Většina snovačů jsou svým zbarvením velmi atraktivní ptáci. Zvláště z některých rodů, u kterých převládá černá barva v kombinaci se sytou červeno oranžovou nebo žlutou. Právě tito ptáci, u kterých tato kombinace barev převládá, jsou však druhy, které se špatně určují. U několika druhů je totiž rozhodující kresba na hlavě, respektive hranice černé a oranžové (v zajetí) nebo sytě červené (v přírodě) samců ve svatebním šatě. V šatě prostém je asi nikdo nerozezná, snad jen nějaký znalec z řad domorodců. Ilustruje to i příhoda z výstavy exotického ptactva. Vystavovatel přihlásil na výstavu snovače oranžové a pořadatelé je tak označili i na kleci. Potom však přišel jeden z návštěvníků a stěžoval si, že pták je špatně určen, není to snovač oranžový, ale snovač kaferský. Sám jsem asi před třiceti lety kreslil hlavy podobných druhů snovačů jako určovací klíč. Jestli si však někdo myslí, že jsem sám po třiceti letech byl schopen si z hlavy tento systém vybavit, tak tedy nebyl. Původní kresbu někam odnesl čas. Proto si myslím, že je docela na čase si tuto věc znovu zdokumentovat.
Od té doby, kdy jsem původní kresbu dělal, uplynul hezký kus času. Ornitologie, systematika i naše vlastní zkušenosti poněkud pokročily. Všechno je bohatší. Nikoliv ovšem snad definitivní. Spíše se vynořily otázky, o kterých jsme dříve neměli ani tušení. Udělal jsem proto skicy hlav několika příbuzných druhů snovačů. Jen tak v rychlosti, žádné umění. Našel jsem si hlavu snovače oranžového, tu obkreslil přes pauzák a tuto kresbu pak přenesl na papír šestkrát. Ty siluety jsou prakticky totožné, ale přesto jsou jiné. Stačí nepatrně uhnout perem a máte trošku jinou linii krku, stačí jiná linie masky a pták se zdá mohutnější. Proč to říkám? Chci tím naznačit, jak mohou být malované ilustrace čas od času zavádějící. A pokud snad chcete studovat snovače podle literatury, potom se musíte opravdu obrnit, protože asi nedosáhnete úplného uspokojení, pocitu, že teď to již znáte. Objeví se nové otázky, takže můžete studovat dál. Pokusím se udělat několik dílčích kroků k lepšímu poznání a upozornit na několik otázek, které se objevily. Takže krok za krokem, podle jednotlivých druhů. A to od takových, které se rozeznají nejlépe.
Euplectes nigroventris
(Cassin, 1848)
Čelo oranžové, černá maska ve výši očí, spojená s černými tvářemi, bradou, hrdlem, prsy a břichem. Černá barva končí až v úrovni nohou. Menší druh snovače, který je rozšířen na východním pobřeží Afriky v úrovni rovníku. Je znám rovněž jako snovač zanzibarský, případně ostrovní. Není popisována žádná zeměpisná forma. Stojí za zmínku, že Karásek nakreslil černou masku u tohoto druhu jinak, než jsem ji obkreslil z nejnovější literatury a než ji vidíme na fotografii. Nakreslil černou barvu až pod okem. Měl špatný vzor? Kreslil snad jiného ptáka?
Euplectes hordeaceus
(Linnaeus, 1758)
Čelo oranžové, černá barva se táhne ve výši oka na tváře, brada černá. Zobák u kořene světlý. Není popisována žádná zeměpisná forma.
Euplectes franciscanus
(Isert, 1789)
Celý vrch hlavy černý až téměř po týl. Černá maska začíná v úrovni koutků zobáku. Brada je oranžová. A pozor, horní krovky ocasní jsou prodloužené a dosahují až ke konci ocasu, což u jiných druhů není. Jsou popisovány dvě formy a to sice nominátní a forma pusillus. Rozlišení jsem nevyhledával, ale bude zřejmě jen ve velikosti.
Euplectes orix
(Linnaeus, 1758)
Předešlé tři druhy byly jaksi bezproblémové, fotografie, případně kresby či malby byly téměř shodné, až na tu Karáskovu u snovače černobřichého, ale tu ponechme zatím bez povšimnutí. Ovšem u snovače kaferského se nám objevují otazníky. Máme nakreslené tři různé hlavy a máme i jednu fotografii a nějak nám to nejde dohromady. Vezměme si tedy lupu, zapalme dýmku a pátrejme. Předem však oznamuji, že zatím nebude nic vyřešeno. Zatím máme jen ty otazníky. Měl jsem možnost nahlédnout do nejnovější knihy o ptácích Afriky, ve které jsou právě snovači. Je to sedmý díl postupně vydávaného díla, na kterém se podílí široký kolektiv autorů. Ohromné množství dat, velmi přesné mapky rozšíření, nádherně malované barevné tabule. Je to veliká kniha, kterou nemůžete držet v ruce, když si chcete něco přečíst. A taky mastná, stojí pět tisíc českých. A tato nejnovější kniha říká, že jsou sice popisovány tři různé formy a to orix, nigrifrons a sundevalli, ale nijak blíže se jimi nezabývá. Říká, že tyto formy se prakticky nedají odlišit, neboť se neliší ani svými rozměry. Nicméně na barevné tabuli je zobrazena forma nigrifrons a tu jsem si obkreslil. Wolters ovšem uvádí formy snovače kaferského poněkud jinak. Jmenuje tyto formy: orix, nigrifrons a tarzigus. Na naší skice máme pak tři různé podoby masky snovače kaferského, když tu třetí jsem obkreslil z titulní fotografie knihy Horsta Bielfelda Weber–Witwen–Sperlinge. Dvě podoby jsou tedy z nejnovějšího malovaného zdroje, jedna podle fotografie.
To však není všem otazníkům konec. Na výstavě v Praze vystavila plzeňská firma Zoo–import pár snovačů. Využil jsem situace a ptáky si vyfotografoval. A hele! Jsou zase trochu jiní. Přišli prý z Tanzanie pod pojmenováním Euplectes nigrifrons, což bylo přeloženo jako snovač černočelý. Jelikož jsem se zatím nesetkal s názorem, že by šlo o samostatný druh, což ovšem není nijak vyloučeno, mělo by jít o snovače kaferského černočelého. A toho máme na naší kresbě podle nejnovější literatury namalovaného. Dobře si však prohlédněte tu fotografii. Ti ptáci jsou zase poněkud jiní! Zatímco poddruh nebo snad i druh je malován s černou bradou, tito ptáci nemají pod zobákem masku spojenou a mají bradu oranžovou!
Z toho jasně vidíme, že exotická ornitologie je kniha, která má ještě mnoho nepopsaných stránek. A také vidíme, že ornitologie budoucnosti se neobejde bez digitálně fotografické dokumentace. A to živých exponátů. Je to dobrá zpráva pro mladou generaci ornitologů, protože budou mít na čem bádat.