytečného. Myslím, že jsou velmi vhodní na samostatnou práci, kterou je například ostraha větších objektů. Se svými šedesáti kilogramy jsou při výcviku poslušnosti a především při obratech mírně těžkopádnější, ale v žádném případě ne pomalí. Jsou prostě stavění na jinou práci, než třeba Německý ovčák. Potřebují také jiný přístup při výcviku, v mnoha případech nechápou, proč zrovna teď mají útočit, když se nic neděje. Za svého pána by však, bez nadsázky, položili život.“

V šedesátých letech se objevily v Maďarsku pokusy o využití komondorů při strážní službě u policie. Mladí komondoři jsou velmi temperamentní a dobře se učí novým věcem. Skončilo to však nezdarem. Ukázalo se, že komondor opravdu není psem, se kterým by mohlo pracovat více psovodů. K úspěšnému výcviku je zapotřebí zkušenějšího psovoda, který dokáže psovi vytvořit zcela individuální výcvikový program a správně ho motivovat.

„Skutečnost, že jsou schopni základního všestranného výcviku, dokazuje fena komondora Astiagis Histori Himes ‚Axa', která jako jediný komondor u nás splnila pracovní zkoušku ZM podle Národního zkušebního řádu ČR,“ pokračuje v rozhovoru pan Mikoláš, bývalý policejní psycholog a vyjednavač zásahové jednotky. „Když u našich dvou komondorů skončila výměna mléčného chrupu za trvalý, s hrůzou jsme zjistili, že jim schází premoláry. Každý chovatel si zajisté dokáže představit, jaké zklamání jsme si prožili. Ale taky nám bylo jasné, že tím jejich psí život nekončí. Přešli jsme prostě jen z výstavního tréninku na výcvik k ostraze. U komondorů, kteří mají, stejně jako jiná pastevecká plemena, vrozenou nedůvěřivost k cizím osobám, je tato výchova poměrně snadná. Již šestiměsíční komondor začíná bránit teritorium. Při otevření branky od domu se postaví do volného prostoru a návštěvu nehodlá pustit dovnitř. Na každý pohyb hostů reaguje nespokojeným vrčením. Toto chování lze samozřejmě přiostřit či naopak utlumit výchovou. Pokud s ním nebudete chodit od štěněte mezi cizí lidi, nenecháte nikoho se s ním pomazlit, získáte neskutečně zlostného strážce. Zvyknete-li ho však odmalička na kontakt s kdekým, a také na skutečnost, že si ho smí cizí lidé hladit, utlumíte tím jeho agresivitu, ale nepřestane být hlídačem. Jeho hlídací schopnosti pasteveckého psa, společně se srstí, která se nemusí česat, dělají z komondora velmi nenáročného hlídače. V současné době probíhají plánované importy štěňat do Spojených států, kde jsou využívány v souvislosti s programem „Návrat šelem do původního prostředí“. Současný trend je nakloněn šelmám, a z tohoto důvodu nezbývá pastevcům nic jiného, než pořízení finančně náročných elektrických ohradníků – nebo návrat k původnímu tradičnímu hlídání stád pasteveckými strážními psy.“

„V roce 1993 jsem měli dvě komondorky v objektu ředitelství Mototechny Stodůlky. Objekt střežily výborně, reagovali na každý podmět a nic jim neuniklo. Nákladní auto, které vjelo do objektu, zastavily svými zběsilými útoky na kabinu, až řidič, celý roztřesený, troubením přivolal pomoc. Sliny psů byly až nahoře na kabině. U stáda se chovají výborně, zkoušeli jsme je u koz. Měli radost z každého narozeného kůzlete. Komondor se hodí hlavně na střežení objektů a hlídání stád. Rád pracuje samostatně. Některé jedince by bylo možné použít i v pořádkové službě, ale až tak v pěti letech věku. Má zájem o stopu.“ Tak hodnotí práci s komondorem pan Froněk z agentury Strnad.

Klidná povaha

Komondoři mají velmi klidnou povahu, jsou rozvážní, poznají vetřelce a nepřátelské návštěvníky se zlými úmysly na sto honů. Naopak zbožňují svého pána a svou rodinu. Mají rádi děti a ve většině případů jsou odhodláni chránit slabšího. Nikdy nevyvolávají konflikty, ale v případě jejich vzniku je bleskurychle řeší. Pokud jsou nuceni zakročit vůči nepříteli, většinou na něho skočí tak, že ho svalí na zem. Při jejich mohutnosti a síle se není čemu divit. Své ohromné zuby a silné čelisti využijí opravdu jen v nejkrajnějších případech, ale to pak dokáží rozdrtit i kosti. Pokud se však vetřelec útočícímu komondorovi nebrání a zůstane ležet, komondor ho jen povalí a víc mu neublíží.
Komondor v žádném případě nestrpí nespravedlivé zacházení. Svému pánovi je věrný až do konce života. Velmi těžce snáší změnu majitele či bydliště, takové pokusy mohou mít zlé následky.
Komondor není pes pro psovody – začátečníky, neboť v rukou nezkušeného majitele se může stát nebezpečný a těžko zvládnutelný. Jeho výchova, přestože není složitá, vyžaduje jisté zkušenosti a především důslednost, která právě začátečníkům často chybí.
Pokud byste se rozhodli pořídit si chovný párek komondorů, můžete se setkat s tím, že jejich vzájemná věrnost přeroste až v monogamii. V těchto případech nejsou vůbec ochotní pářit se s jinými partnery.
Komondoři jsou nejaktivnější přes noc, neustále sledují, zda je na svěřeném území vše v pořádku. Jsou přitom zcela potichu a bezdůvodně nikdy neštěkají.
Nejsou to v žádném případě pejsci do bytu. Ideálním místem pro jejich trvalý pobyt není kotec, ale prostorný dvůr či zahrada, kde mají hodně místa pro pohyb. Přestože má dospělý komondor dlouhou, velmi hustou srst, snáší dobře horko i zimu.

Závěrem snad jen tolik, že jde o plemeno opravdu jedinečné, které se jen tak nevidí a to je veliká škoda. Nejen z tohoto důvodu přeji mnoho úspěchů všem chovatelům komondorů a především těm, kteří byli tak vstřícní a poskytli podklady pro tento text. (Více informací o plemeni komondor můžete získat u Karin a Přemysla Mikolášových v chovatelské stanici Király Puszta a také na jejich internetových stránkách http://www.komondor.cz.)