Fretka /Mustela furo/ je domestikovanou formou tchoře východního. Byla zdomácněna v oblasti jihovýchodní Evropy a jejím hlavním úkolem bylo pomáhat při lovu králíků. Našla své uplatnění také v hubení drobných hlodavců.
V dnešní době je fretka především oblíbeným domácím mazlíčkem. Má mnoho dobrých vlastností, které ji k tomu předurčují. Je hravá, temperamentní a inteligentní. Nespornou výhodou je denní aktivita fretek, která je výsledkem procesu domestikace. Její předci – tchoři, ale i příbuzné druhy (kuny, lasičky apod.) mají aktivitu převážně noční. Nevýhodou držení fretek je jejich typický pach, který se částečně řeší odstraňováním pachových žlázek.
Další změnou, kterou domestikace přinesla, je zvýšení počtu říjí u fretek oproti jejím předchůdcům – tchořům. Ti jsou totiž monoestričtí, říje se u nich objevuje časně zjara. Fretky mají říje dvě, někdy až tři ročně. První říje přichází koncem února až začátkem března, druhá říje se objevuje po odstavu mláďat – přibližně za patnáct dní. Druhá říje se někdy nemusí dostavit, především v důsledku špatného výživného stavu po odchovu mláďat. Třetí říje se objevuje výjimečně, např. při úhynu mláďat.
Fretky patří k savcům s indukovanou ovulací, vajíčka se uvolňují z vaječníku až po kopulaci. Někteří autoři uvádějí důležitost „svázání“ samce se samicí v průběhu kopulace pro úspěšné oplození.
Co však samice fretek, které lidé chovají jako domácí mazlíčky? Říje u nich nastupuje stejně jako u ostatních v průběhu února až března. Nedojde ale k páření se samcem, tím se neuvolňují vajíčka z vaječníku a říje zůstává. Přetrvávají nejen vnější příznaky (zduření poševního ochodu, větší mazlivost), ale i vysoká hladina říjových hormonů – estrogenů. Stálá vysoká hladina estrogenů způsobuje depresi kostní dřeně a s tím spojenou anémii a změny krvetvorby.
U samiček se projevují příznaky chudokrevnosti, mají bledé sliznice. Na některých místech těla pozorujeme alopecii – ztrátu srsti, zvířata jsou apatická, objevuje se nechutenství, ztráta hmotnosti.
V případě přetrvávající říje je vždy nutný zásah veterinárního lékaře, který hormonální léčbou uvede zvíře do klidového stavu. Pokud necháme zvíře „aby si s tím poradilo“, dojde velmi často k úhynu. I fretky, u kterých na podzim dojde k samovolnému odeznění říje, mají trvale poškozené zdraví. Naroste jim sice většinou srst, není ale příliš kvalitní, přetrvává navíc chudokrevnost a další obtíže.
Zásadou by měla být prevence. Pokud si pořizujeme fretku jako domácího mazlíčka, je ze zdravotních důvodů vhodné nechat ji ještě před nástupem první říje kastrovat – to znamená přibližně do konce ledna. V některých zemích se běžně provádí ovariohyserektomie již v několika týdnech věku zvířete, nový majitel tedy dostává zvíře již kastrované. U nás zatím tato praxe zavedená není, proto záleží jen na znalostech a zodpovědnosti nového majitele fretky, aby ji nechal včas kastrovat a nedocházelo ke zcela zbytečným úhynům.