Mé trápení s kakariki červenočelými

První pár těchto „jednoduše“ chovatelných papoušků pocházel z burzy v Uherském Hradišti. Zakoupil jsem je 20. 1. 2002 za 500,-Kč celý pár. Chovatel je deklaroval jako chovný odzkoušený pár, co právě přepeřuje. Stáří měli údajně kolem třetího roku, sameček byl velice hezky vybarven. Byla to krásná zelenožlutá straka. Samice byla zelená, také pelichala, seděla v rohu a krčila se. Tento pár jsem NEVÍM PROČ!!! bez karantény vpustil do klece (150×130×120) s chovným párem agapornisů růžohrdlých. Samice uhynula 22. 1. 2002 ! Samec šel ihned do karantény, do jiné karanténní klece putovali agapornisové. Protože se mě tito ptáci velmi líbili, zakoupil jsem 17. 2. 2002 v Uherském Hradišti nového samce (bezchybný zelený kus se žlutým ocasem za 120,-Kč) a samičku (skořicová za 100,-Kč). K osamocenému samci jsem se po karanténě odhodlal koupit novou samičku. Jelikož já asi nemohu mít štěstí, tak 22. 3. 2002 nově zakoupený samec uletěl! 24. 3. 2002 uhynul samec v karanténní kleci. Tím mé experimentování s kakariky na chvíli skončilo.

První odchov

Přestože jsem byl silně namíchnut, ale ještě silněji odhodlán mít tohoto papouška v kolekci, zakoupil jsem 19. 5. 2002, opět na burze v Uherském Hradišti, nového samce k mé zbylé liché samici. Byl to nádherný žlutý kus bez jediné vady, s kroužkem z odchovu 10/01 a stál 380,-Kč. Uhynul 20. 5. 2002, tedy druhý den!!! Jednoduše ležel na zemi bez zjevného projevu jakéhokoliv poranění či nemoci.

Jelikož kde je vůle, najde se i cesta, tak jsem si 26. 5. 2002 dovezl od chovatele z Mikulčic opět žlutého samce (za půl odchovu).
Pocházel z odchovu 9–10/2001. Již 27. 5. 2002 jsem ho viděl se samicí se krmit a pářit! Oba seděli na budce.

30. 5. 2002 samec lezl ráno do budky a křikem lákal samici dovnitř. Krmivo berou.
13. 6. 2002 jsem zjistil v budce 5 vajec. Samice sedí, samec ji poctivě krmí.
21. 6. 2002 samice sedí poměrně pevně, je ji vidět pouze, když ji samec krmí. V budce jsem zjistil 9 vajec. Berou předložené zrniny, zelené i proso v klasech (čerstvé i senegal).
2. 7. 2002 je v hnízdě již 5 mladých a 4 vejce. Jinak se jeví všechno v pořádku.
8. 7. 2002 jsem při kontrole celou budku vydělal z klece. Inspekce prokázala 8 mladých a jedno oplozené vejce. Mláďata byla všechna živá a zdravá. Vejce jsem vyhodil. Devět mladých je na mladý pár velmi moc a rozměry budky nedovolují tolik mladých. Samice i samec velmi čile pobíhají a shánějí potravu. Samice je poměrně otrhaná. Peřím vystlala budku. Berou míchanici i klíčené zrní.
17. 7. 2002 jsem vyfotografoval mladé v budce i venku. Vyměnil jsem jim hobliny v budce za suché.
13. 8. 2002 byla všechna mláďata z budky venku.

Z prvního odchovu kakariků jsem měl velkou radost. Ne dlouho. Po týdnu jsem pozoroval, že samec špatně žere. Po odchycení jsem mu prohlédl zobák. Měl v něm silné bujení nějaké rakoviny či čeho. Během měsíce nádor dorostl tak, že pták nemohl žrát a někdy v září 2002 uhynul! Ke kakarikům jsem získal absolutní antipatie a téměř na rok jsem s nimi přestal.

Druhý pár

Jak to tak chodí, na burze v Hodoníně jsem uviděl nádherného samce, kterého hodlal majitel dát do výkupu. Slovo dalo slovo a já si jej nesl 6. 7. 2003 domů. Jednalo se o krásného mladého samce, zelené barvy, bez kroužku (100,-Kč.). Na burze v Uherském Hradišti jsem od chovatele zakoupil žlutou, nekroužkovanou samičku (350,-Kč). Oba byli dáni do karanténních klecích, odčerveni. Oba krásně žrali, téměř cokoli, co jsem jim předložil.
18. 11. 2003 jsou oba ptáci jsou v pořádku. Již několikrát jsem viděl, jak samec krmí samici. Přesto, že je zima se ptáci koupou v misce s vodou.
3. 12. 2003 jsem párek jsem umístil do voliérky na dvoře. Samička má již několik dní poškozený jeden prst na pravé noze. Za nic na světě jsem nepřišel na to od čeho. Poranění vypadá jako zlomenina (koneček prstu s drápem se volně houpe), otok, tmavnutí či krev není nikde vidět. Předtím jsem v této voliérce choval senegalce, agapornisy i rozely a žádnému z ptáků se nic nestalo. V nové prostorné voliéře mají velký prolet, krmivo berou. I po 14 dnech je zranění samičky stejné, bez jakéhokoliv zlepšení či zhoršení. Papouškům klíčím zrní, dostávají sepiovku, zelené krmení i ovoce. Podlahu tvořenou říčním pískem měním asi 1× měsíčně kompletně, jinak každý druhý den čistím.
V polovině dubna 2004 dostali budku, v níž mně již kakarikové jednou hnízdili.
28. 4. 2004 je sameček je velmi nervózní. Samička je trvale v budce. Kontrolu jsem doposud neprovedl. Samec ji ale krmí poctivě. Do vody jsem začal přidávat Aqakar q Acidomid.

1. 5. 2004 jsem pohledem do budky kontroloval stav samičky. Vše se zdálo OK. Žádné vajíčko mimo ni (které by neobsedla) jsem neviděl.

4. 5. 2004 jsem při vstupu do ptačí místnosti viděl samičku mimo budku. Kontrolu jsem neprovedl, protože byla i tak dost vyplašená. Opticky se jevila v pořádku. Bohužel stále napadá na nožku.
7. 5. 2004 samička velmi dobře seděla, alespoň jsem si to myslel. Samec je velmi málo plachý a přiletí až na 5 cm k mé ruce. Někdy dá velkou práci odehnat jej, aby náhodou neuletěl.
17. 5. 2004 jsem při kontrole budky nalezl samici zcela vysílenou, s nafouknutým průhledným břichem, zcela opelichanou! Byla úplně vysílená, tak jsem ji musel usmrtit!
Samečka jsem přenechal kamarádovi, jako kamaráda k jeho samci. Bohužel mu uletěl 25. 6. 2004. Je téměř nemožné mít takovou bilanci v chovu. Nevím, kde jsem dělal zásadní chyby. Považuji se za relativně zkušeného chovatele. Papoušci z dovozu u mě prosperují velmi dobře. I mladí žakové byli PBFD a Chlamidia negativní. Kakarikové dostávali vše, co dostávají ostatní papoušci. Vedle nich spolehlivě vyhnízdili rozely, senegalci, agapornisové atp. Důležité je i vybrat pouze 100 % kvalitního, dobře opeřeného a čiperného jedince! Ostatním přeji o stovky procent lepší chov.