Uromastyx aegyptia Agamidae

Výskyt

Je ve dvou poddruzích (aegyptia, microlepis) rozšířen v severním Egyptě, na Arabském poloostrově, v Iráku a Iránu. Obsazuje zde především suché, písčité nebo skalnaté biotopy, holiny nebo místa s velmi řídkou pouštní vegetací.

Popis

Ve zbarvení jde o zvíře víceméně tmavé, bez výrazné kresby. V závislosti na podmínkách prostředí, především pak na teplotě, kolísá jejich barva od šedohnědé s černými skvrnami v krční oblasti po téměř úplně černou. U poddruhu U. a. microlepis se objevuje zelené nebo žluté zbarvení na bocích a v přední i vrchní části těla. V dospělosti může dorůst až kolem 75 cm.

Chov

Pro chov páru nebo skupiny 1,2 se hodí terárium 160×50×40 (v) cm s podkladem hrubého říčního písku a větších kamenů. Jako úkryt dobře poslouží hřebenáče z pálené hlíny nebo větší střepy hliněných květináčů. Ubikaci je nutné nasvítit nejméně jednou zářivkovou trubicí 36 W a vyhřívat pomocí topných kabelů, topných kamenů a reflektorových žárovek na průměrnou teplotu kolem 30–33 °C. Více lokálních zdrojů je potřeba, protože trnorepové vyžadují místní teplotu kolem 50 °C a pokud máme jen jediné takto vyhřívané místo, může zde docházet k šarvátkám. Zářivka nebo žárovka s podílem UV je zdraví zvířat velmi prospěšná, můžeme ji však nahradit i dotací vitamínu A a D medikamentózně. V noci necháme teplotu poklesnout na 22–24 °C a celou ubikaci bohatě porosíme vlažnou vodou.
Po zimování, které by mělo probíhat za teplot kolem 15 °C a bez přísunu potravy asi 2–3 měsíce, nastupuje období námluv a páření. Za dalších 5–6 týdnů snáší samičky 10–25, výjimečně až 40 vajec. Mláďata ve velikosti kolem 10 cm se při inkubační teplotě 29–31 °C líhnou za 80–90 dní. V zajetí jsou pohlavně dospělá při dobrém krmení druhým až třetím rokem, v přírodě dospívají ve 4–6 letech.
Co se potravy týká, jde o zvířata ve větší míře býložravá. Základem jejich krmné dávky jsou v dospělosti především listy plevelných rostlin, čerstvé i sušené, v menší míře zelenina, čínské zelí, strouhaná mrkev, měkké ovoce, apod. Krmíme denně, pouze jednou týdně a v období zimování zavedeme půst. Dávku doplňujeme, především u mláďat, občasným podáním strouhaného vejce, živými cvrčky a larvami potemníků zophobas.
Pro chov je nutná registrace CITES.

Literatura:
Kocián M.: Leguáni a agamy, Polaris 1998
Wilms T.: Dornschwanzagamen – Freilandbeobachtungen, Pflege und Zucht, 1995